z let 1914-1918.
Přemysl Koblic je výjimečným zjevem v dějinách české fotografie - fotograf, který byl vynikajícím technikem a zároveň citlivým a výtvarně nadaným tvůrcem. Byl svérázný člověk s různými zájmy a zálibami. Vybočoval nejen svým zjevem, ale především svými postoji a názory, a ne zcela skrývanou homosexuální orientací. Byl také proslulý samorostlým humorem. Svérázná osobnost nevšedního a neobyčejně pohotového pozorovatele se často odrážela v netradičním způsobu snímání i používání fotografické techniky.
Po monografii Přemysl Koblic: fotograf, chemik (Praha 2014), která se věnovala Koblicově životu a tvorbě od mládí až do jeho smrti, se tato publikace se zabývá pouze jedním časovým výsekem jeho života – činností za I. světové války, tedy dobou, která mu plně nabídla možnost zjistit, jak tvořit „extrémní“ fotografie. A to ať šlo o extrémní přírodní podmínky pro fotografování či vyvolávání, o na koleně vytvářenou fotografickou chemii či o následné uchovávání jak negativního, tak i pozitivního fotografického materiálu. Pomocí doprovodných studií a edice válečných deníků a korespondence představuje předkládaná publikace Přemysla Koblice jako vysokoškolského studenta na nucené dovolené a daleko od spolužáků, vojáka c. a k. pěšího pluku č. 91, válečného fotografa (na frontě či poblíž ní) se vším, co toto řemeslo či umění v podmínkách Julských Alp mohlo znamenat, Sokola daleko od přátel a v neposlední řadě také jako syna a bratra odloučeného od své rodiny. Zapomenuta nesmí být ani jeho praktická znalost šifrování, neboť ta ho prováděla od školních let přes I. světovou válku až do sklonku jeho života.
Publikace, obsahující údaje ke Koblicově životě, díle a činnosti během I. světové války, je doplněna obrazovou přílohou, slovníčkem vojenské terminologie a schématem struktury pěšího pluku pozemních sil rakousko-uherské branné moci, rejstříky jmenným, institucionálním a místním a rovněž i tabulkou umožňující de/šifrovat Koblicovu šifru.
