Rozhlas nabízí své služby obyvatelstvu již neuvěřitelných sto let. Za tu dobu byl prostřednictvím mikrofonů přítomen u mnoha převratných událostí. Informoval nás, vzdělával a v neposlední řadě také bavil. Po vzoru BBC zavedl Radiojournal vysílací schéma. Začal se formovat program. Postupně byly do vysílání zařazeny zpravodajství, burzovní a meteorologický servis, umělecké a sportovní přenosy, hudební produkce, dramatická tvorba, odborné přednášky a mnoho dalšího. Převratným způsobem se vyvíjela také rozhlasová technika. Nejprve byla srdcem rozhlasových vysílačů i přijímačů elektronová lampa. Hřála a tloukla do rytmu jazzových melodií a foxtrotů v první polovině dvacátého století. V druhé polovině století byla elektronka nahrazena úspornějším tranzistorem a přijímač nabyl kapesní velikosti. Doslova kvalitativním skokem byl začátek FM vysílání na velmi krátkých vlnách koncem šedesátých let. A současným posunem v kvalitě příjmu, včetně možnosti rozšíření počtu rozhlasových stanic, je zavádění vysílání digitálního rádia DAB+.
Rozhlasová sbírka Národního technického muzea byla založena v roce 1923, tedy ve stejném roce, kdy Radiojournal zahájil svou činnost. „Velmi postrádané oddělení pro radiotelegrafii a telefonii bude zařízeno péčí pana kapitána Ing. Tomského,“ hlásal Věstník Technického muzea v říjnu toho roku. Kpt. Dr. Ing. Otto Tomský, ředitel Vojenských telegrafních dílen, stál mimo jiné také za výrobou speciálního superheterodynu pro prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka, jenž je zahnut i v tomto katalogu.
