Přísloví a pořekadla, samostatné mikrotexty znakové povahy, spadají do frazeologie v širším smyslu slova. Jako plody lidové slovesnosti představují zobecnělou životní zkušenost, lidovou moudrost našich předků. Mnohé mají velmi starobylý původ. Pokud jde o lexikální zásobu přísloví a pořekadel východoslovanských jazyků, v mnohém se podobá slovní zásobě západoslovanských přísloví a pořekadel (viz naše publikace Eva Mrhačová a kolektiv, Západoslovanské paremiologické dědictví, Ostrava 2010), tj. obsahuje pojmy z oblasti lidského života od narození do smrti, a vedle toho velkou skupinu biblismů a slavných výroků.
Proti západoslovanským příslovím a pořekadlům jsme u východoslovanských zaznamenali tři další významné vlastnosti: l. rozsáhlý počet zooapelativ, 2. vysoký stupeň synonymizace velké části přísloví a pořekadel a 3. velkou tendenci ztvárňovat přísloví a pořekadla do rýmů.
