Etymologický slovník jazyka staroslověnského je jediný dokončený etymologický slovník na světě, který etymologicky analyzuje slovní zásobu nejstaršího slovanského spisovného jazyka. Představuje zralý plod úsilí tří generací brněnských slavistů a etymologů, a symbolizuje tak v jistém smyslu také kontinuitu moderního českého bádání o slovanských jazycích a literaturách. Vykládá v úplnosti původ celé slovní zásoby staroslověnštiny, na 1164 stranách obsahuje 2469 heslových slov. Devatenáct sešitů ESJS obsahujících výklady slov je doplněno dvěma sešity rejstříků slov slovanských a neslovanských, která se vyskytují ve slovníku. Díky těmto podrobným rejstříkům je práce se slovníkem a orientace v něm mnohem snazší, a slovník tak může suplovat v jisté míře i slovník všeslovanský, případně slovníky jednotlivých slovanských jazyků včetně češtiny. Závěrečný díl.

Publikace kontrastivního charakteru se věnuje frazeologii češtiny, chorvatštiny a bulharštiny (v teoretické rovině pak i slovenštiny). Je zaměřena na frazémy, jež ve své struktuře obsahují toponymický komponent. Tyto frazémy jsou analyzovány a v rámci analýz rovněž konfrontovány z hlediska formálního, sémantického, motivačního, typologického i z hlediska původu. Současně publikace zahrnuje v potřebné míře teorii vlastního jména. Nedílnou součást knihy tvoří též kapitoly představující zásadní české, slovenské, chorvatské a bulharské frazeologické teorie a také ucelený přehled česko-slovenské a jihoslovanské (tj. bulharské a [post]jugoslávské) frazeologické literatury.

Česká menšina žije na území dnešního Chorvatska už více než dvě stě let, přesto je stále vitální a odolává asimilaci. Co ji odlišuje od jiných menšin? Co způsobilo, že ani po tak dlouhé době nedošlo k asimilaci jejích příslušníků s majoritním obyvatelstvem? Protože za jeden ze základních rysů identity jedince i skupiny bývá označován jazyk, do jaké míry je pro krajany při vnímání vlastní identity důležitá čeština? Zamýšlejí se nad svým životem mezi dvěma či více jazyky, nad výhodami i nevýhodami vícejazyčného prostředí? Na základě čeho se rozhodují, který z jazyků užít v které situaci? A jaký mají ke „svým“ jazykům vztah? Publikace představuje českou menšinu v Chorvatsku v hlavních aspektech (dějiny, sociální status, jazyková situace). Současně se na základě výzkumu jazykových biografií snaží zodpovědět alespoň některé z položených otázek a přispět tak k poznání jazykového chování české minority v daném regionu. Sleduje jazykové procesy probíhající v krajanských rodinách a identifikuje faktory působící ve prospěch udržení menšinového jazyka, zároveň však v neprospěch asimilace.

Vlastní jména jsou nám vlastní. Jakou roli hrají v našem životě a ve společnosti vlastní jména? Kniha, která vychází z konceptů „ostravské onomastické školy“, ukazuje, že jejich specifičnost se zdaleka nevyčerpává jen pravopisem velkých písmen. Autoři se na téma dívají komplexně: reflektují spory a diverzitu přístupů uvnitř samotné disciplíny, zaměřují se na vztah vlastního jména a textu, rozplétají složité vazby mezi onomastikou a pamětí, politikou, literaturou, historií a marketingem. V bádání počítají i s nejnovějším vývojem v lingvistice — využívají textové korpusy, kvantitativní analýzy a neopomíjejí ani populární jazykovou krajinu.

 Sborník Sémiotika a ideologie je vyústěním stejnojmenné studentské konference konané v roce 2020 při Katedře elektronické kultury a sémiotiky na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Jednotlivé příspěvky vznikly jako reakce na následující otázky: Jakým způsobem jsme schopni vztahovat se k natolik širokému pojmu, jaký představuje právě ideologie? A jak k němu zaujmout kritický odstup? Obdobné otázky si přitom můžeme klást také ve vztahu k sémiotice. Studium ideologie zde překračuje její hranice, ale zároveň se k ní, ať už explicitně, nebo implicitně, vztahuje a užívá jejího pojmového aparátu. Sborník sestává z textů, které se z co nejobecnější perspektivy snaží pojem ideologie teoreticky uchopit, ale také z příspěvků, které analyzují působení ideologie v konkrétních oblastech, například hudbě či filmu. Autoři se dotýkají rovněž otázek spojených s kritickým myšlením nebo etikou velkých dat. Beitr. in Tschechisch, Slowakisch und Engl.

Autoři se na základě současné teoretické literatury (převážně anglické) a na základě vlastního výzkumu a analýz kvalitních publikovaných překladů anglické a americké moderní prózy pokusili přiblížit k uvedenému cíli. K tomuto účelu bylo použito i materiálů z již dříve vydaných prací. Kniha je určena všem, kteří chtějí vědět víc o tom, co tvoří pozadí překladatelské tvorby obecně, a o překládání z angličtiny do češtiny zvláště. Z obsahu: O překladu obecně. Překlad a rovina lexikální. Překlad a rovina gramatická. Ukázka analýzy překladového textu. Funkční styly a překlad. Překlad odborného textu. Kritika překladu. Význam teoretických studií.

Studie je pokusem o reflexi některých komparatistických, zejména germanoslavistických problémů, které souvisejí s dílem pražského německy píšícího básníka, prozaika, esejisty a překladatele R.M.Rilka.

(Spisy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, o.Z.). Monografie se v teoretické části (1.-3.kapitola) souhrnně zabývá jazykovědnou popularizací v českém prostředí od dob Pražského lingvistického kroužku i jejími úkoly, soustřeďuje se také na aktuální jazykovou situaci u nás. Ve 4. kapitole jsou zevrubně rozebrány a šíře charakterizovány i komentovány oblasti, jichž se dotýkaly konkrétní jazykové koutky, které v letech 2008 až 2010 vycházely v Deníku. Možnosti využití takových drobných jazykovědných příspěvků sloužících ke zpřístupnění vědy naznačuje 5. kapitola. V praktické 6. kapitole je soustředěno 76 skutečných jazykových koutků, v závěru je pak shrnut přínos celé práce a podtrženo její široké uplatnění, zejména pak systemizace poznatků postupujících od jednotlivin k celku, od proměn komunikátů k odborné metajazykové interpretaci zachycených jevů. Z obsahu: Pražský lingvistický kroužek, jazyková kultura a popularizace jazykovědy. Cesty jazykové popularizace. Dnešní situace-zdroje a cíle lingvistických popularizačních snah. Jazykovědná popularizace a školní výuka mateřštiny.