Sprachwissenschaft

Český jazyk měl v průběhu svého staletého vývoje mnoho ctitelů a moudrých vykladačů, mistrů, kteří jím vládli tak, že zanechali viditelnou stopu, geniální básníky a romanopisce… Lingvista a překladatel Pavel Eisner bude mít mezi nimi povždy výlučné postavení. Jeho kniha Čeština poklepem a poslechem je i po létech plná objevných postřehů a dosud platných pravd. Je však i pozoruhodným dokladem vývoje jazyka, jeho proměn v procesu vznikání a zanikání. Sledovat zblízka tyto proměny je jako dotýkat se živoucí a pulzující přírody. Dotýkat se nějaké zvláštní živé bytosti ve velmi zrychlené darwinistické evoluci, která neuvěřitelně pružně a dokonale reaguje na nové jevy a skutečnosti rychle se měnícího světa…

Po studiu všech možných dostupných pramenů se autorovi podařilo nashromáždit přes dva a půl tisíce nejenom současných hantecových výrazů, ale i výrazů dřívějších a snad už i zapomenutých. Výsledkem tohoto snažení je slovník na určité vědecké bázi, blížící se skutečným slovníkům. Nejedná se totiž jen o slovník významový, ale systémem poznámek a zkratek je doplněn o celou řadu velmi důležitých informací.

Ale pozor! Protože se brněnský hantec prolíná všemi sociálními i intelektuálními vrstvami Brňanů, některé výrazy jsou jadrné, místy i drsné. Příliš útlocitného čtenáře tedy varujeme – pro pochopení celého spektra brněnské mluvy se těmto výrazům nebylo možno vyhnout a v tomto slovníku jsou zahrnuty. A to tak, jak se skutečně používají. Bez obalu.

Třetí díl Atlasu nářečí českého jazyka, vzniklý díky spolupráci odborníků z Katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci a odborníků z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, v. v. i., prezentuje prostorovou variabilitu nářečí u deklinace substantiv. Po rozsáhlém zpracování dat dialektology následovala náročná algoritmizace a prostorová data byla dopočítána speciálně vytvořeným nástrojem ProMap. Část map byla zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím výstav konaných v roce 2022 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci a v Moravské zemské knihovně.

Cílem knihy je zmapovat shody a rozdíly v určitých aspektech frazeologie především jihoslovanských a západoslovanských jazyků, ale do srovnání jsou v některých kapitolách zahrnuty i frazémy ruské (genetickolingvistické důvody) či maďarské (kulturně-historické důvody). Publikace svým neotřelým záměrem porovnávat vybrané jazykové jevy v rámci synchronního zkoumání tzv. malých jazyků přispívá k lepšímu vzájemnému poznání nejen jazykových, ale též literárních, kulturních, historických, etnografických, národopsychologických a jiných vazeb jihoslovanských národů s prostorem středoevropským.

Josef Miloslav Kořínek (1899-1945) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, habilitoval se roku 1935 na Univerzitě Komenského v Bratislavě pro srovnávací jazykovědu a stal se tamtéž profesorem tohoto oboru. Těžištěm jeho badatelského zájmu byla etymologie. Tento svazek přináší výbor jeho etymologických textů co příkladů, jak dělat etymologii dobře.

Spisovatel Jakub Deml (1878–1961) je znám svými těžko zařaditelnými texty. Jejich nedílnou součástí jsou pasáže v cizích jazycích. A právě tyto jazyky, zejména němčina a latina, zaujímají zásadní roli i v Demlově osobním životě. Autor knihy sledoval Demlův život a dílo se zaměřením na jeho jazykové chování, a to zejména s ohledem na cizí jazyky. Uvažuje o komunikační kompetenci a jejím zablokování k vyjádření určitých obsahů, o vazbě konkrétních obsahů na určité jazykové kódy a o formách jejich vyjádření.
Metodologicky vychází z prací I. Nebeské, J. Kořenského, M. Hádkové a A. Macurové. Všímá si též fenoménu bilingvismu a střídání kódů, které interpretuje jako důležitou sémantickou kvalitu. Součástí knihy jsou rovněž úvahy o vězení v mateřštině, o útěku do cizích jazyků, o aktivacích složek předpokladové báze mluvčích v konkrétních komunikačních situacích a o limitech komunikace obecně.
Autor si dále všímá komunikačních bariér a jejich podtypu – funkčních komunikačních bariér, dále pak vnitřních důvodů pro střídání kódů, které iniciuje užití kódu nemateřského, protože mateřština nemůže potřebné obsahy vyjádřit. Uvedená východiska autor využívá při sledování Demlova života a díla, čímž přispívá k hlubšímu poznání textů tohoto významného českého spisovatele.

Souborná zrcadlová pulikace představuje příspěvky, které zazněly v rámci 27. ročníku česko-polské lingvo-literární konference uskutečněné v říjnu 2022 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zúčastnili se jí bohemisté a polonisté z Univerzity Karlovy a Varšavské univerzity. Příspěvky jazykovědné části knihy se zaměřují na výzkumy kognitivně lingvistické, především z oblasti kognitivní sémantiky, etnolingvistiky a teorie jazykového obrazu světa. Literárněvědní badatelé zkoumají různorodé tematické okruhy spřízněné s kognitivními přístupy k uměleckým a publicistickým textům české a polské provenience 19. a 20. století. Z obsahu: Rukopisný památník z literární pozůstalosti Josefa Václava Friče. Postava proroka Eliáše u Šoloma Alejchama, Bruna Schulze a Vladimíra Nabokova. Prostorovost jako způsob společenství (undergroundu). K poezii Karla Šiktance: možnosti paradoxního dialogu.Text in Tschechisch und Polnisch.

Etymologický slovník jazyka staroslověnského je jediný dokončený etymologický slovník na světě, který etymologicky analyzuje slovní zásobu nejstaršího slovanského spisovného jazyka. Představuje zralý plod úsilí tří generací brněnských slavistů a etymologů, a symbolizuje tak v jistém smyslu také kontinuitu moderního českého bádání o slovanských jazycích a literaturách. Vykládá v úplnosti původ celé slovní zásoby staroslověnštiny, na 1164 stranách obsahuje 2469 heslových slov. Devatenáct sešitů ESJS obsahujících výklady slov je doplněno dvěma sešity rejstříků slov slovanských a neslovanských, která se vyskytují ve slovníku. Díky těmto podrobným rejstříkům je práce se slovníkem a orientace v něm mnohem snazší, a slovník tak může suplovat v jisté míře i slovník všeslovanský, případně slovníky jednotlivých slovanských jazyků včetně češtiny. Závěrečný díl.

Publikace kontrastivního charakteru se věnuje frazeologii češtiny, chorvatštiny a bulharštiny (v teoretické rovině pak i slovenštiny). Je zaměřena na frazémy, jež ve své struktuře obsahují toponymický komponent. Tyto frazémy jsou analyzovány a v rámci analýz rovněž konfrontovány z hlediska formálního, sémantického, motivačního, typologického i z hlediska původu. Současně publikace zahrnuje v potřebné míře teorii vlastního jména. Nedílnou součást knihy tvoří též kapitoly představující zásadní české, slovenské, chorvatské a bulharské frazeologické teorie a také ucelený přehled česko-slovenské a jihoslovanské (tj. bulharské a [post]jugoslávské) frazeologické literatury.

Konferenzbeiträge der internationalen Tagung an der Technischen Universität in Liberec am 22.-23.November 2006. Aus dem Inhalt: Rollenwandel der deutschen Sprache in Tschechien und daraus sich ergebende Motivationsmöglichkeiten für den Deutschunterricht. Deutsch als zweite Fremdsprache-eine neue Realität für die Euroregion Neisse-Nisa-Nysa. Deutsche und tschechische Erziehungsbilder-nationale und kulturelle Symbiose oder Kampf? Kritische Momente der Ausbildung nach München 1938. Theresienstädtler Literatur. L eben und Werk Hedwig Steiners.

Slovník obsahuje slovní zásobu obyvatel Luhačovického Zálesí.

(=Ed.Eruidica, sv.14). Kniha představuje pravidla pro manuální segmentaci řečového signálu na základě akustických, artikulačních a percepčních rysů hlásek. Postupně se zabývá přechody mezi různými typy hlásek, především s oporou o vizuální informace se spektrogramu a oscilogramu. Kniha je určena všem, kdo se zabývají lidskou řečí, at už se jedná o fonetiky, řečové inženýry nebo psycholingvisty.

Česká menšina žije na území dnešního Chorvatska už více než dvě stě let, přesto je stále vitální a odolává asimilaci. Co ji odlišuje od jiných menšin? Co způsobilo, že ani po tak dlouhé době nedošlo k asimilaci jejích příslušníků s majoritním obyvatelstvem? Protože za jeden ze základních rysů identity jedince i skupiny bývá označován jazyk, do jaké míry je pro krajany při vnímání vlastní identity důležitá čeština? Zamýšlejí se nad svým životem mezi dvěma či více jazyky, nad výhodami i nevýhodami vícejazyčného prostředí? Na základě čeho se rozhodují, který z jazyků užít v které situaci? A jaký mají ke „svým“ jazykům vztah? Publikace představuje českou menšinu v Chorvatsku v hlavních aspektech (dějiny, sociální status, jazyková situace). Současně se na základě výzkumu jazykových biografií snaží zodpovědět alespoň některé z položených otázek a přispět tak k poznání jazykového chování české minority v daném regionu. Sleduje jazykové procesy probíhající v krajanských rodinách a identifikuje faktory působící ve prospěch udržení menšinového jazyka, zároveň však v neprospěch asimilace.