Ethnografie

Kniha je příspěvkem do oborové i transdisciplinární diskuze nad podstatou proměn tradiční lidové kultury. Zaměřuje se na procesy, které navzdory řadě nesnází, historických zvratů, politických změn, kulturních a společenských přerodů umožnily projevům tradiční lidové kultury dostat se až na práh třetího tisíciletí. Na příkladu mužského tance odzemku na Valašsku a lidového oděvu na Rožnovsku si všímá proměn, jimiž prošly od konce 19. století. Autorka se snaží důkladněji poznat význam kroje a odzemku při formování lokální a regionální identity, roli nositelů tradice, institucí i osob, které přispívaly a přispívají k poznání i dalšímu uchování a předávání těchto složek kulturního dědictví.

Monografie představuje fotografickou tvorbu a dramatické osudy pozůstalosti slavného italského etnografa a malíře (1861 - 1901). Unikátní snímky jihoamerických indiánů představují dokumentární, vědeckohistorické hodnoty i vrchol portrétní umělecké fotografie 19. století. Skleněné negativy byly nalezeny v pozůstalosti A. V. Friče, který je dovezl do Evropy po autorově násilné smrti. Přílohou publikace je CD-ROM s úplnou obrazovou částí knihy.

Guido Boggiani (1861–1902) was an Italian painter, picture drawer, photographer, and ethnologist who in 1887 traveled through the interior of Brazil, Bolivia and Paraguay to document the lives of Indians in the region. Now hailed as a "pioneer of fieldwork"[1] in Italian ethnology, he was ritually killed by natives in 1902. Text in Tschechisch, Engl., Ital., Spanisch und Portug.,  

Kniha se zaměřuje na fenomén náboženských poutí na území Moravy a někdejšího rakouského, dnes českého Slezska v období baroka s přesahem do poloviny 19. století. Sleduje zejména literární texty, které v rámci poutí vznikaly. Edičně zpřístupňuje a komentuje 75 vybraných poutních písní z kramářských tisků, kancionálů a poutních příruček. Neomezuje se přitom pouze na proslulá moravská a slezská místa (Křtiny, Svatý Kopeček, Hostýn, Vranov ad.), ale postihuje i ta méně známá (např. Rychnov na Moravě, Prašivá, Jalubí) a představuje také významný fenomén přeshraničních poutí (Mariazell, Čenstochová, Šaštín ad.). Kromě ediční části, komponované podle jednotlivých lokalit, obsahuje kniha úvodní studii, která umísťuje poutní písně do širších kulturněhistorických souvislostí. Bohatá obrazová příloha přináší reprodukce dobových tisků, grafik i současné fotografie poutních míst. Závěrečný katalog registruje celkem 897 písňových textů.

pamětníků.

Kniha rozhovorů se zástupci tří generací českých etnografů a folkloristů, kteří reprezentují různé oblasti bádání (pražská a brněnská pobočka Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, univerzitní katedry, muzea a skanzeny). Vzpomínková interview reflektují rozličná témata související s vývojem disciplíny před rokem 1989 (například osobní motivace pro volbu oboru, vzpomínky na dobu studia, každodenní chod akademických, univerzitníchči regionálních institucí, vliv komunistické ideologie, otázka badatelské svobody, vztah k teoriím a metodám apod.). Publikace obsahuje vybrané redigované pasáže z rukopisu pamětí Antonína Robka, které se vztahují k problematice české etnografie a folkloristiky. Součástí je stručný biografický a institucionální slovník.

Rodák z Velké nad Veličkou, povoláním zvěrolékař, popisuje vše, co zažil při své praxi po celém Horňácku, v Úvodu sám podotýká: „Časem se mnoho mění a mnoho zapomíná a co není zaznamenáno, zaniká.“ Paměti jsou bohaté nejen svými fakty a postřehy, ale také přesným vylíčením dobového koloritu tehdejší společnosti ve všech stránkách jeho života, cenným příspěvkem je i popis chování a jednání, ale především osobité mluvy, muzikálnosti a zdejšího dialektu (z Obsahu: Jak se cestovalo na Horňácku / Hudci / Štědrý večer / Draní peří / Podomní obchodníci a živnostníci / Jarmak ve Velké / Dřevaři / Křesání loukotí / Jak se vybíraly kosy / O velikém ovčáku / Amerikáni / Zvony). Knihu doplňuje téměř 80 fotografií a ilustrací (muzikantů, tradičních zvyků, notových záznamů, nářadí…).

The themes of the book traeted from the field of historical and urban ethnology, folklore and folklorism, study of migrations, and medical anthropology are diverse.

Práce vychází z autentických terénních výzkumů z let 1990–1992 u dvou posledních žijících bohyní na Žítkové v Bílých Karpatech, které byly původně zpracovány jako diplomová práce. Další terénní sběry z let 1995–1996 jsou věnovány bohyni I. Gabrhelové. Poslední terénní výzkumy z let 2013-2014 sledují pamětníky, kterým je toto téma blízké především v souvislosti s jejich dětstvím. V teoretické části je rozbor jednotlivých zaříkávání a magických praktik, dále rozbor magického obřadu s ohledem na praktikování homeopatické a kontaktní magie. Závěr práce je věnován logice magického myšlení a sledování styčných bodů se současnými podobami magie u recentních léčitelů.

Studie zkoumá význam obřadu žehnání matky po porodu v Čechách a na Moravě v období 16.–21. století. Obřad žehnání matky po porodu se zde chápe jednak jako úvod šestinedělky – introductio mulieris post partum, jehož dějiny začínají v liturgii katolické církve ve 12. století a končí druhým vatikánským koncilem, jednak jako forma žehnání matky obnovená v rámci liturgické reformy druhého vatikánského koncilu – modlitba požehnání na závěr křestních obřadů při křtu dítěte a Ordo benedictionis mulieris post partum dle nového Benedikcionálu. Podstatné pro uchopení tématu jsou rovněž lidové zvyky pojící se s porodem a šestinedělím. V závěru se studie zabývá i současným pojetím obřadu a jeho perspektivami z hlediska liturgicko teologického i socio kulturního. Práce se opírá o prameny liturgické – a to jak církve katolické, tak různých reformačních církví, ve stručnosti i církve pravoslavné. Dále čerpá z homiletické literatury – z českých postill, katolických i evangelických autorů zejména 17. a 18. století a z odborné literatury z oblasti liturgiky a etnografie 19. a 20. století.

Publikace se snaží dějinný vývoj etnologického pracoviště na brněnské univerzitě prezentovat na pozadí obecného vývoj filozofické fakulty a Masarykovy univerzity. Zahrnuje všechny sféry činnosti – pedagogickou, vědecko-výzkumnou i organizátorskou s důrazem na uplynulé desetiletí, které bylo provázeno generační výměnou, ale také novou společenskou situací v České republice a v Evropě. Ta nastolila znovu otázky etnické a regionální identity či multikulturalismu, kde se otevírají pro etnologii nové možnosti výzkumu. Přílohy v publikaci zahrnují v letech 2006–2016 obhájené diplomové práce, řešené vědecko-výzkumné projekty, vydané publikace a přehled studentských exkurzí a studijních cest pedagogů.

Jedinečná a zcela unikátní publikace, první svého druhu v českých zemích, se zabývá úžasnou problematikou – náboženskou výzdobou dřevěného lidového nábytku. Monografie přístupnou formou přibližuje nejširšímu kruhu zájemců tuto nádhernou součást lidového umění. Bohatý obrazový doprovodný materiál zachycuje zcela vyčerpávajícím způsobem exponáty z depozitářů více než 200 muzeí a skanzenů.

Čtenář se v působivě vypravené knize seznámí nejen s historií a technikami výroby lidového dřevěného nábytku, ale i s jednotlivými světci, jejichž zpodobení se na lidovém mobiliáři nachází.

První část: dějiny Horňácka, druhá část: národopis a třetí část: umění regionu. Text je doplněn více jak 400 fotografiemi.

Biografický slovník evropské etnologie započal sestavovat prof. PhDr. Richard Jeřábek, DrSc. (1931–2006) jako výsledek svého celoživotního zaměření na evropskou etnologii. Pociťoval potřebu připravit zvláště studentům, ale i českým badatelům základní příručku, z níž by vyplývalo, na jakých základech obor stojí a kdo se na jeho budování podílel. Toto náročné dílo však nedokončil, a proto se jej ujali pracovníci Ústavu evropské etnologie FF MU a studenti doktorského studia, aby mohlo být po několika letech úsilí předloženo čtenářům. Slovník obsahuje více než 260 hesel se základními životopisnými údaji a charakteristikou významných badatelů 19.–21. století, kteří se podíleli na formování oboru evropské etnologie.

Podtitul: Lidové písně z okolí Prachatic a šumavského Podlesí v zápisech sběratelů 1.a 20. století.

Kniha představuje lidový písňový repertoár českých obyvatel dvojjazyčné podhorské oblasti okolí Prachatic a Šumavského podhůří v zápisech sběratelů 19. a 20. století. Zatímco zdejší německá hudební kultura je známa zejména díky reprezentativní edici Gustava Jungbauera Volkslieder aus dem Böhmerwalde z let 1930–1938, repertoár českých lidových písní dosud nenašel svého vydavatele a až na výjimky zůstal pouze v rukopisech. Přitom zde byly od čtyřicátých let 19. století do sedmdesátých let 20. století shromážděny desítky písňových textů a nápěvů. Jejich výběr se stal základem moderní kritické edice, zamýšlené jako repertoárový sborník pro potřeby školní praxe, hudebních a tanečních souborů, určený i pro širokou veřejnost se zájmem o historii a kulturu Prachaticka a Pošumaví.