Archäologie

Recenzovaný časopis.

Recenzovaný časopis.

Milovice: Site of the mamoth people below the Pavlov hills.

Recenzovaný časopis.

Katalog výstavy. 27.11.2014-28.2.2015 - Palace of Noble Ladies, Moravian Museum, Brno, 17.4.2015-28.6.2015 - Imperial Stable, Prague Castle, Prague, 7.8.2015-1.11.2015 - Bratislava Castle, Bratislava.

Collective monographs devoted to the issue of Great Moravia based on archaeological findings presented at an exclusive exhibition Great Moravia and the beginnings of Christianity. Many of them are together with summarizing studies and characteristics of most relevant sites presented in this publication. Focusing mainly on the prime period of Great Moravia it does not avoid the preceding period and devotes adequate attention also to the final phases of its existence and the gradual emergence of the Czech state. In context of the 1150th anniversary of the Cyrillo-Methodian mission it also accentuates the theme of Christianization.

Exhibition took place in the Palace of the Noblewomen (Brno, 27. 11. 2014 – 28. 2. 2015), at the Prague Castle in the Imperial Stables (17. 4. 2015 – 28. 6. 2015) and at Bratislava Castle (7. 8. 2015 – 1. 11. 2015). The catalogue section of this publication presents a selection of artefacts which are currently on show. They were carefully chosen so as to feature in particular unpublished finds; we aimed to cover the widest possible scope regarding provenance and territory.

founder of Czech archaeological science.

Kniha významného popularizátora a historika vědy Karla Sklenáře se věnuje osobnosti českého básníka a učence, zakladatele vědních oborů archeologie a dějin umění u nás, Jana Erazima Vocela (1802–1871). Autor podrobně, a přitom čtivým způsobem přibližuje Vocelův život profesní, společenský i osobní včetně krátkého politického angažmá v roce 1848. Zachycuje jeho průkopnickou roli při prosazování nových vědeckých metod i zásadní organizační úsilí spjaté s Národním muzeem či Karlovou univerzitou. Monografie Karla Sklenáře je zásadním dílem pro poznání dosud poněkud nedoceněné Vocelovy osobnosti i českého (nejen) vědeckého života 19. století.

Publikace shrnuje dosavadní poznání o opevněném hradisku sv. Klimenta u Osvětiman ve chřibských lesích, které je opředeno mýtem cyrilometodějské tradice. Všímá si zejména jeho augustiniánské minulosti od poloviny 14. století i dosud plně neobjasněného zániku, který je přisuzován útoku moravských husitů, sídlících v táboře u blízkých Nedakonic.

VKniha zhodnocuje výsledky dlouhodobého archeologického výzkumu dobývání hradů v České republice. V centru zájmu stojí terénní relikty, které souvisejí s činností obléhatelů v pozdním středověku. Ostatní druhy archeologických pramenů (např. střelivo a zbraně) jsou ponechány stranou pozornosti. Hlavní výzkumnou metodou je povrchový průzkum terénních reliktů, které se dochovaly v lesním prostředí v okolí obléhaných hradů. Terénní stopy činnosti obléhatelů, které se dochovaly na území České republiky, jsou v evropském kontextu unikátní po kvantitativní i kvalitativní stránce. Nemají srovnání co do celkového počtu dochovaných příkladů. Unikátní jsou i jednotlivé lokality. Nikde jinde v Evropě se nedochovaly středověké vojenské tábory srovnatelné s areály u hradů Bechyně, Sion a Nový hrad (Praha 4). Středověké obléhací pevnosti jsou známy i z jiných evropských regionů (např. ze středního Německa), české příklady jsou přesto mimořádné.

Vesnice založené ve 13. století na vytýčeném půdorysu s ucelenou zástavbou vtiskly krajině nový ráz. Rozvíjelo se zemědělství a řemesla, němečtí osadníci přinesli do země své právní normy. Procesy vnitřní a vnější kolonizace na sebe plynule navazovaly a v mnohém se prolínaly, aby na sklonku 14. století bylo osídlení až na obtížně přístupné polohy dokončeno.

Kniha nabízí komplexní pohled na středověké osídlení v prostoru bývalého panství pánů z Holštejna. Opírá se převážně o klasickou archeologickou metodiku a aplikaci tradičních archeologicko-geografických postupů. Těžištěm práce jsou dvě lokality – sídelní komplex hradu Holštejna s jeho hospodářským zázemím a zaniklá středověká ves Husí, kterou lze na základě shromážděných poznatků charakterizovat jako ekonomické, sídelní, církevní a snad i správní centrum severní části původního holštejnského dominia 13. a 14. století.

Doba halštatská (800–450 př. Kr.) je první etapou doby železné na našem území. Do dnešních dob se z ní dochovalo velké množství archeologických nálezů, významné jsou zejména rozměrné pohřební monumenty. Je však paradoxem a zároveň velkým dluhem moravské archeologie, že o této pozoruhodné a svébytné epoše pravěku dosud nevyšlo žádné syntetické dílo. Nová kniha se snaží tuto mezeru zacelit. V kontextu celé Moravy přináší nové poznatky, reviduje početná starší data a nabízí pestrou škálu různých interpretací. Předložené závěry vycházejí zčásti ze spolupráce s řadou kolegů z humanitních a přírodovědných oborů. Kniha otevírá cestu k výraznému propojení badatelských výsledků s jinými evropskými regiony. Archeology, kteří se zabývají dobou halštatskou, nepochybně podnítí k diskuzi a studentům poskytne možnost seznámit se v ucelené podobě se zajímavým úsekem našich pravěkých dějin.