Archäologie

Recenzovaný časopis.

Recenzovaný časopis.

Vesnice založené ve 13. století na vytýčeném půdorysu s ucelenou zástavbou vtiskly krajině nový ráz. Rozvíjelo se zemědělství a řemesla, němečtí osadníci přinesli do země své právní normy. Procesy vnitřní a vnější kolonizace na sebe plynule navazovaly a v mnohém se prolínaly, aby na sklonku 14. století bylo osídlení až na obtížně přístupné polohy dokončeno.

Kniha nabízí komplexní pohled na středověké osídlení v prostoru bývalého panství pánů z Holštejna. Opírá se převážně o klasickou archeologickou metodiku a aplikaci tradičních archeologicko-geografických postupů. Těžištěm práce jsou dvě lokality – sídelní komplex hradu Holštejna s jeho hospodářským zázemím a zaniklá středověká ves Husí, kterou lze na základě shromážděných poznatků charakterizovat jako ekonomické, sídelní, církevní a snad i správní centrum severní části původního holštejnského dominia 13. a 14. století.

Moravský Krumlov IV. Vícevrstvená lokalita ze středního a počátku mladého paleolitu na Moravě. Multilayer middle and early upper palaeolithic site in Moravia.

Recenzovaný časopis.

Recenzovaný časopis.

PhDr. Karla Motyková, DrSc., rozená Šneidrová (nar. 20. 5. 1930 v Praze), patří k první poválečné generaci českých archeologů, kteří zásadním způsobem formovali směřování oboru ve druhé polovině 20. století a podíleli se na vzniku a rozvoji moderního Archeologického ústavu Akademie věd. Karla Motyková byla vůdčí osobností protohistorické archeologie, vedla jeden z nejrozsáhlejších systematických výzkumů v Čechách (na Závisti), řídila pravěké oddělení Archeologického ústavu, mnoho let redigovala také prestižní archeologické periodikum Památky archeologické. Přednášela rovněž na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Její doménou se staly zejména doby laténská a římská. Předkládaná kniha může být významným příspěvkem k poznání rozvoje moderní české archeologie, zahrnujícím počátky Akademie věd, normalizační období i složitou transformaci po sametové revoluci.

Doba halštatská (800–450 př. Kr.) je první etapou doby železné na našem území. Do dnešních dob se z ní dochovalo velké množství archeologických nálezů, významné jsou zejména rozměrné pohřební monumenty. Je však paradoxem a zároveň velkým dluhem moravské archeologie, že o této pozoruhodné a svébytné epoše pravěku dosud nevyšlo žádné syntetické dílo. Nová kniha se snaží tuto mezeru zacelit. V kontextu celé Moravy přináší nové poznatky, reviduje početná starší data a nabízí pestrou škálu různých interpretací. Předložené závěry vycházejí zčásti ze spolupráce s řadou kolegů z humanitních a přírodovědných oborů. Kniha otevírá cestu k výraznému propojení badatelských výsledků s jinými evropskými regiony. Archeology, kteří se zabývají dobou halštatskou, nepochybně podnítí k diskuzi a studentům poskytne možnost seznámit se v ucelené podobě se zajímavým úsekem našich pravěkých dějin.

 Burgwälle in Böhmen.

Unikátní Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách - kniha shrnující více než pěti tisíciletý (!) fenomén hradišť na našem území.

K vydání Atlasu vedlo devítičlenný autorský kolektiv pod vedením Vladimíra Salače z pražského Archeologického ústavu AV ČR studium významného fenoménu posledních dvou staletí před změnou letopočtu - keltských oppid. Ta bývají často označována za nejstarší města severně od Alp. V. Salač však ve svých studiích, které získaly značný mezinárodní ohlas, prokazuje, že ve střední Evropě představují oppida slepou uličku vývoje sídlišť a nikoliv základ pozdějšího urbanizačních vývoje. Jednou z příčin je i fakt, že byla vybudována na neobvyklých a pro města nevhodných místech. Snaha prokázat tuto skutečnost vedla ke shromáždění základních údajů o všech hradištích v Čechách a jejich kartografickému zpracování. Vznikl tak unikátní Atlas hradišť, zobrazující a analyzující polohy 450 hradišť v české kotlině od počátků eneolitu v 5. tis. př. Kr. až po 12. století po Kr., který v podobné formě a rozsahu nemá na evropském kontinentu obdoby. A kromě jiného prokazuje, že výstavba oppid se skutečně vymykala všem předchozím i následujícím stavbám opevněných sídlišť.

Plošný archeologický výzkum nedaleko středočeské obce Vliněves patřil k těm nejrozsáhlejším, které Archeologický ústav AV ČR, Praha, prováděl na počátku 21. století. V letech 1999–2008, kdy probíhala intenzivní těžba ve vliněveské pískovně, bylo odkryto množství objektů z různých období pravěku. Vedle značného zastoupení stop po pravěkých sídlištích bylo objeveno i několik pohřebišť. Nejrozsáhlejší z nich náležela období únětické kultury. Zkoumáno a dokumentováno bylo 304 hrobů a dalších 57 sídlištních objektů s obsahem lidských pozůstatků, jež byly datovány do období únětické kultury. Kromě celkového množství odkrytých objektů a nálezů je nálezová situace výjimečná tím, že byly zachyceny pohřební aktivity nejen klasického období, ale i období závěru únětické kultury. Tuto skutečnost podtrhují nálezy tří hrobů datovaných do doby mohylové kultury, i když jejich přímou souvislost s předchozím únětickým pohřbíváním nelze nesporně prokázat. Dokumentace bezezbytku všech hrobů umožnila provést v reprezentativním rozsahu kvantitativní srovnání a prostorovou analýzu. Po dosud publikovaných pohřebištích z období eneolitu, kultury se zvoncovitými poháry, laténského období a období stěhování národů se tak nyní čtenář má možnost seznámit s další a zároveň největší kapitolou pohřbívání v lokalitě.

Publikační výsledek dlouholetého úsilí významného českého archeologa Jana Michálka, jenž vyčerpávajícím způsobem shromáždil a utřídil dostupné informace k podstatné kategorii archeologického dědictví, charakteristické pro oblast jižních Čech.