Archäologie

Recenzovaný časopis.

Recenzovaný časopis.

Svazek obsahuje příspěvky z mezinárodní konference “Frühmittelalterliche Kirchen als archäologische und historische Quelle” (Raně středověké kostely jako archeologický a historický pramen, Mikulčice, 3. – 5. 6. 2009). Primárně je zaměřen na předrománkou sakrální architekturu Moravy a Slovenska. Poté následují články věnované předrománským a románským kostelům v okolních regionech střední Evropy: Karantánsku, Bavorsku, Čechách, severovýchodním Německu, Polsku a Bulharsku. Další část knihy je věnována pohanským svatyním a jejich vztahu k raným kostelním stavbám. Z hlavních tématických okruhů sborníku lze uvést následující: “kostel v sídlištním kontextu”, “architektura a liturgie”, “architektura a politická moc”, “pohanství a křesťanství”, “rané kostelní stavby a národní dějepisectví”, “metodické aspekty studia raných kostelů”.

Milovice: Site of the mamoth people below the Pavlov hills.

Sborník vychází na počest zakladatele moderní české paleolitické školy Doc.PhDr.Jana Fridricha, DrSc. Podílí se na něm asi padesátka jeho přátel, kolegů a studentů. První část je věnována paleolitu, druhá přírodním vědám a třetí archeologii obecně. Čtvrtou část pak tvoří Fridrichova dosud neukončená bibliografie.

Kniha představuje vybrané aspekty odkazu, jenž zanechal starý Egypt v kultuře koptského, islámského a moderního Egypta. Starobylý původ lze vystopovat v mnoha rozličných pramenech, a příspěvky v tomto sborníku tedy k tématu přistupují z různých směrů. Dokládají starověké kořeny nejen u egyptských tradic obecně, ale také v praktikování určitých specifických zvyklostí. Vliv starověkého světa je silně cítit rovněž v literatuře a umění. Text in Engl. und Arabisch

Recenzovaný časopis.

Recenzovaný časopis.

 Burgwälle in Böhmen.

Unikátní Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách - kniha shrnující více než pěti tisíciletý (!) fenomén hradišť na našem území.

K vydání Atlasu vedlo devítičlenný autorský kolektiv pod vedením Vladimíra Salače z pražského Archeologického ústavu AV ČR studium významného fenoménu posledních dvou staletí před změnou letopočtu - keltských oppid. Ta bývají často označována za nejstarší města severně od Alp. V. Salač však ve svých studiích, které získaly značný mezinárodní ohlas, prokazuje, že ve střední Evropě představují oppida slepou uličku vývoje sídlišť a nikoliv základ pozdějšího urbanizačních vývoje. Jednou z příčin je i fakt, že byla vybudována na neobvyklých a pro města nevhodných místech. Snaha prokázat tuto skutečnost vedla ke shromáždění základních údajů o všech hradištích v Čechách a jejich kartografickému zpracování. Vznikl tak unikátní Atlas hradišť, zobrazující a analyzující polohy 450 hradišť v české kotlině od počátků eneolitu v 5. tis. př. Kr. až po 12. století po Kr., který v podobné formě a rozsahu nemá na evropském kontinentu obdoby. A kromě jiného prokazuje, že výstavba oppid se skutečně vymykala všem předchozím i následujícím stavbám opevněných sídlišť.

Plošný archeologický výzkum nedaleko středočeské obce Vliněves patřil k těm nejrozsáhlejším, které Archeologický ústav AV ČR, Praha, prováděl na počátku 21. století. V letech 1999–2008, kdy probíhala intenzivní těžba ve vliněveské pískovně, bylo odkryto množství objektů z různých období pravěku. Vedle značného zastoupení stop po pravěkých sídlištích bylo objeveno i několik pohřebišť. Nejrozsáhlejší z nich náležela období únětické kultury. Zkoumáno a dokumentováno bylo 304 hrobů a dalších 57 sídlištních objektů s obsahem lidských pozůstatků, jež byly datovány do období únětické kultury. Kromě celkového množství odkrytých objektů a nálezů je nálezová situace výjimečná tím, že byly zachyceny pohřební aktivity nejen klasického období, ale i období závěru únětické kultury. Tuto skutečnost podtrhují nálezy tří hrobů datovaných do doby mohylové kultury, i když jejich přímou souvislost s předchozím únětickým pohřbíváním nelze nesporně prokázat. Dokumentace bezezbytku všech hrobů umožnila provést v reprezentativním rozsahu kvantitativní srovnání a prostorovou analýzu. Po dosud publikovaných pohřebištích z období eneolitu, kultury se zvoncovitými poháry, laténského období a období stěhování národů se tak nyní čtenář má možnost seznámit s další a zároveň největší kapitolou pohřbívání v lokalitě.

Publikační výsledek dlouholetého úsilí významného českého archeologa Jana Michálka, jenž vyčerpávajícím způsobem shromáždil a utřídil dostupné informace k podstatné kategorii archeologického dědictví, charakteristické pro oblast jižních Čech.

Münzfund aus dem 13. Jahrhundert.

Předkládaná publikace prezentuje formou komentovaného katalogu nález 836 brakteátů, které byly objeveny roku 1982 v severovýchodních Čechách u obce Levínská Olešnice a nyní jsou uloženy v numismatické sbírce Národního muzea v Praze. U všech mincí byla provedena nedestruktivní rentgenová fluorescenční analýza složení mincovního kovu, jejíž výsledky jsou shrnuty v samostatné kapitole. Ve druhé části je celý nález představen formou katalogu.

Nález z Levínské Olešnice rozšiřuje nejen naše poznání typologie a chronologie brakteátových ražeb, ale také dílčím způsobem přispívá k pochopení složitých peněžně-historických poměrů přemyslovských Čech ve 13. století. Význam tohoto hmotného pramene však není jen numismatický nebo peněžně-historický. Jedná se totiž o ojedinělý a poměrně dobře datovatelný doklad socioekonomických aktivit, který lze v obecné rovině klást do souvislosti s vrcholně středověkým osídlením regionu.