Archäologie

Contents: Organisational Structure-Research centre-Department for Moravia-Silesia Prehistory-Archaeological Monument Care Department-Archive-Library-Publishing Activities.

VKniha zhodnocuje výsledky dlouhodobého archeologického výzkumu dobývání hradů v České republice. V centru zájmu stojí terénní relikty, které souvisejí s činností obléhatelů v pozdním středověku. Ostatní druhy archeologických pramenů (např. střelivo a zbraně) jsou ponechány stranou pozornosti. Hlavní výzkumnou metodou je povrchový průzkum terénních reliktů, které se dochovaly v lesním prostředí v okolí obléhaných hradů. Terénní stopy činnosti obléhatelů, které se dochovaly na území České republiky, jsou v evropském kontextu unikátní po kvantitativní i kvalitativní stránce. Nemají srovnání co do celkového počtu dochovaných příkladů. Unikátní jsou i jednotlivé lokality. Nikde jinde v Evropě se nedochovaly středověké vojenské tábory srovnatelné s areály u hradů Bechyně, Sion a Nový hrad (Praha 4). Středověké obléhací pevnosti jsou známy i z jiných evropských regionů (např. ze středního Německa), české příklady jsou přesto mimořádné.

... am ihren Rande: kommentierter Fundkatalog, Münzen.

Recenzovaný časopis.

Recenzovaný časopis.

Moravský Krumlov IV. Vícevrstvená lokalita ze středního a počátku mladého paleolitu na Moravě. Multilayer middle and early upper palaeolithic site in Moravia.

Recenzovaný časopis.

Recenzovaný časopis.

Publikace shrnuje dosavadní poznání o opevněném hradisku sv. Klimenta u Osvětiman ve chřibských lesích, které je opředeno mýtem cyrilometodějské tradice. Všímá si zejména jeho augustiniánské minulosti od poloviny 14. století i dosud plně neobjasněného zániku, který je přisuzován útoku moravských husitů, sídlících v táboře u blízkých Nedakonic.

PhDr. Karla Motyková, DrSc., rozená Šneidrová (nar. 20. 5. 1930 v Praze), patří k první poválečné generaci českých archeologů, kteří zásadním způsobem formovali směřování oboru ve druhé polovině 20. století a podíleli se na vzniku a rozvoji moderního Archeologického ústavu Akademie věd. Karla Motyková byla vůdčí osobností protohistorické archeologie, vedla jeden z nejrozsáhlejších systematických výzkumů v Čechách (na Závisti), řídila pravěké oddělení Archeologického ústavu, mnoho let redigovala také prestižní archeologické periodikum Památky archeologické. Přednášela rovněž na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Její doménou se staly zejména doby laténská a římská. Předkládaná kniha může být významným příspěvkem k poznání rozvoje moderní české archeologie, zahrnujícím počátky Akademie věd, normalizační období i složitou transformaci po sametové revoluci.

Kniha je výsledkem mnohaletého výzkumu archeologů z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v prostoru Severovýchodního předhradí Pohanska u Břeclavi. Publikace přibližuje odborné veřejnosti sídlištní strukturu Severovýchodního předhradí, nálezový fond i první interpretace archeologických pramenů získaných terénními výzkumy v letech 2008–2016. Monografie obsahuje kapitoly, ve kterých jsou analyzovány a interpretovány jak nemovité, tak movité archeologické prameny. Například na základě prostorové distribuce keramiky, kuchyňského odpadu a mazanice se podařila jasná identifikace raně středověkých nadzemních staveb, které by za jiných podmínek nebylo možné odhalit. Studie obsahuje dílčí závěry a interpretace výsledků devítiletého archeologického výzkumu. Vše je doplněno podrobným textovým katalogem prozkoumaných terénních reliktů, doprovázeným bohatou obrazovou a plánovou přílohou.

 Burgwälle in Böhmen.

Unikátní Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách - kniha shrnující více než pěti tisíciletý (!) fenomén hradišť na našem území.

K vydání Atlasu vedlo devítičlenný autorský kolektiv pod vedením Vladimíra Salače z pražského Archeologického ústavu AV ČR studium významného fenoménu posledních dvou staletí před změnou letopočtu - keltských oppid. Ta bývají často označována za nejstarší města severně od Alp. V. Salač však ve svých studiích, které získaly značný mezinárodní ohlas, prokazuje, že ve střední Evropě představují oppida slepou uličku vývoje sídlišť a nikoliv základ pozdějšího urbanizačních vývoje. Jednou z příčin je i fakt, že byla vybudována na neobvyklých a pro města nevhodných místech. Snaha prokázat tuto skutečnost vedla ke shromáždění základních údajů o všech hradištích v Čechách a jejich kartografickému zpracování. Vznikl tak unikátní Atlas hradišť, zobrazující a analyzující polohy 450 hradišť v české kotlině od počátků eneolitu v 5. tis. př. Kr. až po 12. století po Kr., který v podobné formě a rozsahu nemá na evropském kontinentu obdoby. A kromě jiného prokazuje, že výstavba oppid se skutečně vymykala všem předchozím i následujícím stavbám opevněných sídlišť.

Plošný archeologický výzkum nedaleko středočeské obce Vliněves patřil k těm nejrozsáhlejším, které Archeologický ústav AV ČR, Praha, prováděl na počátku 21. století. V letech 1999–2008, kdy probíhala intenzivní těžba ve vliněveské pískovně, bylo odkryto množství objektů z různých období pravěku. Vedle značného zastoupení stop po pravěkých sídlištích bylo objeveno i několik pohřebišť. Nejrozsáhlejší z nich náležela období únětické kultury. Zkoumáno a dokumentováno bylo 304 hrobů a dalších 57 sídlištních objektů s obsahem lidských pozůstatků, jež byly datovány do období únětické kultury. Kromě celkového množství odkrytých objektů a nálezů je nálezová situace výjimečná tím, že byly zachyceny pohřební aktivity nejen klasického období, ale i období závěru únětické kultury. Tuto skutečnost podtrhují nálezy tří hrobů datovaných do doby mohylové kultury, i když jejich přímou souvislost s předchozím únětickým pohřbíváním nelze nesporně prokázat. Dokumentace bezezbytku všech hrobů umožnila provést v reprezentativním rozsahu kvantitativní srovnání a prostorovou analýzu. Po dosud publikovaných pohřebištích z období eneolitu, kultury se zvoncovitými poháry, laténského období a období stěhování národů se tak nyní čtenář má možnost seznámit s další a zároveň největší kapitolou pohřbívání v lokalitě.