Geschichte

Jméno Josefa Ladislava Píče (1847–1911) bylo pro českou veřejnost v závěru „dlouhého“ 19. století jakýmsi synony­mem archeologie, proto také jeho tragická smrt vzbudila všeobecný ohlas. Rozhodně patřil Píč jako čelný vědecký pracovník Národního muzea a profesor Karlovy univer­zity mezi nejvýznamnější osobnosti českých společen­ských věd tohoto období. Poslední a nejvýznamnější žák a duchovní následovník zakladatele české archeologie prof. Jana E. Vocela založil a vybudoval pravěké oddělení Národního muzea (jeho výstavní prezentace pravěku Čech dosáhla evropského uznání); řadu let řídil Archeologický sbor NM a redigoval jeho časopis Památky archeologické, rozvíjel i mimořádně rozsáhlé vědecké styky se špičkami evropské archeologie od Francie po Rusko. Jako přítel Josefa Hlávky, zakladatele České akademie věd a umění, byl Píč významně činný i v této instituci. Ze sbírek NM vyrostlo jeho monumentální šestisvaz­kové dílo Starožitnosti země české (1899–1909) – archeo­logický přehled vývoje Čech v pravěku a v rané dějinné době včetně soupisu všech známých nálezů. Přes výhrady odborných oponentů, zčásti oprávněné, se toto dílo stalo základním kamenem poznání a zčásti dodnes neztratilo na své ceně. Nebyly to ovšem vědecké spory na poli archeologie, ale vlastenecké přesvědčení o pravosti Rukopisů králové-dvorského a zelenohorského, co Píče v roce 1911 vedlo do předem ztraceného zápasu, jenž skončil jeho dobrovol­ným odchodem ze života.

Kniha editora Petra Kužela přináší první reprezentativní výbor textů filosofa Lubomíra Sochora (1925–1986). Shrnuje texty z různých období jeho tvůrčí činnosti a nabízí průřez takřka všemi tématy, jimiž se tento významný, ale nedoceněný českých myslitel zabýval. Vedle dříve publikovaných studií či esejů jsou do přítomného svazku zařazeny texty, které buď dosud nevyšly tiskem (zpravidla kvůli zásahům tehdejší cenzury), anebo byly publikovány pouze v exilových periodikách či zahraničních odborných publikacích, a jsou tedy obtížně dostupné. Každý z těchto textů dosvědčuje Sochorův otevřený a nedogmatický přístup k marxismu. Jeho analýzy různých, v dějinách marxismu samého často potlačovaných či opomíjených marxistických koncepcí, stejně jako Sochorova pronikavá kritika tzv. „reálného socialismu“ jsou cenným příspěvkem k historii emancipačního myšlení. Dokazují, že zdánlivě zapomenuté či marginalizované myšlenky mohou inspirovat a obohacovat soudobou i budoucí kritickou teorii společnosti.

Pátá publikace z ediční řady Seidelova Šumava vychází v roce dvoustého výročí Josefovy věže, nejstarší kamenné rozhledny v Čechách, a stého výročí Tereziiny chaty na vrcholu majestátní Kleti. Hory, při jejímž úpatí obyvatelé po staletí zažívali časy dobré i zlé. Hory, k níž dodnes cílí lidské zraky i kroky k rozhledně mířících turistů. Stránky této knihy vás zavedou na vrchol Kleti a do kraje Blanského lesa od Zrcadlové Huti a jižního úbočí kleťského masivu, přes zlatokorunský klášter, Holubov, Křemži, Brloh a Janské Údolí až po vzdálené Strýčicko. Historické snímky z českokrumlovského Musea Fotoateliér Seidel, ale i od dalších fotografů ze soukromých sbírek, dokreslují dějiny hory Kleť a oživují příběhy lidí, kteří pod ní po staletí žili. Texty se opírají o autentická svědectví zdejších kronikářů a pamětníků, dobové novinové články a další historické prameny.

Kniha obsahuje více než 400 fotografií z let 1850–2021 - včetně dosud nepublikovaných. Najdete zde snímky z minulého století i precizní záběry ze současnosti.

Už dvě století je železnice místem, kde se protínají příběhy nejrůznějších cestujících – od politických představitelů přes turisty, studenty, vojáky a pracující až po ty, kteří cestovali proti své vůli. Kolektivní monografie rekonstruuje každodennost české (československé) dráhy v celé její šíři: mapuje proměny nádraží, čekáren a služeb, vývoj tarifů, jízdních výhod a speciálních typů vlaků, včetně vojenských či lazaretních. Všímá si také kultury cestování, jídelních a spacích vozů, prvních turistických „bedekrů“, přeshraničních spojů i širšího významu železnice pro společnost, průmysl a osídlení. Publikace založená na systematickém archivním výzkumu otevírá doposud málo probádaný svět železniční každodennosti a nabízí nový pohled na fenomén, který zásadně formoval moderní české dějiny.

V letech 1645–1648, tedy krátce před koncem třicetileté války, zkonfiskovala švédská vojska řadu českých a moravských knihoven – především v Mikulově, Olomouci, Praze, ale i na dalších místech. Osudy přibližně 25 tisíc knih a rukopisů, z nichž se část dochovala do dnešních dnů ve více než šedesáti institucích napříč Evropou, představují fascinující příběh jednoho z nejvýznamnějších zásahů do české kulturní historie a příklad kulturního transferu v evropském raném novověku. Předkládaná publikace sleduje složitý životní cyklus těchto svazků – od okamžiku jejich konfiskace přes transport do Švédska a jejich začlenění do tamního prostředí až po jejich novodobé znovuobjevování. Středobodem knihy je virtuální rekonstrukce odvezených knihoven, které se tak po staletích symbolicky vracejí na mapu české kulturní paměti.

V Praze naleznete unikát, jaký nemá žádné jiné město na světě. Praha má totiž bránu do své minulosti. Jmenuje se Langweilův model a zavede nás do jejích ulic, náměstí, zákoutí a zahrad právě před dvěma sty lety. Před očima ožívá město v trojrozměrné, realistické a barevné podobě i s domy, které už století i více neexistují. Papírový model je dílem knihovního úředníka Antonína Langweila (1791–1837), který si tak plnil svůj sen o umělecké seberealizaci. V polovině 20. století se dílo stalo součástí expozic Muzea hlavního města Prahy, jehož hvězdným exponátem je dosud.

Kniha Langweilův model Prahy / Procházka Prahou před dvěma sty lety provází jednotlivými částmi města od Staroměstského náměstí a dalších míst Starého Města přes Malou Stranu na Pražský hrad a Hradčany. Výklad se zaměřil na architektonicky cenné stavby, zaniklé budovy, okolnosti proměny zástavby a další zajímavosti doby před dvěma sty lety. Důvěrně blízké setkání s minulostí nabízí kromě mimořádného zážitku i snazší pochopení současné podoby města. Celobarevná publikace obsahuje více než 250 fotografií, dále mapky a další obrazový materiál.

Kniha uzavírá jako čtvrtý svazek soubor Dějin cisterckého řádu v Čechách 1142–1420, který v nakladatelství Karolinum vycházel od roku 1998. Závěrečný díl shrnuje poznatky o různých aspektech řádu, které prezentuje ne již podle jednotlivých klášterů, ale tematicky. Věnuje se působení cisterckého řádu ve středověkých Čechách od příchodu prvních šedých mnichů přes pasáže věnované životu v klášterech, liturgii, vztahu se světským prostředím, intelektuální činnosti mnichů až po otázky související s klášterním hospodářstvím. Kde je to možné, porovnává situaci v Českém království s vývojem v jiných zemích. Ač jde o čtvrtý díl série, je knihu možné vnímat jako samostatnou práci o cisterckém řádu. Podobně jako v předchozích svazcích text doplňuje bohatý ilustrační materiál (cca 200 fotografií a 30 map, grafů a schémat).

v Československu 1848–2024. 1. svazek: 1848–1938; 2. svazek: 1938–2024.

Dvousvazková kolektivní monografie je encyklopedickým – v podstatě slovníkovým, chronologicky řazeným – přehledem usilujícím o zachycení historie relevantních politických stran působících v 19. až 21, století na území českých zemí v letech existence habsburské monarchie, v období Československé republiky (1918–1992) a po jejím rozpadu a vzniku samostatné České republiky. S ohledem na národnostní složení obyvatelstva žijícího na tomto území kniha pojednává také o politických organizacích národnostních menšin. Zahrnuty jsou rovněž politické strany působící v letech 1918–1992 na Slovensku a v období 1918–1939 na Podkarpatské Rusi, což souvisí se státoprávním vývojem země.

Ve strategickém prostoru uprostřed Evropy se během několika statisíciletí a na pozadí proměnlivého klimatu střetávaly migrace lidských populací, probíhaly závěrečné etapy biologické evoluce, střídaly se technologické inovace a umělecké styly. Tyto události nemusely být méně dramatické než ty, o nichž se dočítáme v pozdějších kronikách a dokumentech. Kniha ojedinělým způsobem propojuje výsledky přírodovědných disciplín a české archeologie paleolitu. Tým spoluautorů vedený Jiřím A. Svobodou předkládá nové výsledky průzkumů, které na toto téma u nás proběhly. K oblasti Moravy a Slezska nově připojuje také Čechy. Českým čtenářům se vůbec poprvé dostává do rukou práce takového formátu a zaměření. Text glosuje, případně aktualizuje starší, a proto již zaběhaná klišé z pohledu současné vědy a soudobých znalostí.

Revoluce ve vzdělání se vyznačovala v období kolem roku 1800 ve středoevropském prostoru vlnou institucionalizace školství, respektive postátněním vysokého školství a zavedením celoplošné povinné školní docházky a také jazykovou unifikací ve prospěch němčiny. Revoluce vzdělání měla také širší sociální dopady, když vzdělanost byla státem poprvé výše hodnocena než sociální původ. 

das Zisterzienserinnenkloster in Alt Brünn.

Název knihy Královna Alžběta a klášter cisterciaček na Starém Brně mnohé napovídá. První kapitoly jsou totiž věnovány české a polské královně Alžbětě Piastovně. Královna je tu představena jako mimořádná osobnost s obrovským diplomatickým talentem, cílevědomostí a šarmem, které jí pomohly dosáhnout většiny záměrů, které si vytkla. Stěžejní kapitoly jsou pak věnovány samotnému klášteru cisterciaček na Starém Brně. Autoři v nich shrnuli velmi bohatou historii a výzkum Starého Brna v rámci postupné restaurátorské obnovy prostoru kláštera a chrámu Nanebevzetí Panny Marie, které se věnovali bezmála 30 let.

V období švédské fáze třicetileté války sehrávala řeka Odra velmi důležitou úlohu pro znepřátelené armády, a to jak na pomořanském území u jejího ústí, tak po obou březích proti proudu přes braniborskou Novou Marku až do nitra zemí Koruny české. Už na konci Dánské války správně vyhodnotilo císařské velení v čele s Valdštejnem možný směr švédského úderu a proti hrozícímu nebezpečí bezodkladně rozvinulo veškeré vojenské aktivity k obraně pomořanského a meklenburského pobřeží, aby znemožnilo vylodění nového protivníka.

středoevropské církevní aristokracie.

Olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695) se řadí mezi klíčové osobnosti barokní Moravy. Kniha rozebírá jeho výjimečně bohatě dochovanou korespondenci, přičemž se zaměřuje na jeho komunikaci s biskupy a arcibiskupy středoevropských diecézí, salcburskou kapitulou a také s jeho synovci, kteří rovněž budovali své kariéry v církevním prostředí. Publikace tak mapuje důležitou součást Castelcornovy široké korespondenční sítě, zachycuje povahu a významy vztahů, odrážející se v dochovaných dopisech. Skrze analýzu témat, která se objevují napříč korespondencí v kontextu určitých dobových schémat, ale také individuálně a ojediněle v jednotlivých komunikačních vláknech, přibližuje těžiště biskupových zájmů, jeho vazby a rodinné strategie, zasazené do struktur středoevropské církevní aristokracie.

Katalog ke stejnojmenné výstavě v Národním muzeu, která připomíná 100 let od převzetí archeologické sbírky Eduarda Štorcha. Profesí pedagog, oblíbený autor knih pro děti a mládež, byl rovněž zapáleným amatérským archeologem. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha vám přiblíží nevšední propojení Štorchových románů s autentickými archeologickými nálezy, které mu byly při psaní děl inspirací. Výstava zároveň představuje Eduarda Štorcha jako progresivní činorodou osobnost – pokrokového pedagoga, zakladatele lyžařských kurzů, ozdravných pobytů u moře a Dětské farmy, zapáleného archeologa amatéra a sběratele i nadšeného skauta.

Kniha navazuje na úspěšnou knihu „Dějiny československých legií v datech“. Tehdejší počin byl veden snahou o potlačení selektivního pojetí legionářských dějin, které však do současné doby nezmizelo, přičemž se mu dostává podpory od státních institucí. Některé události, z hlediska celé legionářské historie, jsou sice marginální, dostává se jim však usilovné propagační podpory. Naproti tomu zásadní vojenské akce, spojené v prvé řadě s bojovými akcemi na sibiřské magistrále v létě a na podzim 1918, zůstávají mimo zájem oficiálních autorit.Publikace proto navazuje na svého předchůdce a snaží se, nyní encyklopedickou formou, postihnout vše důležité, co s existencí legionářských jednotek. Více než tisícovka hesel je prioritně zaměřena na legionářské jednotky od úrovně samostatné vojskové setniny výše, na místa jejich dislokace, na velitelský sbor a na způsob jejich přepravy do vlasti.