Geschichte

Kniha Petra Valenty představuje výraznou, a přesto zapomenutou osobnost pražského podnikatelského světa 19. století Richarda Dotzauera (1816–1887), významného podporovatele německého spolkového života a politiky v Čechách. Díky rozsahu Dotzauerových hospodářských, společenských a politických aktivit je biografie v širším kontextu sondou do prostředí pražských středostavovských elit a pražských Němců, čímž doplňuje poznání badatelských oblastí, jež jsou v historiografii stále zmapovány pouze částečně. Dotzauerovu životní dráhu lemují důležité procesy, které proměňovaly středoevropskou společnost 19. století – nástup kapitalismu, vytváření moderní občanské společnosti a postupné prosazování se moderního nacionalismu. Jednotlivé kapitoly knihy zachycují odraz těchto procesů jak v podnikatelově kariéře, tak i v jeho mentalitě a životním stylu.

Bitva u Znojma, svedená mezi 10. a 11. červencem roku 1809, byla jedním z nejdůležitějších střetů války páté koalice, během níž rakouská armáda změřila již poněkolikáté síly s francouzskou Grande Armée. Bojovalo v ní přes 100 000 mužů a stala se závěrečnou bitvou války. Bitva u Znojma je však fascinující z mnoha dalších důvodů. Z čistě vojenské perspektivy si zaslouží pozornost už jen kvůli zuřivosti, s jakou byla bojována, době trvání, obrovskému počtu mužů, kteří se střetu zúčastnili, a dramatickému konci, kdy byly boje přerušeny náhlým a neočekávaným příměřím. I přesto však zůstává v povědomí široké veřejnosti prakticky neznámá. Tato kniha by to měla změnit.

Kartografické znázornění krajiny vycházející z Müllerových map, s reliéfem vyjádřeným bohatě prokreslenými kopečky, meandrujícími vodními toky a s nádhernou doprovodnou obrazovou výzdobou, hluboce zakořenilo v povědomí společnosti a stalo se symbolem pro (středo)evropskou barokní kartografii, jejíž díla zdobila sbírky a knihovny předních panovnických či šlechtických rodů i duchovenstva.

Jan Kryštof Müller (1673–1721) je vnímán především jako tvůrce podrobných tištěných, reprezentativních map Čech a Moravy a jejich rukopisných předloh. Nejznámější je rozměrná tištěná mapa Čech z roku 1720, zdobená bohatými vyobrazeními (parergy) podle návrhů Václava Vavřince Reinera. Osobnost Jana Kryštofa Müllera, zasazená do barokní Evropy, se však utvářela v rámci širokého společenského, hospodářského a vědeckého prostředí mnohem barvitěji a jeho význam je třeba chápat minimálně ve středoevropském kontextu. Müllerova tvorba se zapsala natrvalo do dějin vědy, zeměměřictví, geografie a kartografie. 

Publikace shrnuje výsledky mezioborového výzkumu vybraných válečných lokalit prusko-rakouské války roku 1866 v prostoru východních Čech, které byly zkoumány metodami archeologického výzkumu nedestruktivní i destruktivní povahy. Pro interpretaci získaných poznatků ale bylo nutné ve velké míře přistoupit k interdisciplinaritě, čímž se rozumí i současné vyhodnocení konkrétních historických pramenů a literatury, které s archeologickými tématy úzce souvisejí. Ve všech tematických okruzích studie ale hrála vždy zásadní roli sledovaná bitevní krajina, která dle všech indicií výrazně ovlivnila celkový sled historických událostí v prvních týdnech válečného tažení. Je tedy namístě vě¬novat větší pozornost rekonstrukci její historické podoby z roku 1866 a válečným památkám, které se v ní dochovaly do dnešních dnů.

Sborník textů, který držíte v ruce, zachycuje pomyslný šepot, jenž už několik staletí šveholí mezi východními tradicemi buddhismu a naslouchajícími českými adresáty. Avšak nejen to: vedle reflexe buddhismu v českých zemích od prvotního středověkého zájmu přes autory kolem poněkud bizarního časopisu Ruch filosofický až po rok 1989 se věnuje i neortodoxní buddhistické tradici bönu, šíření Dógenova zenového učení v Japonsku či blízkosti myšlenkové tradice buddhismu a uvažování Martina Heideggera. Cílem knihy tedy není podat systematický výklad určitých aspektů buddhistické tradice, ale představit toto učení ve spektru pestré, leč usměrněné polyfonie hlasů, kterými se buddhistická tradice šířila jak poblíž rodišť asijských „rodinných“ příslušníků, tak během nekončící české, respektive evropské návštěvy. A stejně jako v případě hry na tichou poštu klade i tato kniha důraz na předěly, díky kterým o to lépe vyniknou skryté proudy v kontinuu.

Bibliografie zahrnuje všechny autorovy samostatné publikace, editované práce a sborníky, pojednání, studie a úvahy, dále též drobné stati, hesla v encyklopediích, přehledy bádání, recenze a referáty. Publikace rovněž přináší vedle seznamu jubilejních statí, zpráv z vědeckého života a pořadů mediálního zaměření soupis knih, studií i vzpomínkových statí věnovaných autorovi.

Ke studiu středověkých církevních dějin neodmyslitelně patří problematika kostelní a farní sítě, stejně jako výzkum farního duchovenstva. Kniha Václava Nečady tyto aspekty studuje na příkladu řečického děkanátu od 12. století až do husitských válek. Po vylíčení procesu osídlení zkoumaného regionu autor sleduje formování kostelní a farní sítě na daném území. V další části knihy se podrobně věnuje farnímu kléru, jeho působení ve farní správě, mobilitě i kariérám duchovních. Zvláštní pozornost je věnována držbě patronátního práva k jednotlivým kostelům, majetkovému zázemí farních beneficií a hospodaření kleriků, jakož i faktickému zániku katolické církevní správy za husitských válek. Kniha obsahuje podrobný katalog jednotlivých kostelů, četné tabelární přílohy, mapy a vyobrazení.

Kniha ke stejnojmenné výstavě se věnuje české renesanční knižní vazbě. echnika slepotisku spočívala v otištění zahřátého kovového nářadí do zvlhčené usně, následně otisk v kůži zůstal. Tato technika se začala používat od konce 15. století a ve století 16. dosáhla svého vrcholu.

Výstava by měla návštěvníkům přiblížit jednak samotnou řemeslnou technologii a její materiální zázemí, jednak zasadit vývoj knihvazačského řemesla do kontextu doby. Zároveň chceme poukázat na kulturní zázemí a východiska činnosti, která se pohybuje na pomezí umění a řemesla. Jako ukázka uměleckého řemesla pak budou představeny staré tisky ze sbírek Severočeského muzea, naprostá většina těchto svazků bude představena veřejnosti vůbec poprvé.

panovnících, jejich rodinných příslušnících, světcích a církevních hodnostářích=Relics of Czech rulers, their family members,saints and Church dignitaries.

Předmětem monografie je detailní studium archeologických středověkých a raně novověkých textilií, které se zachovaly v různých nálezových situacích Pražského hradu a představují jedinečný soubor luxusních předmětů dokládajících vysokou úroveň dobové textilní produkce. Monografie je rozdělena do dvou částí – textové a katalogové. Kapitoly textové části jsou věnovány dějinám bádání, restaurování textilií, zmínkám o nich v historických písemných pramenech, dějinám hedvábnické produkce, obchodu a módy. Stěžejní částí monografie je podrobný katalog textilií, který čítá více než 170 hesel. Celá kniha je doplněna rozsáhlou grafickou přílohou, dokumentující jak zkoumané textilie, tak zahraniční analogie nebo ikonografické prameny.

Borovanský probošt Konrád Fischer (1631–1701) se zapsal do širší povědomosti tím, že v rámci rekatolizačního úsilí nechal pokácet dub, pod nímž se údajně narodil husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Tento čin do jisté míry zastřel ostatní proboštovy aktivity, které se odehrávaly během bouřlivých let třicetileté války a v časech poválečného vývoje. V předkládané knize je pozornost zaměřena na Fischerovo mládí, studium, vstup do řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v Klosterneuburgu a následné působení v borovanském klášteře, kde byl v roce 1677 zvolen proboštem. Kromě životních osudů je součástí knihy rovněž analýza a kritická edice Fischerova díla o historii borovanského kláštera, které sepsal krátce před smrtí a v němž se pokusil vylíčit vývoj kanonie od jejího založení až po svou současnost.

Vyprávění o rodině architekta Jana Blažeje Santiniho, Rubensův obraz na klenbě lodi a živý vodovod na Makové – to všechno a mnoho dalších dosud nepublikovaných příběhů z historie oblíbeného poutního místa Středního Povltaví. Kniha vychází v roce 300. výročí vydání trvalého povolení konat bohoslužby v kapli sv. Jana Křtitele na Makové, požehnané již 24. června 1720. Letos (2023) také uplyne 300 let od úmrtí slavného barokního architekta Jana Blažeje Santiniho, jehož vdova a dcera byly majitelkami Smolotel a patronkami kaple na Makové.

Soubor starých skleněných negativů nalezených v nedávné minulosti a vzniklých před 100 lety v Teplicích nad Metují  pořízených Adalbertem Meierem. Jedná se o jedinečný obrazový doklad o životě jeho rodiny a blízkých v Teplicích nad Metují a jejím okolí.  

Publikace přibližuje počátky středověkého osídlení Bruntálska, které jsou neoddělitelně spojeny s exploatací nerostných surovin, především zlata, pohledem geologa, montanisty, historika a archeologa. Cílem knihy je představit nejen historické pozadí počátků středověké těžby drahých kovů na Bruntálsku, ale také přiblížit, kdo se na důlní činnosti podílel, jak probíhala, a v ne­poslední řadě mapuje dodnes dochované stopy po těžební činnosti v krajině. Základem publikace je představení geologické charakteristiky území, která jej predisponovala v 1. polovině 13. století jako jeden z nejvýznamnějších rudních revírů v přemyslovských državách. Následuje katalog montánních objektů v rámci Andělskohorského rudního revíru a část mapující historický vývoj v rámci středověkého Bruntálska s přesahem do raného novověku. V další části knihy je pak představena archeologická charakteristika území, zvláštní pozornost je věnována výzkumům v areálu kostela Panny Marie ve Starém Městě, v historickém jádru Bruntálu a v prostředí středověkého těžebního a zpracovatelského areálu v Suché Rudné.

Kolektivní monografie si klade za cíl zachytit a vyložit nejrůznější aspekty ekonomického myšlení ve středověku a v raném novověku. Ceny a mzdy, resp. způsoby nakládání s penězi ve středověké a raně novověké společnosti nabízejí jednu z možností, jak proniknout k samotné podstatě ekonomického uvažování předmoderního člověka, který byl nucen klást na materiální aspekty života mnohem větší důraz než člověk moderní. Kniha v tomto ohledu odráží interdisciplinární pohledy na danou problematiku očima historiků, stavebních historiků a archeologů. Jednotliví autoři se zde věnují dějinám pražského Ungeltu, ekonomickým aspektům života sedláků v okolí Chebu v 15. století, způsobům kontroly městského hospodaření, poptávce po penězích mezi katolickými emigranty z husitských Čech ve 20. a 30. letech 15. století, židovským půjčkám ve Znojmě, zlatým a stříbrným mincovním ražbám či funkci luxusních výrobků, doložených archeologickými nálezy, v městském hospodaření.

MUDr. Zdeněk Petráň, jehož 70. narozeninám je věnována tato kniha, patří mezi nejvýznamnější osobnosti současné české numismatiky. V řadě článků v knize obsažených je zdůrazněna inspirující i mentorská role, kterou Zdeněk Petráň v numismatickém prostředí plní již řadu let. Publikace sama přináší články od předních českých numismatiků, archeologů, historiků a sběratelů s různorodým profesním zázemím sdružených v České numismatické společnosti. Díky tomu je obsah knihy pestrý a zajímavý nejen pro úzce specializovaného badatele, ale i pro čtenáře, který kouzlo numismatiky teprve objevuje. Sumarizující a přehledně uspořádané kapitoly pokrývají široké chronologické i tematické spektrum od antické numismatiky přes problematiku středověkých ražeb až po raný novověk. Kapitoly z moderní numismatiky jsou pojaty šířeji a zasahují daleko více i do problematiky nemincovní drobné plastiky. Široký záběr témat jednotlivých textů přináší některé odpovědi na dosud nevyřešené problémy.