Geschichte

Kniha představuje první díl připravované trilogie věnované osvícenství v českých zemích. Věnuje se procesu „budování (moderního) státu“ pomocí série reforem. Autorka zkoumá, jak tyto reformy změnily postavení českých zemí a zasáhly do jejich vnitřního uspořádání i jak ovlivnily vztahy mezi Čechami, Moravou a Slezskem. Dále ukazuje, jaký vztah se utvářel mezi vídeňským centrem a česko/moravsko/ slezskou „periferií“, kdy a proč toto centrum zasahovalo do jejích vnitřních záležitostí. Důležitou otázkou je, do jaké míry má osvícenský absolutismus co do činění s osvícenstvím a do jaké míry spíše s budováním státu.

Navazovat budou svazky Formování veřejnosti (1740–1792) a Pozdní osvícenství (1792–1820).

Souboje o Grabenbummel, procházku německých spolkových studentů v barevných odznacích, byly jedním z nejvýznamnějších projevů nacionálního konfliktu o Prahu a její veřejný prostor. V letech 1898 až 1912 poskytl Grabenbummel čtyřikrát záminku k vypuknutí protiněmeckého násilí ve městě. Zvyk přerostl v politikum, o něž se Češi a Němci přeli v tisku, na zemském sněmu a Říšské radě, ale také v závažný problém, který musel stát a jeho úřady řešit. Kniha představuje vznik a vývoj zvyku s ohledem na specifickou situaci Prahy, současně ho zasazuje do historického kontextu 19. a 20. století. Zároveň ukazuje, proč zdánlivě neškodná tradice získala tolik pozornosti a vyvolala takové napětí, přecházející k fyzickému kolektivnímu násilí.

obory v dokumentech.

Poznávání dějin, kultury a jazyků starověkého Předního východu se po prvotním nadšení cestovatelů a objevitelů z odkrývání pradávných měst postupně změnilo v systematické studium, které v současné době zahrnuje několik samostatných disciplín. Publikace přináší ucelený přehled dosavadního vývoje českého klínopisného bádání, předovýchodní archeologie a spřízněných oborů, a to ve více než třiceti kapitolách sepsaných předními odborníky. Je rozdělena do tří oddílů – první přináší dějinný nástin jednotlivých oborů a příspěvky ke konkrétním historickým událostem do poloviny 20. století, část druhá se týká vývoje od poloviny 20. století, zahrnuje však i kompletní přehledy. V obou oddílech jsou představeny i nejvýznamnější postavy jednotlivých oborů, které se svým působením a publikacemi zasadily o rozvoj těchto vědních disciplín. Třetí oddíl seznamuje čtenáře s nejnovějšími aktivitami v oblasti archeologických výzkumů na Předním východě i současného studia na poli jazykovědy a ukazuje, jak vypadá současné archeologické a klínopisné bádání.

Kniha autora Vojtěcha Pokorného pojednává nejen o dějinách nejstarší křesťanské svatyně v pražských Dejvicích, ale i o minulosti lokality samotné, počínaje prvním osídlením v pozdní době kamenné až po současnost. Autor uvádí pomocí bohatého poznámkového aparátu na pravou míru mýty o nejstarších stopách lidské činnosti na Horní Šárce a o vzniku kostelíka sv. Matěje a navazuje v chronologickém sledu líčením zdejších událostí v následujících staletích.

Výzkum dobových archiválií a dalších pramenů dal vzniknout monolitnímu textu, který osvětluje dnes již téměř zapomenutou historii. Autor předkládá doposud nezpracované téma a otevírá nová poznání o našich předcích na pozadí velkých dějin českých zemí.

Přestože jde o odbornou literaturu, je kniha svým pojetím čtivá i pro širší veřejnost. Čtenář se zde mimo jiné dozvídá o počátcích a postupném rozšíření slavné matějské pouti. Ta byla do nedávné minulosti spjatá právě s kostelem sv. Matěje. K neméně zajímavě popsaným svatomatějským tématům patří vedle dalších proslulý perníkový betlém či kostel sv. Matěje očima umělců.

Sedmým svazkem je naplněna první polovina celého encyklopedického díla, které vzniká péčí Historického ústavu AV ČR a prací jeho badatelů v součinnosti s předními odborníky z jiných akademických a univerzitních institucí. Svazek je polytematický, avšak v heslech velkého a středního rozsahu má několik výrazných dominant. Přispívá k vymezení historického prostoru z hlediska geografického a populačního pojetí (kosmografie, krajina, lid) a podrobně zpracovává některé regiony, bez nichž si nelze představit zejména starší minulost českého státu (Lucembursko a Lužice, ale také tamní slovanský národ – Lužičtí Srbové). Osvětluje klíčové pojmy středověku a raného novověku (mj. kolonizace, korunovace, královské město, kurfiřt, léno, lucemburská dynastie) i moderních dějin (mj. koncentrační tábory, Košický vládní program, Květnové povstání 1945, legionáři, letecká válka nad českými zeměmi, letectvo). Značná pozornost se soustřeďuje na období komunistické totality (kolektivizace zemědělství, komunismus, Komunistická strana Československa, komunistický režim atd.). Další hesla jsou věnována dějinám státu a práva, politickým proudům, diplomacii, národnostním menšinám, kulturní a církevní historii. Širší dosah mají rovněž hesla věnovaná pomocným a příbuzným disciplínám (kodikologie, komeniologie) a zvláště současné historiografii (kritický obrat, kulturní a sociální antropologie, kulturní obrat, lingvistický obrat).

Publikace je věnována kouzelnickým a čarodějnickým procesům v českých zemích a v některých oblastech střední Evropy od sklonku 15. do 2. poloviny 18. století. V rozsáhlé úvodní kapitole podává autor podrobný přehled dosavadního bádání a kriticky se vyrovnává s jeho výsledky. Následuje přehled a charakteristika nejvýznamnějších pramenů ke studiu dějin kouzelnických a čarodějnických procesů v českých zemích. Zvláštní pozornost je věnována vývoji právních norem upravujících postih deliktu magie (kouzelnictví a čarodějnictví) v českých zemích od středověku do tereziánské epochy. V dalších kapitolách jsou analyzovány vybrané významné kouzelnické a čarodějnické procesy v českých zemích.

Rohanové patřili k nejvýznamnějším francouzským šlechtickým rodům. Z jejich řad vzešli významní vojevůdci i podporovatelé umění, čtyři štrasburští biskupové a několik vychovatelek královských dětí. Po vypuknutí Velké francouzské revoluce opustili Francii a vstoupili do vojenských služeb Habsburků. Roku 1820 zakoupili zámek Sychrov, který se stal jejich hlavním sídlem. V severních Čechách vybudovali rozsáhlé panství, na kterém podporovali kulturní i průmyslový rozvoj. Kníže Kamil Rohan Sychrov přestavěl ve skvost novogotické architektury. Kniha Rohanové přibližuje jak dějiny rodu ve Francii, tak osudy jeho členů usazených v Čechách.

Kniha vychází z nového interpretačního pohledu na ženská laická hnutí v českých zemích ve středověku a v odmítnutí jednoduchého výkladu v tradiční osnově řád/hereze se snaží přispět k vykreslení různého přístupu, a to jak ve vizích o realizaci apoštolských ideálů, tak v popisu organizačních struktur komunit, pastoračních vztazích a sítích vztahů mezi laiky a jejich kazateli. Na základě analýzy písemných pramenů pak ve snaze popsat dobovou praxi vypovídá odlišný příběh popisující živou, neustále se proměňující kulturu ženské religiozity, která je nejen nespoutaná ale neustále inspiruje následující generace věřících. S výše řečeným souvisí rovněž pozdně středověká vizuální kultura bekyní, či v širším pojetí laických žen žijících ve společných náboženských komunitách. Na základě analogií zejména s franko-vlámským bekyňským prostředím lze i v Čechách nalézt několik příkladů, jež díky idiosynkratické ikonografii i kulturně-sociálnímu kontextu můžeme s ženským kvazi-monastickým prostředím přímo spojit.

Kniha se zabývá vztahem habsburské monarchie k sociální politice průmyslových podnikatelů. Zkoumá zájem státních úřadů o tzv. blahodárná zařízení, která vznikala v industrializujících se městech. Blahodárná zařízení poskytovala zabezpečení lidem, kteří opustili svůj domov a vydali se hledat nové uplatnění. V podnikových domech a ubytovnách nalezli přístřeší. V továrních školách si doplnili vzdělání a získali znalosti potřebné pro práci v tovární výrobě. Pokud onemocněli nebo přišli k nezaviněnému úrazu, obdrželi skromnou podporu od závodní nemocenské pokladny, jejich potomci pak azyl v sirotčinci. Kromě úlevy od bolesti těla se jim dostalo duchovní útěchy v kostelích, modlitebnách a synagogách. S nástupem konzervativní vlády na konci sedmdesátých let 19. století se zvýšil počet sociálně-politických opatření. Úřady kladly důraz na výstavbu a provoz blahodárných zařízení. Rozvíjely „novou pedagogiku sociální existence“. Pokoušely se vtisknout posttradiční společnosti pevný řád. Domy, školy, sirotčince a svatostánky získaly promyšlenou dispozici a přehledně členily městský prostor. Rozdělovaly pracovníky podle pohlaví, rodinného stavu a profese. Registrovaly jedince, normalizovaly jejich chování a usměrňovaly každodenní život.

Kniha popisuje vznik a vývoj kamerální účetní soustavy, používané na území dnešního Česka vedle účetnictví jednoduchého a podvojného nejpozději od doby Marie Terezie do roku 1954, a je vůbec první syntézou na toto téma v českém prostředí. Kromě detailní charakteristiky principů kamerálního účetnictví se zabývá rozšířením jedné z jeho verzí, tzv. puteánského účetnictví, v prostředí velkostatků a popisuje uplatnění kamerálního účetnictví označovaného jako tzv. účetnictví státní, resp. československé v orgánech veřejné správy během druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století.

Kniha popisuje v niekoľkých kapitolách Židovský cintorín v Žiline – Židovské cintoríny a náhrobky na Slovensku, K tradíciám žilinských židov, Židovské pohrebné zvyky v Žiline, Žilinská Chevra Kadiša, Židovský cintorín v Žiline, Typológia náhrobkov, Epigrafická charakteristika, Komentované preklady vybraných náhrobkov, Ceremoniálna hala a pamätník na cintoríne, Tryzny – živí spomínajú, Kamenári a ich dielo, Starostlivosť o cintorín a Osobnosti a ich rodinní príslušníci pochovaní na cintoríne. V prílohe sa nachádza zoznam pochovaných na cintoríne, zoznam kamenárov a signovaných náhrobných kameňov a osobný doslov autora Petra Frankla. Ide o poslednú knihu z trilógie, ktoré vyšli v posledných rokoch: Židia v Žiline (2009), Židia v Žiline – osobnosti (2018) a Židia v Žiline – cintorín (2022).

Z obsahu: Zámek Krásný les-majitelé a stavitelé. Železní rytíři a bludné kameny-pomníky českých Němců na Chomutovsku, Mostecku a Teplicku. Jan Illburk z Vřesovic a počátky hradu Doubrovská hora ve světle písemných projevů. Drobné památky osad Lužec, Maškovice (okr. Ústí nad labem). 

Kniha přináší kritickou edici deníkových záznamů, které si jako student lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity (1866–1872) pořizoval cestovatel Emil Holub během svých prázdninových výprav do okolí Pátku nad Ohří. Převážně německy psaný deník obsahuje podrobné informace o místní historii, topografii, fauně a flóře a doprovází ho množství ilustrací. Jeho text je opatřen českým překladem a doplněn rozsáhlou úvodní studií.

Kniha o působení řádu chudých řeholních kleriků Matky Boží zbožných škol, stručně piaristů, na území historických krajin Moravy a Slezska.

orientalisty.

Kniha představuje souborné vydání doložených textů a přednášek Bedřicha Hrozného v českém jazyce, které byly nashromážděny nejen z mnoha dobových periodik 1. poloviny 20. století, ale zejména náročným bádáním v archivních materiálech. Některé texty – především Hrozného popisy cest a archeologických expedic na Přední východ –, které byly zcela zapomenuty a jsou čtenářům představeny opět po téměř sto letech, vrhají na osudy tohoto badatele zcela nové světlo. Jeho líčení putování Palestinou i Tureckem na koni, texty o cestách syrskou a mezopotamskou pouští za objevením starověkých lokalit, vykreslení podmínek během archeologických výkopů v Sýrii i Anatolii, vysvětlení postupu při luštění chetitského jazyka i převratný nález klínopisných tabulek na Kültepe a mnoho dalších úvah na téma sumerského, babylonského a egyptského náboženství a kultury, orientálních dějin i srovnávací jazykovědy zavedou čtenáře na starověký Přední východ a současně seznámí s neobyčejnými životními osudy našeho předního orientalisty.