Geschichte

Dělení Kousků ze Sobětíček o statek Lhotku. Spor o vícovskou faru v roce 1377: Neznámá fakta pražského arcibiskupského soudu. Nové eneolitické nálezy na Klatovsku a Domažlicku. Klatovský okrašlovací spolek – historie a současnost. Zánik patronátních vztahů k církevním objektům na Klatovsku po roce 1945. Sdružení pošumavských výtvarných umělců 1946-1948. Otázka inspirace mnichovského umění pro umělecké objednávky Švihlovských z Rýzmberka. Podmalby na skle ve sbírkách Muzea Šumavy v Sušici, část 1.

Publikace se věnuje méně známému řemeslnému fenoménu, jehož minulosti, sociálním a kulturním souvislostem existence byla doposud věnována jen malá pozornost. Kniha zpřístupňuje výsledky několikaletého historicko-etnologického výzkumu realizovaného Václavem Michaličkou. Autor se svém textu věnuje nejen historickým okolnostem uplatnění této rukodělné výroby v českém prostředí. Svoji pozornost zaměřil také k tomu, nakolik tato specifická výroba ovlivnila život lokálního společenství i jednotlivých rodin pilníkářů na pomezí Moravy a Čech.

Kniha představuje nové, moderní zpracování tématu obchodních kontaktů mezi Prahou a Itálií na prahu raného novověku. Ekonomika a obchod tu nejsou prezentovány pouze jako svět čísel a cen zboží, ale především jako svět lidí, kteří neúnavně překonávali velké vzdálenosti i další překážky, aby byli v kontaktu se svými zahraničními partnery a pro své zákazníky zajistili tolik žádané koření, hedvábí a další luxusní zboží. Vzájemný obchod mezi Prahou a Itálií (1500–1618) je představen v širších souvislostech, z nichž jasně vyplývá, že Praha a české země byly v té době integrální součástí (středo)evropského trhu. Publikace zachycuje nejen smělé cesty pražských křesťanských a židovských kupců do slunné Itálie, ale současně také italské podnikatele, kteří naopak během 16. století pronikali za novými příležitostmi do Záalpí. Kniha sleduje životní příběhy těchto nejvýznamnějších italských přistěhovalců rudolfinského období a současně vypráví osudy italských židovských velkoobchodníků a bankéřů včetně prvního nobilitovaného Žida Jakuba Basseviho z Treuenberku a jeho širší rodiny. V řadě případů se jedná o nové informace, vycházející z výzkumů italských, rakouských, německých i českých archivů.

Autor volně navazuje na řadu svých úspěšných publikací o olomoucké historii, zejména na knihu Olomoucké vycházky. Tentokrát se budeme procházet kolem tzv. ochranného pásma městské památkové rezervace a připomínat budovy, podniky, komunikace, které zde bývaly a už nejsou anebo se výrazně proměnily, a zejména na známé a zajímavé osobnosti, s nimiž jsou jednotlivá místa spjata.

Soubor studií je věnován problematice sociálních aspektů života středověkého města. Čeští a polští medievisté se v nich zamýšlejí nad fenomény předměstí, emigrace, sociální integrace, konfliktů mezi měšťany navzájem i mezi měšťany a jejich vrchností, konfesních poměrů ve městech, kariér nastupujících městských elit či dopadů zavádění účetních systémů do městského i rodinného podnikatelského hospodaření.

Dvojjazyčná celobarevná publikace představuje vybrané dámské spodní tvarovací oděvní součástky z textilní sbírky Národního muzea. Autorky nás nejen skrze jednotlivé šněrovačky, korzety, krinolínu a honzík provedou uměním specializovaných krejčích v období od 2. poloviny 18. století až počátku 20. století, kdy docházelo k poměrně rychlým a razantním změnám ve významu spodního oděvu, v jeho vlivu na tvar ženského těla, vzhledu, způsobu zhotovení a používaných materiálech. Výsledky průzkumu dochovaných oděvních součástek pomocí rentgenografie, mikroskopické analýzy nebo spektrometrie přinášejí zajímavá zjištění a odhalují skrytá tajemství některých oděvů. Kuriozitou sbírky je těhotenský korzet, který je dokladem toho, že spodní tvarovací prádlo bylo nedílnou součástí garderoby ženy opravdu v každém stadiu jejího života.

Atlas se člení na tři základní oddíly, Prostor, Čas a Společnost.Záměrně nebylo vybráno prosté chronologické hledisko, kde by zanikly jedinečnost, specifičnost a přetrvávající aktuálnost témat, charakteristických pro 20. století. Podtitul naznačuje výběrovost témat, danou několika závažnými důvody: 20. století bylo obdobím, naplněným děním, které v mnoha případech prolíná do současnosti, je vnímáno jako součást historické a kolektivní paměti. Některé významné poznatky přitom nebylo možné zpracovat kartografickou metodou. V řadě případů by mapa vybraného území nebyla rovnoměrně, vyváženě pokrytá tematickým obsahem, a to nejen s ohledem na nedostatek relativně přesných topografických údajů, vyplývajících z výzkumu historických zdrojů, ale také kvůli jejich roztříštěnosti, nesourodosti či koncentraci pouze do určitých oblastí. V úvahu přicházely rovněž otázky hierarchizace (vyjádření stupně důležitosti, nadřazenosti a podřazenosti), kategorizace a zevšeobecnění (generalizace) údajů pro potřeby map malých měřítek. Závažný problém představovaly hranice území a jejich proměny v dílčích časových meznících, avšak znázorněné společně na jedné syntetizující mapě.

Hrad Šternberk patřil od středověku k nejvýznamnějším panským sídlům na Moravě. Spolu s hradem v Českém Šternberku jej založil starobylý český rod pánů ze Šternberka, jehož členové zde sídlili až do sklonku 14. století. Dobu největší slávy zažil za vlády litomyšlského biskupa a blízkého rádce císaře Karla IV. Albrechta ze Šternberka, který hrad rozšířil ve velkorysých formách lucemburské gotiky. Šternberk rozšiřovali a ve stylu gotiky a renesance přestavovali i další majitelé, mezi něž patřili páni z Kravař, Berkové z Dubé či knížata z Minstrberka. Na přelomu 17. a 18. století zakoupil hrad s rozsáhlým panstvím kníže Jan Adam Ondřej z Liechtensteinu. Neobývaný hrad, poničený třicetiletou válkou, chátral až do druhé poloviny 19. století, kdy byl tehdejším majitelem Janem II. z Liechtensteinu přestavěn v historizujících formách. Po přestavě, obdivované řadou soudobých architektů a historiků umění, složil hrad jako jedno z rodových muzeí, ve kterém kníže shromáždil mimořádnou uměleckou sbírku. Publikace hrad Šternberk seznamující čtenáře s dějinami památky, je zaměřen především na průběh stavebních úprav v 19. století a budování hradního muzea. Publikace je doplněna řadou fotografií, dobových vyobrazení a plánů.

Univerzita bez vlastního nakladatelství je jako katedrála bez varhan: planá a němá. Masarykova univerzita své nakladatelství má, počtem vydaných publikací dokonce patří k největším ve střední Evropě. Neúnavně šíří univerzitní vědění a étos nejen prostřednictvím knih, ale na všech dnes myslitelných nosičích. Barevné panoráma činnosti Nakladatelství Munipress i historické ohlédnutí přináší tato jubilejní publikace. Je věnována stému výročí založení Masarykovy univerzity a všem umlčovaným autorům v jejích dějinách.

Kniha detailně mapuje tiskařskou činnost dědečka a tatínka básníka a písničkáře Karla Kryla v Novém Jičíně a Kroměříži. V duchovním prostředí této tiskárny Karel Kryl vyrůstal a knihy zde tištěných autorů utvářely jeho poetiku a obraznost. Podnítila také jeho vztah ke krásným tiskům, kvalitnímu papíru a výtvarné výzdobě knih. Vojtěch Klimt prostudoval v archivech a knihovnách stovky dokumentů, dopisů a jiných archiválií. Výsledkem je svazek, který přináší detailní vhled do mimořádně cenné kulturní práce, kterou Krylovi předkové vykonali. Jeho součástí je obsáhlá obrazová příloha.

Hostince jsou společenský fenomén. Svůj oblíbený hostinský podnik má snad každý, ať už je to restaurace, kavárna, vinárna nebo pizzerie, klub apod. Rádi se v nich dobře najíme, setkáváme se v nich s přáteli, slavíme významná životní jubilea, bereme na rande své budoucí životní partnery… Závěrečný díl tetralogie Průvodce historií kladenských hostinců, zavede čtenáře do oblasti Kročehlav, kde se nacházely jak tradiční podniky, tak oblíbené sídlištní hospody vzniklé během 60.–80. let 20. století.

Historické fotografie Prahy jsou využívány jako ilustrační a dokumentární materiál v mnoha publikacích a jejich výběry či edice patří na knižním trhu k nejoblíbenějším. Kniha Nejstarší fotografie Prahy si ale vytkla vyšší cíl. Nemíří na sentiment čtenářů ani na nostalgii zašlých časů, předmětem zkoumání se stala sama fotografie a okolnosti jejího vzniku. Autorky knihy se rozhodly systematicky podchytit co nejširší spektrum fotografické produkce nejstaršího období, včetně jejích zvláštností a velikého počtu zajímavých snímků, které se dosud nikdy do popularizačních výběrů nedostaly. Teprve v šíři celkového pohledu lze pochopit, jak se technické médium fotografie ve svých počátcích rozvíjelo a jaká byla Praha v době, kdy její první snímky vznikaly. K naplnění tohoto vydavatelského záměru se spojily kurátorky tří pražských veřejných sbírek historických fotografií, Muzea hlavního města Prahy, Archivu hlavního města Prahy a Ústavu dějin umění AV ČR za spolupráce dalších institucí z Prahy a Vídně. Výsledkem několikaleté práce se stala monumentální odborná obrazová publikace, která zobrazuje více než 700 snímků Prahy vzniklých v prvních dvaceti letech existence fotografie. Textové pasáže uvádějí čtenáře do kontextu počátků fotografie, popisují průkopnické snažení prvních fotografů i Prahu, kterou se rozhodli fotografovat. Obrazovou část, která obsahuje reprodukce snímků v místopisném řazení, doprovází katalog shromážděných fotografií se základními autorskými a technickými údaji.

První ucelené dějiny českých legií, které doposud nebyly do takové míry zpracovány. Renomovaný historik Jiří Fidler díky svému archivnímu výzkumu získal zevrubný materiál, který je doprovázen více než třemi sty unikátními fotografiemi. Historie legií je rozdělena na tři období, 1914 až 1917, rok 1918, a pak roky 1919 až 1920. Základní texty doplňují citace z legionářské literatury, ukázky z dobových archivních dokumentů apod.

Years of Disarray 1908–1928 focuses on the watershed decades of modern and avant-garde art in Central Europe. It offers an extensive and detailed account of the cultural history of Austria-Hungary and the new states created after its collapse in 1918. Twelve thematic sections introduce readers to the painting, sculpture, typography, photography, film and stage design of the time, providing examples of the work of hundreds of artists, from expressionism in 1908 to abstraction in 1928. Attention is paid not only to names that are famous today but to numerous other artists who helped to create the fierce atmosphere of a hectic period, and almost forty magazines and anthologies of the period interlinking Central European art centres such as Budapest, Vienna, Prague, Krakow, Zagreb, Belgrade, Košice, Lvov, Warsaw, Vilnius and Novi Sad. The book contains more than 900 illustrations, artist and magazine profiles and a detailed chronology. Its breadth and depth make it a unique piece of scholarship on Central Europe.