Recht

Publikace přináší analýzu landfrýdů jako jednoho ze základních pramenů zemského práva na Moravě v období od konce 14. do začátku 17. století. Ve 14. a 15. století landfrýdní smlouvy uzavírané mezi panovníkem a stavy byly především reakcí na válečné události. Později v 16. a na začátku 17. století landfrýdy zůstaly zachovány a staly se fakticky policejními řády a byly začleněny do tištěných zemských zřízení (1516 až 1604). Vznik a vývoj moravských landfrýdů jako důležitého pramene pro právní, politické a sociální dějiny je interpretován v kontextu vývoje této instituce v rámci zemí České koruny (Čechy, Slezsko, Lužice) a také v kontextu obdobných pramenů ve střední a západní Evropě (vlivy zejm. německých landfrýdů, komparace ustanovení, vlivy textace atd.)

Těžištěm knihy je zobecňující přehled právní úpravy a praxe jak na úrovni Unie, tak i napříč členskými státy. Zahrnuje především formy zapojení parlamentů do změn primárního práva a způsoby kontroly tvorby sekundárního práva, z nichž je nejvýznamnější kontrola jednání vlády v Radě, ale značná pozornost je věnována i mechanismu kontroly dodržování zásady subsidiarity. V jednotlivých podkapitolách jsou zhodnoceny i aktuálně diskutované návrhy změn unijní právní úpravy.

Zvláštní pozornost je věnována změnám, které přinesla krize v hospodářské a měnové unii a které mohou mít velký význam do budoucna. Silnější rozpočtová a hospodářská koordinace se výrazně dotýká i vnitrostátních funkcí parlamentů.

Unrtertitel: Základy obligačního práva.

Kniha představuje jednotlivá prorodinná opatření, jež jsou rozdělena na tři základní linie: pracovněprávní, sociálně zabezpečovací a zajištění služeb péče o děti. Jedná se o vytvoření vhodných pracovních podmínek pro zaměstnance s malými dětmi, adekvátní finanční zabezpečení rodičů sociální dávkou nejlépe při současném výkonu výdělečné činnosti a v zejména zajištění finančně, místně a kapacitně dostupných služeb péče o děti. Oblast zařízení a služeb péče o děti předškolního věku je přitom aktuálně zpracována podle schváleného návrhu zákona o dětské skupině (červen 2014).

S rostoucím počtem obyvatel islámského vyznání, velkou migrací obyvatel do, nebo ze zemí s islámskou právní kulturou a díky rozvoji mezinárodního obchodu po celém světě, se stále častěji stává, že se setkáváme se skutečností, kdy islámské právo šarí'a nevyhnutelně zasahuje také do práva mezinárodního.

Autorka ve své knize seznamuje čtenáře s pojmy a normami islámského práva, jeho historií a vývojem, ale zejména se zabývá jeho aplikací ve finanční a bankovní sféře. Porovnává rozdíly mezi konvečními a islámskými finančními službami na základě současných finančních institucí a nastiňuje možnost fungování islámských finančních principů v neislámských právních systémech.

Českobratrská církev evangelická, která vznikla v roce 1918 spojením českojazyčných sborů luterského a reformovaného vyznání, zvolila demokratičtější řády, než jaké měla její předchůdkyně ve starém Rakousku. Ale kde je vzít? Jak se na těchto pravidlech podepisovaly pozdější tlaky a výzvy jako druhá světová válka, komunistický převrat, šedesátá léta, normalizace, Charta a Anticharta, konec vlády jedné strany, devadesátá léta a začátek nového století?

Constitutio criminalis Josephina.

Proměna rozhodovací praxe po přijetí Constitutio criminalis Josephinase zabývá rozhodovací činností pražského apelačního soudu v letech 1687 až 1727. Zvolené časové období dovoluje sledovat proměnu trestního postihu vybraných deliktů v souvislosti se zavedením hrdelního řádu císaře Josefa I. v roce 1707. Skupinou zkoumaných deliktů se staly nejfrekventovanější sexuální trestné činy, tedy cizoložství, bigamie, smilstvo, incest, znásilnění a sodomie. Proměna rozhodovací praxe apelačního soudu je zkoumána na souboru rozhodnutí apelačního soudu v těchto věcech spolu s relevantní právní úpravou. Kromě Constitutio criminalis Josephina se jedná o Koldínova Práva městská Království českého z roku 1579 a další předpisy. Práce přináší zjištění týkající se aplikace trestněprávních norem v dané době.

Publikace pojednává o vývoji českého konstitucionalismu na území českých zemí a Slovenska. Ústava z roku 1920, jejíž vzniku je věnována zásadní pozornost právě v této publikaci, položila základy českého a československého moderního státu a z tohoto pohledu je pro nás velmi významná. Obsah knihy: Úvodní slovo - Jaroslav Kubera 1. Cesta k vydání první československé ústavy 2. Prezident republiky 3. Národní shromáždění 4. Volby a volební právo 5. Volební soudnictví 6. Ústavní soudnictví 7. Vláda 8. Slovensko v meziválečném Československu 9. Podkarpatská Rus v meziválečném Československu 10. Návrhy na změnu ústavy 11. Občanská práva a svobody 12. Ústavněprávní věda Přílohy.

Monografie pojednává o pracovním poměru v letech 1945 až 1965 na území nynější České republiky, zaměřuje se na jeho charakteristické znaky a obsahové náležitosti a tyto předkládá se zasazením do dějinných souvislostí a obecného právního vývoje tak, aby byl zachycen nejen stav soudobé právní úpravy, ale i širší kontext. Náležitá pozornost je však věnována také orgánům veřejné moci, mocensky působících při usměrňování pohybu pracovních sil, stejně jako jednotlivým prostředkům, jež napomohly realizaci národní mobilizace pracovních sil. Pracovní poměr vznikal a zanikal právě v rámci stanovených direktiv, smluvní svoboda byla do velké míry omezena, což se promítlo nejen co do otázky uzavírání a rozvazování pracovního poměru, ale též do pojetí a rozsahu okruhu subjektů pracovněprávního vztahu, odměny za práci, pracovní doby, otázek bezpečnosti práce, zastupování zaměstnanců v odborových organizacích a řešení pracovněprávních sporů. Zvláštní pozornost je přitom věnována zvláštním druhům pracovních poměrů.

Tzv. Veľká vojna, ako sa zvykne označovať prvá svetová vojna, znamenala v riešení otázky českej a slovenskej identity nepochybne zásadný obrat. Na troskách Rakúsko-Uhorska, ktorého boli oba národy súčasťou, sa ako optimálne riešenie javilo vytvorenie spoločného štátu Čechov a Slovákov. Hoc pri jeho budovaní a napokon vzniku zohral hlavnú úlohu zahraničný odboj, v politickom zmysle jasný program slovenskej budúcnosti predstavila politická elita na Slovensku už v máji 1918, keď na dôvernej porade vedenia Slovenskej národnej strany jednoznačne odmietla spájanie budúcnosti Slovákov s Uhorskom a vyslovila sa za politické spojenie s Čechmi. Znamenalo to definitívny rozchod s rakúsko-uhorskou monarchiou a na základe samourčovacieho práva deklarovaného prezidentom Woodrowom Wilsonom programové prihlásenie sa slovenskej politiky k účasti na utvorení samostatného československého štátu. Uvedenému rozhodnutiu predchádzali výrazné aktivity slovenských a českých krajanov v USA, organizovanie legionárov, koordinovanie zahraničného odboja, vytvorenie Československej národnej rady a osobitne intenzívne aktivity najmä T. G. Masaryka, M. R. Štefánika a E. Beneša.

Maximálna rezonancia témy vzniku našej spoločnej republiky v roku 1918 podnietila záujem aj kolektívu právnych historikov z viacerých právnických fakúlt bývalého Československa. V spolupráci s historikmi z Katedry histórie Filozofickej fakulty Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici sa podujali na spracovanie vybraných problémov spojených so vznikom ČSR a s postavením a fungovaním Slovenska v spoločnom štáte v priebehu prakticky siedmych dekád jeho existencie.

Zemská zřízení představovala základní zemský zákoník, v němž bylo obsaženo nejen soukromé šlechtické právo, ale také řada klíčových předpisů týkajících se veřejného práva, organizace země a bezpečnostních otázek. Komentář přináší základní pojednání o jednotlivých institutech zemského práva, které jsou obsaženy v těchto sbírkách. Materie komentáře je rozdělena do dvou svazků, přičemž přirozeným hraničním článkem je ustanovení, které otevírá sérii předpisů pojednávajících o zvláštních kompetencích zemského hejtmana v oblasti soudnictví a o procesním řízení v nepůhonné agendě.

Výchozím textem pro komentář bylo zvoleno poslední předbělohorské zřízení z roku 1604, jehož základem je znojemské zemské zřízení z roku 1535, respektive jeho redakce z roku 1562 s tím, že nové zřízení bylo doplněno o řadu článků a některé z původních textací byly opraveny.Z časového hlediska je komentář ukotven v „dlouhém“ 16. století, tj. zhruba od poslední třetiny 15. století do závěru stavovského povstání v roce 1620, kdy došlo k podstatné změně státoprávních poměrů, které v mnoha ohledech ovlivnily i materii obsaženou v moravských zemských zřízeních.

Unikátní ediční počin zachycuje v chronologickém sledu politické debaty, předkládané návrhy a varianty jednotlivých článků, stanoviska odborné veřejnosti k nim i ohlasy v dobovém tisku, které předcházely přijetí Ústavy samostatné České republiky na konci roku 1992. Kniha tak skládá 25 let starý příběh vzniku základního zákona nového státu, jehož byli editoři knihy osobně účastni.