Zeitgeschichte

Tečka za érou prezidenta Miloše Zemana. Miloš Zeman opustil Hrad a spolu s ním odešli i jeho poradce Martin Nejedlý a kancléř Vratislav Mynář, kteří si ze sídla prezidentů udělali středobod svého byznysu. Popisujeme, co se dělo kolem prezidentových mužů a jak Zeman nakonec zůstal sám.

Devadesátá léta minulého století byla velmi pozoruhodná. Přerod východních států, do té doby patřících do „východního bloku“, probíhal v duchu bezvládí, živelného obchodování, korupce a nezákonných podvodů. Své o tom ví také Martin Mahdal, jehož osobní výpověď nyní držíte ve svých rukách. Krátce po revoluci v roce 1989 začal obchodovat v Čechách a později díky svým kontaktům i ve státech východní Evropy, zejména na Ukrajině a v Pobaltí. Jako mnoha jiným podnikavým lidem se mu zpočátku dařilo, na východě levně nakupoval a jinde slušně prodal, bizarně zní, že mezi jeho největší obchody patřil nákup a prodej vojenské ruské ponorky a ruských letadel pro soukromou cestovní kancelář. Jinak prodával vše, co bylo k dispozici – a toho bylo po pádu SSSR opravdu mnoho. Odvaha riskovat mu nakonec pomohla získat slušný majetek. Vše by se tak mohlo zdát v pořádku, kdyby… Kdyby 90. léta nebyla tak pozoruhodná. Stačilo málo, a Mahdal se stal obětí tehdejšího podsvětí a zkorumpovaných úředníků. Začalo to dotěrnými kontrolami finančního úřadu, pokračovalo vydíráním a nakonec podvodem, díky němuž skončil ve vězení pro údajné neplacení daní. Teprve později, když si odseděl svůj trest, se dozvěděl, že se stal jednou z obětí známého Berdychova gangu.

Monografie představuje texty českých a slovenských VŠ učitelů a badatelů v oblasti pedagogiky, psychologie, sociologie a filosofie výchovy, kteří se zabývají otázkami teorie vzdělání. Je rozvržena do tří částí, tematizujících problémy vzdělanosti z různých perspektiv a sledujících specifické logiky, rozpory a otázky těchto problémů. Zahrnuje perspektivy a texty historické, metodologické a filosofické a texty se sociopolitickým přesahem zaměřené k problémům ideologizace soudobých konceptů vzdělání.Konkrétně jsou v knize řešena tato témata: historické předobrazy soudobých problémů v teorii vzdělání; Komenského obraz světa vzdělanců, jeho atributy a kritika; fenomenologická analýza soudobých koncepcí vzdělání v kontextu filosofie přirozeného světa; úloha metafor v pedagogickém diskursu a chybějící metafora ideje vzdělanosti; ideové a organizační změny v řízení univerzit a v podobách univerzitního vzdělávání pod vlivem neoliberálních tlaků; akademické cíle základního vzdělávání; školské reformy a jejich ideologizace; problematika kulturního relativismu ve vzdělávání.

Kniha navazuje na Lexikon olomouckých ulic z roku 2009 a doplňuje jej o 80 názvů ulic od té doby nově vzniklých.

V úvodu popisuje s obrazovým doprovodem historii pojmenovávání ulic v Olomouci. Stěžejní a nejrozsáhlejší kapitolou je abecední přehled 745 současných názvů ulic a náměstí, popsán je vždy význam názvu a vývoj pojmenování. Seznam je doplněn o ulice v minulosti zaniklé.

Následuje rejstřík všech názvů ulic a náměstí od roku 1841, kdy bylo jejich označení úředně zavedeno, a 14 stran barevných mapových schémat podle jednotlivých městských částí.

Pro současnou historickou epochu Evropy reprezentovanou EU je charakteristická imigrace ze zemí třetího světa, zvláště muslimů, která nabyla takového masového charakteru, že ji můžeme nazvat invazí. Evropské národy a Evropané se nacházejí v historickém bodě zlomu. Jejich kultura a civilizace v průběhu krátkého času buď zanikne, anebo se vzchopí k novému rozmachu. Jenom na morální odolnosti a odhodlanosti Evropanů a jejich národů záleží, která z variant se stane skutečností. Ve své knize analyzuji příčiny, jak se mohla vyspělá evropská kultura a civilizace dostat na dráhu strmě vedoucí do propadliště dějin. Problematiku jsem zkoumal optikou marx-leninského učení. Touto metodou se mi podařilo odhalit záměr neomarxistů vybudovat nový totalitní společensko ekonomický a politický systém, kulturní socialismus.

Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním životě před rokem 1989. Pavel Šafr tu dobu zažil, Johana Hovorková se ptá. Právě úmorná, nekonečná každodennost ukazuje, že šlo o režim, který kontroloval všechny aspekty života lidí. Ano, byla to totalita. Jak se projevovala v tom, co lidé jedli, na co se dívali v televizi, co četli v novinách? Jak komunisté změnili město, venkov a chování občanů? O tom všem je tato kniha doplněná o příběhy a vzpomínky, které napsali Jan Rejžek, Vladimír Just, Dan Hrubý, Karolína Němcová, Pavel Šmejkal, Petr Volf nebo Michal Klíma.

Když Česká televize vyhlásila celonárodní hlasování „Největší Čech“, skončil Václav Havel na třetím místě. Hned za Karlem IV. a Tomášem Garriguem Masarykem. Zní to až neuvěřitelně, že jsme během našich životů mohli potkat jednoho ze tří největších Čechů všech dob. A když ne my, tak naši rodiče a prarodiče. Poznejte jeho životní příběh očima puzuka, pižďucha a nakyslíka – zábavných postaviček, které sám Václav Havel vymyslel. Díky nim se dozvíte, proč zrovna on zanechal v naší historii nesmazatelnou stopu.

Dvoudílná publikace obsahuje podrobný rozbor vývoje socialistického ústavního systému a navazuje tak na monografii vydanou před dvěma lety v obdobném autorském kolektivu s názvem Ústava a ústavní systém meziválečného Československa (Ostrava: KEY Publishing, 2020, 931 s.), která se zabývá meziválečným ústavním systémem a jejíž výklad končí vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Z důvodu zamýšlené návaznosti začíná výklad předložené publikace již rokem 1939, a to kapitolou o vznikajícím systému zahraniční československé reprezentace.

Základ této monografie představují první čtyři kapitoly pojednávající o ústavním vývoji do roku 1989. Jejich členění odpovídá jednotlivým etapám československého ústavního vývoje. Na výklad o ústavním vývoji navazují specializované kapitoly obsahující podrobnou analýzu zastupitelské soustavy, volebního práva, vlády, občanských práv a svobod a postavení prezidenta republiky v daném období. Výklad je zakončen, stejně jako v předcházející publikaci, životopisnými medailony nejvýznamnějších konstitucionalistů dané doby.

Jednotlivé kapitoly jsou doplněny četnými ilustracemi z dobového tisku a vyobrazeními významných představitelů československého státu čtyřicátých až osmdesátých let a těch, kteří více či méně zasáhli do ústavně politického vývoje v daném období.

Druhá část publikace je tvořena přílohami s nejdůležitějšími ústavními dokumenty, ať již platnými, či jen nikdy nerealizovanými návrhy. Unikátní je především soubor dokumentů věnovaných vytvoření federace v roce 1968, který obsahuje téměř vše podstatné, co s procesem federalizace Československa souviselo. Dále jsme do příloh zahrnuli několik málo dokumentů z let 1988–1989, kdy si již i tehdejší politické špičky začaly uvědomovat neudržitelnost ústavní situace, jejíž základy byly vytvořeny v roce 1960, a zahájily přípravné práce na nové socialistické ústavě. Politický vývoj byl však rychlejší a práce na ní tedy nebyly dokončeny.

Lze shrnout, že tato kniha je první monografií předkládající veřejnosti podrobný a komplexní výklad socialistického ústavního systému v co nejširších politických souvislostech.

Objevná, výpravná a v naší literatuře výjimečná monografie provází čtenáře dobou, kdy se nerozhodovalo na hřištích, nýbrž v sekretariátech, prohry se přičítaly nešvarům minulosti a výhry třídnímu uvědomění. Přibližuje osudy fotbalistů v soukolí politických procesů, represí a perzekucí, pátrá v myšlení politruků. Rozebírá hru v područí studené války a ideologie.

Autor zpřístupňuje neznámá fakta z vyšetřovacích spisů, soudních přelíčení a kádrových posudků hráčů, trenérů a činovníků obviňovaných z vlastizrady, špionáže či spolupráce s cizími rozvědkami. Podrobně se věnuje příběhům emigrace, popisuje dramatické útěky, úspěchy i peripetie známých fotbalistů, kteří opustili republiku.

Nepřehlíží však ani pokroky, ke kterým v období 1948–1956 postupně, s řadou nezdarů a slepých uliček ve státní podpoře sportu, v metodice a v sociálním zajištění sportovců došlo. V polovině roku 1956 se v zahraničí shodovali, že nejlepším mužstvem světa je – Československo! Autor vysvětluje, jak ze stalinistického temna, které svedlo kopanou na scestí, ba hranu propasti, vzešla dekáda, která bude v historii našeho fotbalu vůbec nejúspěšnější.

Dílo volně navazuje na autorovu knihu Bican proti Hitlerovi. Fotbal v Protektorátu Čechy a Morava a umožňuje tak srovnání postupu obou totalit, nacismu a stalinismu, při zneužití, politizaci a ideologizaci nejpopulárnějšího odvětví sportu.

Kniha zachycuje organizační vývoj a personální strukturu české diplomacie v průběhu tří desetiletí, tedy od vzniku samostatné České republiky až do současnosti. První část mapuje naši zahraniční politiku v období jednotlivých vlád, druhá se detailně zabývá osobnostmi ministrů zahraničí a třetí přináší biografická hesla dalších aktérů české diplomacie – velvyslanců, náměstků ministrů, vrchních ředitelů sekcí Ministerstva zahraničních věcí. V přílohách najdeme přehledné tabulky s vývojem personálního obsazení důležitých postů.

Výstavba metra a sídlišť, zákulisí pražského magistrátu, otázka role expertů v normalizačním Československu, asanace, ale i památková péče. To jsou témata, která přináší vzpomínky hlavního architekta Prahy Blahomíra Borovičky (1923-2004). Editoři knihy historička architektury Martina Koukalová (Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy) a historik Petr Roubal (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.) opatřili knihu rozsáhlým poznámkovým aparátem a úvodní studií, ve které umisťují Borovičkovy paměti do širšího historického kontextu. Paměti přinášejí unikátní vhled do plánování zcela bezprecedentního rozvoje pražského bydlení a infrastruktury během normalizace, ale také ukazují limity státně-socialistického vládnutí.

Padesát profilů předních českých intelektuálů a intelektuálek minulého století. Pavel Kosatík představuje padesát osobností, které na sebe vzaly zodpovědnost a měnily věci veřejné v naší zemi.

Medailony jsou věnovány následujícím osobám (výběr): Jaroslav Seifert, Olga Scheinpflugová, Jiřina Popelová, Bohdan Chudoba, Josef Zvěřina, Otto Wichterle, Ferdinand Knobloch, Jiří Hájek, Luděk Pachman, Radim Palouš, Irena Dubská, Rio Preisner, Ladislav Hejdánek, Jan Šimsa, Dagmar Burešová aj.

Divoká? Kriminální? Plná naděje? Devadesátá léta byla mnohem víc

Co se v první porevoluční dekádě stalo s českou společností a jak nás to ovlivňuje dnes? Jaké překvapivé kontinuity s dobou před rokem 1989 „devadesátky“ vykazují? V jedenácti tematických kapitolách se autoři a autorky zaměřují na příběhy podnikání, bydlení, sportu, médií ad. O své postřehy se v rozhovorech dělí odborníci i pamětníci. Společně ukazují, že 90. léta nebyla jen dobou bezvýhradné svobody, nepadnoucích sak či kriminálního temna. Byla i mnohým dalším — ostatně proto jsou věčná.

Katalog k výstavě. Katalog obsahuje celkem 43 osobností a jejich medailonky.

Kniha je první ucelenou biografií, která objektivně zkoumá mimořádný životní příběh armádního generála Jana Syrového. Uceleně je zdokumentována jeho cesta 1. světovou válkou v řadách československých legií v Rusku. V roce 1926 se stal prvním československým náčelníkem Hlavního štábu. V letech 1933‒1939 působil jako generální inspektor branné moci. Byl též členem několika vlád a ministerským předsedou.

Cílem této knihy je podstatně přispět k celospolečenské a morální rehabilitaci Jana Syrového, na němž byla po 2. světové válce spáchána mimořádně těžká křivda, a jenž se stal obětí jednoho z prvních zpolitizovaných soudních procesů v Československu. Na základě absurdního a extrémně nespravedlivého obvinění jej Národní soud v Praze odsoudil v dubnu 1947 ke dvaceti letům vězení. Jako záminka posloužilo především setkání armádního generála Jana Syrového s Adolfem Hitlerem z 16. března 1939. Při něm došlo k podání rukou, které inicioval nacistický diktátor. Z výkonu trestu byl Jan Syrový propuštěn na amnestii v roce 1960. Vrchní soud v Praze zrušil v dubnu 2022 zmíněný rozsudek Národního soudu. Jméno a památka armádního generála Jana Syrového byly konečně očištěny.