Film, Musik und Theater

Michaela Bartoňová patří k nejprogresivnějším umělcům loutkového divadla. Neustále překvapuje svou kreativitou i experimenty, v posledních letech zejména na poli digitálního loutkového divadla. Hledá nové možnosti vyjádření, využívá širokou škálu moderních technologií a propojuje je s živou kresbou. Její inovativní tvorba plná barev a neotřelých příběhů dokáže fascinovat diváky všech generací. Ve své knize se Bartoňová ohlíží za svým bohatým dílem, včetně inspirativních příkladů z praxe příprav a realizace inscenací. Spolu s ní se můžete vydat na výpravu do fantastických světů, v nichž její nespoutaná imaginace citlivě a přitom s jasným poselstvím zpracovává i naléhavé výzvy současnosti.

Kniha Jana Vodňanského není pouhou reportáží z návštěvy u Jiřího Voskovce v New Yorku. Jiří Voskovec byl jen jedním z celé řady „viníků“, kteří byli příčinou cesty za oceán. Když v dubnu 1927 zahájili Voskovec a Werich studentskou legráckou Vest pocket revue – aniž by to plánovali! – dějiny moderního českého divadla, netušili mnohé. Ani ve snu je nenapadlo, že jejich Osvobozené divadlo bude senzací, později trnem v oku českým i německým fašistům, a deset let po likvidaci divadla se stane i komunisty se skřípáním zubů trpěnou látkou v učebnicích. Humor a poezie V&W se staly živou vodou pro hnutí malých divadelních forem v šedesátých letech nejen v Čechách, ale i na Slovensku. Naplno tehdy zářil Semafor a jistý Vodňanský potkal jistého Skoumala. Jejich první písně znali nejprve spolužáci z mejdanů a později návštěvníci Reduty, Ateliéru, Divadla hudby. Uprostřed bouřlivého jara roku 1969 pak ohromili publikum Činoherního klubu celovečerním pořadem S úsměvem idiota. Epilog knihy tvoří reportáž o výroční inscenaci Vest pocket revue k jejím sedmdesátinám.

Třetí fáze projektu (2020-2022) souborného kritického vydání korespondence Bedřicha Smetany zpřístupní ve třetím knižním svazku v chronologickém sledu veškerou jeho korespondenci (odeslanou i přijatou) z let 1875-1879 v originálních jazycích. Korespondence bude vydána podle současných mezinárodně uznávaných edičních zásad s podrobnými komentáři včetně kritického aparátu, bibliografie a rejstříku osob, uměleckých děl, institucí, periodik a míst. Obsáhne nejen korespondenci dochovanou v autografech, fotokopiích, opisech a tiscích, ale také informace o dopisech dnes nezvěstných, získané rešeršemi dalších pramenů, dochované korespondence a literatury. Edici budou doprovázet úvodní studie (paralelně v češtině, angličtině a němčině) k příslušné etapě Smetanova života a tvorby, ediční zásady, seznam zkratek a obrazové přílohy. Projekt bude dokončen v dalších letech vydáním dalších dvou svazků obsahujících zbytek Smetanovy korespondence. Cílem projektu je v knižním svazku zpřístupnit v souladu s mezinárodně uznávanými standardy veškerou známou korespondenci Bedřicha Smetany z let 1875-1879 formou kritické edice, opatřené vstupními studiemi, regesty, komentáři, vysvětlivkami a rejstříky (srov. sv. I-II, Praha 2016, 2019).

Nonverbální divadlo se stává stále přitažlivějším druhem dramatického umění. Kniha chce zachytit, kde se tu vzalo, jak se rozvíjí a jakých forem nabývá od roku 1989 do současnosti. Autorský tým složený ze tří generací tvůrců, pedagogů a teoretiků se pokusil vyznačit inspirace a východiska současné nonverbální tvorby. Vedle Adama Halaše do knihy přispěli Jan Hyvnar, Jana Návratová, Ladislava Petišková, Jana Pilátová, Marie Reslová, Jana Soprová, Hana Strejčková, Jaroslava Šiktancová a Eliška Vavříková. Mapují kořeny české pantomimy a pohybového divadla, reflektují současné nonverbální divadlo, jeho klíčové osobnosti a pedagogické trendy v oboru. Publikace je koncipována tak, aby byla srozumitelná odborné veřejnosti i zájemcům o nonverbální divadlo a zároveň sloužila jako opora pro studenty.

Divadlo a etika je titul odborné recenzované kolektivní monografie, jejímž cílem je prezentace původních příspěvků autorů z řad pedagogů, doktorandů i studentů všech kateder Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (DAMU). Smyslem celofakultní kolektivní monografie je zkoumat, jaká je etická role divadla v současném souběhu několika globálních krizí, jakým způsobem se v dnešním divadle realizují etické principy a etická dilemata, jaké etické výzvy představuje současné divadlo pro tvůrce i diváky (účastníky) a jaké podmínky dnes umožňují vnímat a realizovat divadlo jako prostor etické kultivace.

 loutkou 1950 – 2020.

Obsáhlá kniha pojednává o vedené loutce v českém filmu a televizi. O prostředcích výtvarného divadelního a filmového jazyka v oblasti loutkové inscenace, seriálu, filmu s divadelními loutkami, zejména v Československé televizi, České televizi a Krátkém filmu mezi lety 1950–2020. Chronologicky po desetiletích sleduje, jak se scénografické pojetí i filmové tvarosloví inscenací a filmů s divadelními loutkami vyrovnávalo s dobovou zkušeností divadla a poetikou filmové loutkové animace. Za jakých okolností a s kterými autory vznikal a postupně se etabloval osobitý loutkářský výtvarný televizní a filmový jazyk. Analyzuje základní tendence, které posouvaly scénografické postupy k tvořivosti a fantazii – černé divadlo, ekranizaci, masky, herce vedle loutky a další, které ve své době značně rozšířily i sám pojem loutkového divadla. Obrazová publikace přinášející stovky archivních snímků slavných loutkových pořadů od Večerníčků až po filmy Jana Švankmajera vychází v nápaditém designu Petra Babáka a Lukáše Kijonky z grafického studia Laboratoř.

Publikace se zároveň pokouší vyplnit jisté vakuum historiografické a teoreticko-estetické literatury v oblasti televizní, filmové a jiné mediální loutkářské tvorby. Vychází především z důkladného průzkumu archivů a na základě faktografického materiálu představuje, pokud možno obsažný a zároveň komplexní přehled zásadních progresivních počinů v tomto oboru, který doplňují analytické a zobecňující teoretické závěry. Přináší pestrý obraz estetických názorů a tvůrčích koncepcí mnoha významných autorů ve vztahu k proměnám jak uměleckých stylů, tak i společenských systémů a je tak výsostnou poctou českému filmovému a divadelnímu loutkářství a jeho tvůrcům z období více jak půl století.

Die Studie widmet sich den Methoden der stilistischen Textanalyse. Die Textbasis für die Stilanalysen bilden 470 Filmrezensionen und filmbezogene Texte aus den renommierten deutschsprachigen Magazinen und Zeitungen (oder ihren online Versionen) Der Spiegel, Focus, Die Zeit, Neue Zürcher Zeitung, suedeutsche.de etc. Zur vergleichenden Stilanalyse wurden auch tschechische Medien (.B. iDnes.cz) eingesetzt. Aktuelle Problembereiche der stilistischen Textanalyse werden reflektiert und in individuellen Analysen verwertet; der Film wird dabei als eines der populären Phänomene unseres Kulturkreises angesehen.

Publikace přibližuje dějiny hudby v renesanci. Publikace přibližuje dějiny hudby v renesanci. V Brně, Znojmě, Jihlavě a v Olomouci, tedy ve čtyřech nejvýznamnějších moravských královských městech doby předbělohorské, se odehrávala řada politických, společenských a církevních událostí, jejichž nedílnou součástí byla také hudba. Právě města obecně patřila v období renesance k hlavním centrům hudební kultury. Nejbohatší hudební tendence lze spatřovat zejména v městských farních kostelích. Z těchto institucí se do dnešních dnů dochovalo bohaté spektrum archivních pramenů, díky kterým je možné čtenářům předložit odpovědi na stěžejní otázky: Kdo patřil v této době k hlavním hudebním osobnostem? Kde a při jakých příležitostech obvykle ve městech zaznívala hudba a jaký konkrétní repertoár se během těchto událostí prováděl?

Operní režisér Václav Věžník se v publikaci Zpívali v Brně v letech 1965-1991 uceleně zabývá činností a vlivem opery na kulturní život Brna a okolí. Dosud vydané dvě knihy popisují činnost na brněnské operní scéně německé a české od devadesátých let devatenáctého století do konce druhé světové války.

Tato nová publikace je přímým pokračováním této započaté mravenčí práce a zahrnuje na 559 stránkách a spoustou fotografiemi údobí od roku 1965 do roku 1991. Vzniklo tak unikátní bibliografické dílo představující brněnskou operu, její funkčnost, jmenovitě její pracovníky, tvůrce a interprety domácí i hostující. Součástí jsou životopisy všech účinkujících pěvců, seznam všech uváděných titulů a úplně všech představení v jednotlivých sezonách i se jmény vedoucích pracovníků divadla v celé této době.  

Svět na divadle ukázat, a celý… Jedná se o nejnovější publikaci ediční řady Eseje, kritiky, analýzy, která přináší soubor studií a kritik teatroložky a kritičky Jany Patočkové.

Výbor ze statí významné teatroložky a divadelní kritičky Jany Patočkové zahrnuje její texty z doby, kdy v šedesátých letech působila v redakci časopisu Divadlo, dále období samizdatových příspěvků pro časopis O divadle a její tvorbu za posledních třicet let, kdy psala pro odborná divadelní periodika (Svět a divadlo, Divadelní revue, Divadelní noviny, Czech Theatre) a sborníky. Svazek je pojmenovaný po jedné ze statí zahrnutých v knize.

Monografie komplexně a do detailů přehlíží profesní divadelní dráhu předního českého herce Ladislava Lakomého (1931–2011). Významný i velmi oblíbený umělec představoval jedinečnou osobnost brněnského divadla, stejně jako byl špičkovým rozhlasovým, filmovým hercem a mimořádným recitátorem v tuzemském uměleckém kontextu. V názvu knihy je skryta nejen aluze na až aristokratickou, lety mistrně vycizelovanou podobu Lakomého jevištního projevu, ale titul funguje i jako narážka na jeho fenomenální ztvárnění šlechtice Lva Nikolajeviče Myškina v Kaločově slavné inscenaci Idiot (1971). A právě všech erbovních rolí Ladislava Lakomého se publikace často v podrobných analýzách dotýká. Autor nejvýznamnější hercovy úlohy rozebírá, aby v závěru sumarizoval a popsal podobu Lakomého jevištního projevu i jeho originálního hraní.

Sborník příspěvků z mezinárodní muzikologické konference k 100. výročí narozeni dvou českých skladatelských osobností.