Philosophie

Ad honorem Jiří Beneš.

Kniha je gratulačním sborníkem sestaveným u příležitosti sedmdesátých narozenin významného novolatinisty a komeniologa Jiřího Beneše. Uvozuje ji dvojice laudatio z pera Stanislava Sousedíka, resp. Pavla Spunara, po nichž následuje kompletní jubilantova bibliografie. Následuje soubor celkem šestnácti dosud nepublikovaných studií od badatelů působících na poli klasické filologie, medievistiky, neolatinistiky, komeniologie, kunsthistorie a dalších oborů. Příspěvky jsou věnovány rozličným tématům od proměn vnímání soch přes středověkou vědu a literaturu, historické záznamy o počasí, raně novověkou poesii a další témata až po osobnost Jana Amose Komenského, především jako biblisty a filosofa; tři příspěvky obsahují rovněž ediční či překladovou část. Závěrečná studie je věnována humoristické reflexi gymnaziální výuky latiny.

Co je akademická svoboda? – Jaký je její smysl? – V čem se odlišuje od intelektuální svobody a svobody slova?

Akademická svoboda je pokládána za fundamentální princip, jímž je podmíněna schopnost akademických institucí vykonávat svoji společenskou funkci s plnou profesionální integritou. Jedná se však také o značně problematický koncept, jehož význam je v akademické obci (i mimo ni) definován a interpretován rozličnými, mnohdy zcela neslučitelnými způsoby. Předložená studie nabízí na pozadí současné odborné diskuse kritické zamyšlení nad tím, co je to vlastně akademická svoboda, jakou funkci má v kontextu akademie plnit a jaký je její vztah ke všeobecným politickým svobodám, jako je intelektuální svoboda a svoboda slova. Jejím záměrem je mimo jiné ukázat, že jakékoliv úvahy o obsahu a smyslu akademické svobody z principu nelze oddělit od obecnějších úvah ohledně významu a úlohy akademie jako takové.

Studie věnovaná odkazu Karla Marxe a jeho myšlení.

Kniha prof. Miroslava Mikuláška je reflexí více než dvaapůltisícileté platónsko-aristotelské tradice umění interpretace a zaměřuje se na hledání vědního paradigmatu této disciplíny v širším dějinném kontextu. Autor v díle sumarizuje metodologické aspekty hlubinné hermeneutiky, poukazuje na myšlenkovou provázanost západního intelektu se spiritualitou východního světa a soustředí se na hledání samotného smyslu a pravdy umění i bytí v proměnách dějin lidského myšlení od antiky až po současnost. V centru jeho pozornosti stojí poznávání tajemství ingenia tvůrčího ducha a hledání klíče nejenom k nitru samotného tvůrce, ale i k duši epochy, v níž se dílo zrodilo. Myšlenka poznání světa skrze slovo se vine a prostupuje celou knihou. Na příkladu románu Mistr a Markétka od ruského spisovatele M. Bulgakova je současně detailně ukázáno, že i umění slova má svou duši. Samotný autor pak prostřednictvím této své filozofující literárněvědné výpovědi rozmlouvá se čtenářem s cílem probudit jeho myšlení, vzkřísit v něm zájem o mravní řád i fungování světa a společně s ním se dobrat pravdy.

Erazim Kohák (1933–2020) patřil k nejvýznamnějším postavám české filosofie druhé poloviny dvacátého století, v letech 1949–1990 žil v nuceném exilu ve Spojených státech amerických. Filosoficky byl nejvíce ovlivněn T. G. Masarykem a Husserlovou fenomenologií. Ve své práci se zabýval celou řadou námětů, od metafilosofie a etiky přes politická a sociální témata až k českým a evropských intelektuálním dějinám. Ve svém pozdějším myšlení kladl velký důraz na ekologickou problematiku. Kniha představuje systematický a zároveň čtivý úvod do jeho filosofie.

hermeneutiky.

Kniha prof. Miroslava Mikuláška je reflexí více než dvaapůltisícileté platónsko-aristotelské tradice umění interpretace a zaměřuje se na hledání vědního paradigmatu této disciplíny v širším dějinném kontextu. Autor v díle sumarizuje metodologické aspekty hlubinné hermeneutiky, poukazuje na myšlenkovou provázanost západního intelektu se spiritualitou východního světa a soustředí se na hledání samotného smyslu a pravdy umění i bytí v proměnách dějin lidského myšlení od antiky až po současnost. V centru jeho pozornosti stojí poznávání tajemství ingenia tvůrčího ducha a hledání klíče nejenom k nitru samotného tvůrce, ale i k duši epochy, v níž se dílo zrodilo. Myšlenka poznání světa skrze slovo se vine a prostupuje celou knihou.

Karel Pexidr, autor četných filosofických publikací, se v této krátké brožuře zaměřuje jednak na vysvětlení svého osobního přístupu k filosofii (s doplněním několika životopisných informací), jednak na heslovité shrnutí outputů své filosofické práce, podrobněji zachycené v jednotlivých svých knihách. Objektivním přínosem pro filosofii a její budoucí vývoj by měl být podle Pexidrových předpokladů zejména soustavný ohled na vědecky zkoumané vlastnosti kognitivních stránek lidské psychiky.

V roce 2017 uplynulo 110 let od narození a současně 40 let od smrti Jana Patočky, nejvýznamnějšího českého filosofa 20. století. Taková jubilejní příležitost se stala výzvou nejen k očekávaným a spíše formálně oslavným proslovům, ale také k veřejnému filosofickému zamyšlení nad významem a celkovým smyslem filosofického díla profesora Jana Patočky. Dne 28. března 2017 se na půdě Filosofického ústavu AV ČR jako výsledek součinnosti Oddělení pro studium moderní české filosofie a Archivu Jana Patočky při Centru pro teoretická studia uskutečnilo kolokvium nazvané Patočkovo myšlení a dnešní svět. Zúčastnili se jej čeští badatelé, z nichž někteří Jana Patočku a jeho působení osobně zažili jako jeho univerzitní posluchači a poté účastníci jeho bytových seminářů a přednášek z let 1973–1976, kdy obnovená totalitní komunistická diktatura profesoru Patočkovi znemožnila pedagogickou činnost na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.

Jan Patočka (1907-1977) is the leading Czech philosopher of the 20th century. He studied phenomenology with Edmund Husserl and Martin Heidegger. His brief teaching career at the Philosophical Faculty of Charles University in Prague was repeatedly terminated by the Communist regime in Czechoslovakia. Before his death, he became one of the spokesmen of the Charter 77 dissident movement.

Spanning his entire life, from one of his first articles to one of his last, this selection of texts by Jan Patočka illustrates his thoughts on the appropriate manner of being and engagement in the world. These texts examine the role of the philosopher in the world, how the world constrains us through ideology, and how freedom is possible through the recognition of our human condition in the problematicity of the world. These views outline Patočka’s “political” philosophy and how his later engagement in the political sphere with Charter 77 corresponds with the ideas he maintained throughout his whole life.

Kolektivní monografie se systematicky věnuje hlavním hermeneutickým i filosofickým problémům Platónova dialogu Euthyfrón. Autoři se soustředí zejména na tři témata: za prvé na roli obou jeho mluvčích, za druhé na filosofický problém zbožnosti a za třetí na otázku, zda lze v dialogu nalézt rozvinutou teorii idejí.