Philosophie

Čtvrtý svazek Sebraných spisů Karla Kosíka zahrnuje články, eseje, rozhovory a kratší příležitostné texty pocházející z let 1955 až 1969. V první části jsou shromážděny stati, jejichž prostřednictvím Kosík vstupoval do polemik o marxismu, o aplikaci marxistické metody i o negativních jevech socialismu. Předestírá zde svoji koncepci dialektiky vycházející z Hegela a Lukácse a načrtává obrysy vlastní verze marxistické teorie, která je v jeho pojetí společenskou kritikou. Druhou část tvoří články, v nichž Kosík dialektiku aplikuje na konkrétní fenomény umění a kultury. V analýze literárních děl (Hemingwaye, Kafky či Haška) rozvíjí úvahy o společenské roli kultury, politice, humanismu apod. Předkládaný svazek představuje Karla Kosíka jako veřejného intelektuála, který se vyjadřoval k aktuálním tématům své doby i k nadčasovým otázkám lidské existence.

Karel Kosík (1926–2003) byl významný český filosof, který se věnoval především marxistické filosofii a historiografii českého politického myšlení 19. století (Česká radikální demokracie, 1958). Proslavil se knihou Dialektika konkrétního (1963), která byla přeložena do řady světových jazyků a dodnes patří k nejcitovanějším českým filosofickým pracím.

Od sametové revoluce je Tomáš Halík stálicí naší veřejné scény. Muž mnoha profesí a zájmů, plodný autor; téměř barokně-renesanční osobnost. Pro mnohé autorita ve věcech křesťanského života. Donedávna měl obdiv široké veřejnosti. Dnes se, aspoň u nás karta trochu obrací. Tato kniha chce ukázat, že přitom nemusí jít jen o hru osudu a vrtkavost lidské přízně. Odhaluje, že stupňující se radikalita Halíkova politického aktivismu i jeho experimenty v životě víry vyplývají z myšlenkového rámce, v němž Halík nahlíží svět. Předložený text tedy nabízí čtenáři jasnější představu o tom, jak silně se filosofické přesvědčení promítá do praktických oblastí života. Dějiny myšlení jsou i dnes místem stálých sporů: filosofických (přirozenost v. dějinnost), politologických (konzervatismus v. levicový liberalismus) i teologických (tradiční víra v. modernismus). Tomáš Halík tu zastává alternativní koncepce (dějinnost…), Jiří Fuchs je hodnotí z opačných pozic. Snaží se ukázat, že teorie dějinnosti vede Halíka k myšlenkovému konformismu, který má v jeho praktickém myšlení neblahé následky. Jedním z nich je politický aktivismus, v němž Halík podporuje neomarxistickou agendu (multikulturalismus, genderismus, pervertovaná lidská práva, politická korektnost.) V katolickém myšlení přináší Halíkův modernismus napětí mezi jeho důrazy na jedné straně a vírou či přirozenou morálkou na straně druhé.

O Gredtových Základech aristotelsko-tomistické filosofie lze říci, že jsou vyváženým shrnutím nejvýznamnějších výsledků, jichž dosáhla obnovená "třetí" scholastika v 19. století.

Sborník textů z 5. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 12.–15. 10. 2005.

Třetí svazek Sebraných spisů Lubomíra Valenty zahrnuje práce zabývající se dílem Bernarda Bolzana, významného českého matematika, logika a filozofa první poloviny 19. století. Jádro tvoří dvě rozsáhlé statě. Za prvé se jedná o kapitolu „Vědosloví“, která byla dříve publikována jako součást průkopnické monografie Jaroslava Loužila s názvem Bernard Bolzano. Za druhé je zde poprvé zveřejněna Valentova habilitační práce „Logicko-sémantická teorie Bernarda Bolzana a její význam pro epistemologii“, v níž se autor kriticky vyrovnává s Bolzanovou logikou a sémantikou a promýšlí její důsledky pro pozdější filozofii. Pozornost je také věnována posouzení Bolzanova vlivu a jeho srovnání s některými význačnými mysliteli 20. století. Předkládaná kniha tvoří jedinečný vhled do Bolzanova intelektuálního odkazu, je ale zároveň vyjádřením Valentova originálního filozofického myšlení.

Studium a práce v oboru filosofie je jednou z celoživotních dominant Karla Pexidra. Jeho filosofické myšlenky a přístupy mohly být ovšem veřejně uplatňovány až po roce 1989, kdy odpadla ideologická blokáda ze strany bývalého komunistického režimu. V letech 1993 až 1999 působil autor v oboru filosofie na Západočeské univerzitě v Plzni. Vydal celkem – včetně nynější knihy „Bytí“ – deset filosofických publikací se zaměřením na zásadní otázky světové filosofie. Od filosofických úvah a jejich dalšího vývoje Karel Pexidr neočekává nalezení jakéhosi závěrečného „receptu“ na vyřešení filosofických problémů – ty jsou od filosofie neodlučitelné a filosofické uvažování na nich vlastně spočívá –, nýbrž zaměřuje se na nalézání, objasňování, vysvětlování a vyhodnocování příčin a okolností, za nichž tyto problémy vznikají.

Předkládaná kniha je první kolektivní monografií, která si klade za cíl postihnout nejpodstatnější aspekty díla jednoho z nejoriginálnějších českých myslitelů druhé poloviny 20. století, filosofa Egona Bondyho (1930–2007). Záběr Bondyho myšlení byl velmi široký: vedle zkoumání ontologické problematiky a formulování tzv. „nesubstančního modelu v ontologii“ se celý svůj život zajímal i o mimoevropskou filosofickou tradici – napsal dějiny indické, čínské, islámské a židovské filosofie, monografii o Buddhovi, podílel se na překladu Tao te ťingu. Rozsáhlá je také jeho básnická, prozaická i dramatická tvorba a je rovněž znám jako autor kritických analýz minulého i současného společenského systému. Širokému záběru Bondyho tvorby odpovídá jak struktura práce, tak i výběr kolektivu domácích a zahraničních badatelů, jenž zahrnuje nejen filosofy, nýbrž i sinology, arabisty, indology, politology, historiky a bohemisty.