Ontologický důkaz obhájil Eugen Brikcius v roce 1982 jako dizertační práci na londýnské University College. Brikcius se v ní vydal po stopách logiky, kterou před ním prošlápli například Anselm z Cantebury či Tomáš Akvinský a která se táže jazykem filozofie po podmíněnosti boží existence. A přestože práce předchází Brikciusovu uměleckou tvorbu, jíž se vřadil mezi přední české dadaisty až na samotný vrchol, ukazuje se už zde vážnost jeho myšlenkové hravosti a poctivost jeho formulační práce. Tedy přesně ony rysy poetiky, které Brikciuse dovedly až k převzetí Ceny Jaroslava Seiferta v roce 2015. Po mnohaletém naléhání se autor nyní vrátil ke svému spisu, převedl jej do češtiny a prostřednictvím Moravské zemské knihovny zpřístupnil čtenářům, ale kupodivu i sám sobě.
