Kunst

Petr Vaněček (1959 až 2019) je ztělesněním nezávislého umělce, bytostného solitéra, který žil svobodně a stejně tak tvořil. Kniha Pomalý pohyb ticha, pojmenovaná po jednom z jeho nejznámějších obrazů, představuje průřez malířským dílem od počátků na Akademii výtvarných umění v polovině osmdesátých let minulého století až po poslední dny umělcovy existence. Vedle nezaměnitelných obrazů, namnoze vznikajících pod vlivem experimentů s halucinogenními látkami, jsou představeny také práce pro architekturu (kultovní výmalba pražské kavárny Velryba), kresby, ilustrace či básně. Osobnost Petra Vaněčka, jehož Martin Mainer nazval „rozeným výzkumníkem vědomí“, dokreslují vzpomínky souputníků z řad výtvarníků, literátů a nejbližších přátel.

Projížďka železniční historií s ilustracemi grafika Jiřího Boudy.

V roce 2015 zemřel přední český malíř a grafik Jiří Bouda. Velká část jeho bohatého životního díla se týkala železnice a v jeho obrazech a grafikách se skrývá skutečná poetika s dokonalým citem pro detail. Tato publikace je poctou Boudově tvorbě, jež nezaměnitelným stylem vypráví příběh železnice v českých zemích. Působivé ilustrace doplňují texty z pera zkušeného autora Josefa Schröttera. Vydejte se na poučnou i malebnou exkurzi do historie naší kolejové (i jiné) dopravy.

Název publikace František Kupka – Knihomol odkazuje k stejnojmenné výstavě, kterou na přelomu roku 2023 a 2024 připravila galerie GASK v Kutné Hoře. Titul Knihomol je spojen s autoportrétem Františka Kupky (1871 – 1957) z roku 1897, ale i s jeho celoživotním hledačstvím a dlouhodobým systematickým studiem humanitních i přírodních věd, které stálo v pozadí jeho progresivních názorů na malbu, a jehož výsledkem byl i poučený přístup k ilustracím historických textů. Právě Kupkova ilustrační tvorba a její místo v souvislostech celého díla, je hlavním tématem publikace. Možnost nahlédnout blíže do procesu Kupkovy ilustrátorské práce a porovnávat jednotlivá díla a přístupy přesvědčivě prokazuje, že studia a pečlivé přípravy pro tyto úkoly, s nimiž se na něj v prvních dvou desetiletích 20. století obraceli významní pařížští nakladatelé, i soustředěná práce na souborech ilustrací, měly pro Kupkův další umělecký i osobní vývoj zásadní význam. Stěžejním souborem představeným v publikaci je celek Kupkou ilustrovaných bibliofilií a studií k nim ze sbírek GASK ( Erinnye Lecomta de Lisle, Aristofanova Lysistrata, obě vydání Šalamounovy Písně písní a album Čtyři příběhy bílé a černé), který instituce získala v šedesátých letech 20. století. Soubor knižních ilustrací je vřazen do kontextu „archaizujících“ děl vzniklých v prvním desetiletí 20. století, které Kupkova studia a práce na ilustracích historických textů přímo ovlivnily. Text in Tschechisch und Engl.

Raná tvorba Aloise Wierera (1878 – 1947) je spojena s bohémským prostředím soustředěným kolem skupiny Jung-Prag. Osudový vliv na něj měli zejména Gustav Meyrink a Paul Leppinn. Maloval fantaskní pohádkové motivy, z nichž některé publikoval slavný německý časopis Jugend. Prosadil se i jako ilustrátor, mezi nejvýznamnější knihy patří Zabiják Emila Zoly, Židovské písně, Povídky Malostranské Jana Nerudy a Babička Boženy Němcové. Kreslil pro Humoristické listy, Švandu dudáka, Malého čtenáře. Jako scénograf pracoval pro Nové německé divadlo v Praze. S přáteli V. H. Brunnerem a Adolfem Kašparem sdílel vášeň pro loutkové divadlo, pro které vytvořil několik výprav. Po vzniku první republiky byl nucen přizpůsobit se vkusu pražských Němců a stal se jedním z „tvůrců“ takzvaného třetího rokoka. Wiererovo dílo zahrnující vedle olejomaleb, kreseb, lept, litografii a dřevoryt je vhledem do romantického světa německé Prahy, který je dnes nenávratně ztracen a řadí ho mezi nevýznamnější malíře Prahy vůbec. Texr in Tschechisch und Deutsch.

Dorota Sadovská je jednou z hlavních představitelek současné slovenské malby, působí však také na poli fotografie, videoartu, prostorových instalací a performance. Narodila se roku 1973 v Bratislavě, kde i dnes žije a tvoří. V roce 1997 absolvovala zdejší Vysokou školu výtvarných umení, o dva roky později dokončila studium na francouzské École Nationale des Beaux Arts v Dijonu. Veřejnosti se poprvé samostatně představila v roce 1995 na výstavě Acta v bratislavské galerii Nova. Od té doby zaznamenala na osm desítek samostatných vystoupení, zúčastnila se přinejmenším dalších dvou set skupinových výstav a k tomu dosud získala i třináct domácích nebo zahraničních ocenění. Její díla jsou zastoupena v mnoha soukromých i veřejných sbírkách (Slovenská národná galéria, Národní galerie Praha, Albertina ve Vídni, The University of Arizona Museum of Art v­Tucsonu).

Výstava a katalog byly připraveny ve spolupráci Západočeské galerie v Plzni s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze k programu 44. ročníku plzeňského mezioborového sympozia na aktuální téma Trh a kapitál v české kultuře 19. století, konaného v rámci festivalu Smetanovské dny 2024.

Způsoby a možnosti, jaké umělec může zvolit, aby získal prostředky pro svou nezávislou tvorbu, se v 19. století výrazně rozvíjely. Měnil se vztah zadavatelů a tvůrce, vztah výtvarného díla a publika i samotné tržní mechanismy. Rozhodující roli od původních patronů umění a mecenášů přebrali sběratelé, veřejní i soukromí objednavatelé formou uměleckých soutěží, obchodníci s uměním, nakladatelé, umělecké výstavy a spolky.

Kolektivní monografie se soustředí především na specifika zobrazování Kryštofa Kolumba v umění a kultuře v českých zemích. Prostřednictvím pěti textů od tří autorek a jednoho autora tuto problematiku nahlíží z perspektivy několika humanitních oborů – historie, dějin divadla, literatury a výtvarného umění. Události i umělecká díla vykládá v širších dobových politických, sociálních a náboženských souvislostech. Sleduje proměny pohledu na všeobecně známou klíčovou osobnost světových dějin a dotýká se také naléhavých témat souvisejících s problematikou kolonialismu a jeho důsledků, která je v českém prostředí zatím nedostatečně reflektována. Kniha vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy, která se konala v Galerii moderního umění v Hradci Králové (07/10/2022–12/03/2023).

Katalog výstavy. Retrospektivní výstava česko-kanadské výtvarnice Heleny Schmaus Shoonerové( 1938-2018) nabídne pohled na autorčinu bohatou uměleckou tvorbu, kterou se výrazně prosadila v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století v zahraničí.

V muzeích na historickém území Čech je uloženo asi 170 iluminovaných rukopisů a zlomků, počítaje v to i památky, které jsou zde pouze deponovány, ale jsou majetkem jiných subjektů. V odborné literatuře byly doposud podchyceny nesystematicky; z tohoto důvodu je badatelský zájem o ně velmi nevyvážený. Katalog iluminovaných rukopisů v českých muzeích, vytvořený na základě nového výzkumu a v souladu s požadavky soudobé kodikologie na popis vnějších i vnitřních znaků a vybavený rozsáhlou obrazovou přílohou, proto poprvé v úplnosti podchytil podrobným uměleckohistorickým popisem všechny výtvarně zdobené středověké a raně novověké rukopisy příslušných institucí. Publikace tak umožní badatelům orientovat se v rozsáhlém fondu vyobrazení nejrůznějších námětů a jako spolehlivá pomůcka se může stát východiskem práce nejen historiků, kodikologů a historiků umění, ale i odborníků v dalších vědeckých disciplínách, domácích i zahraničních, jimž slouží anglická sumarizující stať a ikonografický rejstřík.

This publication, The Story of the Fan: The Collection of the West Bohemia Museum in Pilsen introduces this important collection of fans at the West Bohemia Museum in Pilsen. The collection is composed of three separate parts. The fans related to the first two are today kept in the Art and Industry Section of the Museum, while the third relates to the collection in the Museum Dr. Bohuslav Horák in Rokycany, which became a part of the West Bohemia Museum in 2015. This publication is itself composed of two parts: the first part deals with the history of fans in general. It recalls the production and types of fans from ancient times right up to the 20th century, and includes reference to many fans in museums throughout Europe, the United States and Great Britain. The modern period is covered in two distinct eras – the 16th to 18th centuries, then the 19th and 20th centuries. The description of the making and use of fans in the earlier of these eras focuses on those countries which have a tradition of production and is based on contemporary sources as well as academic studies and publications of researchers in the 19th century.  The second era, from the beginning of the 19th to the middle of the 20th century, which is most numerous in the Collection in terms of objects in its care, is charted according to the evolution of fan design in relation to changes in women’s fashion.

 In connection with the manufacture  and presentation of fans, the great international and national exhibitions held in Europe in the 19th century are covered, especially since they influenced the distribution of fans in Bohemia and Moravia. Based on contemporary prints or on company labels on the fans in the Collection, many of the makers and sellers of fans from Bohemia, Moravia, Germany and Austria are documented.

Katalog výstavy Fascinace Santinim konané k 300. výročí úmrtí Jana Blažeje Santiniho Aichela, který vydalo Západočeské muzeum v Plzni, p. o. s využitím grantové podpory Ministerstva kultury, přibližuje expoziční část stejnojmenného projektu slovem i obrazem. Přináší základní informace o geniálním architektovi, pojednává o fascinaci Santinim jako zdroji inspirace pro uměleckou tvorbu v mnoha jiných oblastech. Katalog přináší ojedinělý náhled do současné umělecké šperkařské tvorby, v daném případě definované tématem významného kulturního výročí. Je přesvědčivým důkazem o tom, že unikátní díla minulosti mají schopnost žít i v umění současném a přinášet přitom zcela nové hodnoty.

Brněnský rodák Oskar Spielmann (1901–1974) patřil k významným, dnes pohříchu zapomenutým česko- německým malířům židovského původu. V roce 1926 úspěšně absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze. Po pěti letech aktivního uměleckého působení na brněnské výtvarné scéně však v létě roku 1931 odcestoval na studijní pobyt do Alžírska a tato země se mu až do roku 1965 stala novým domovem. Severoafrický pobyt zcela zásadně ovlivnil jak obsah a podobu jeho umělecké tvorby, tak i vnímání jeho identity. Ta je však ještě složitější, neboť roku 1940 přijal francouzské občanství a závěr života prožil jako pied noir v jihofrancouzském Toulonu. Když se Spielmannova díla vytvořená na severu Afriky objevila koncem třicátých let v Brně, Praze a Bratislavě, ne všichni recenzenti a návštěvníci výstav znali jejich autora. Z perspektivy Střední Evropy se jim otevíralo něco velmi neobvyklého. Svým poetickým viděním skutečnosti dokázal Spielmann záhy oslovit nejen středoevropské publikum, ale především alžírskou společnost koloniální éry, která jeho subjektivní interpretace severoafrických reálií přijala a exportovala je jako součást kulturního produkce regionu do metropolitní Francie. Okouzlení snovými světy Oskara Spielmanna přetrvává dodnes a jeho návrat do kontextu českého umění je zásadním kulturním přínosem i nápravou historické křivdy.

Publikace je věnována primárně stavbám a technologickým zařízením souvisejícím se sklářskou výrobou. Proces výroby skla a jeho zušlechtění (rafinace) zahrnuje pestrou škálu provozů od přípravy surovin, přes hutní haly až po rafinerie, reprezentované budovami zahrnujícími více rafinačních technik, nebo jen jednu z nich. Regionálně je práce vymezena borsko-šenovskou sklářskou oblastí, která náleží v celorepublikovém kontextu mezi nejvýznamnější regiony tohoto odvětví. Je situována v severních Čechách v okolí měst Nový Bor, Kamenický Šenov, Česká Kamenice a Chřibská, tedy na území dnešních okresů Česká Lípa (Liberecký kraj) a Děčín (Ústecký kraj). Zejména koncentrace rafinerií skla a obchodu se sklem je zde od 17. století až do současnosti mimořádná.

Časově je těžiště práce zaměřeno především na období od druhé poloviny 18. století do poloviny 20. století, tedy na protoprůmyslovou a průmyslovou výrobu. V borsko-šenovské oblasti má sklářský průmysl dosud významnou pozici, velké množství zdejších obyvatel dodnes pracuje ve větších firmách, nebo menších dílnách či ateliérech, tak jak tomu bylo i v předchozích staletích.

První kapitola je věnována charakteristickým rysům oblasti (geologie, vodní toky, správní vývoj). Další kapitola shrnuje základní rysy historického vývoje sklářské výroby ve sledovaném regionu se snahou o zachycení důležitých mezníků, které měly vliv na vznik a lokalizaci sklářských hutí, rafinačních provozů a obchodu se sklem, a to především v době jejich největšího rozmachu od 17. století až do 20. století. Důležitá je třetí kapitola shrnující technický a stavební vývoj objektů spojených s komplexním technologickým tokem sklářské výroby. Nejrozsáhlejší částí práce je Registr lokalit se sklářskými provozy, ve kterém jsou stručně vyjmenovány základní údaje k jednotlivým sídlům dané sklářské oblasti.

Czech visual art between 1947 and 1960 has never before been considered in a broader European context that avoids the stereotype of the “Iron Curtain.” At the same time, when looking at this period, certain clichés and stereotypes are repeatedly perpetuated, hindering the understanding of the true nature and position of Czech art during this period within the post-war world. The goal of the book is to provide a fresh evaluation of Czech art during this period, steering clear of the stereotypes associated with Central and Eastern Europe, and instead, viewing this art as integral to the multifaceted post-war evolution of Europe. This marks the first occasion in the nation’s history where it comprehensively examines Czech culture during the height of dogmatism, encompassing both its official and unofficial aspects, as well as the initial years of moderate political easing. Art historians Marie Klimešová and Hana Rousová have devoted most of their professional lives to this period. To put it plainly, nobody else has delved into this complex period with such thoroughness and essential context. The text, accompanied by four hundred and fifty reproductions, undoubtedly leads to an awareness of the cohesive power of the fundamental values of European culture. These factors elevate the book to one of the most important and necessary books published in the Czech Republic in recent decades.

k manýrismu. ​Publikace v rámci edice Ad unicum představuje umělecká díla malířství a sochařství z období gotiky, renesance a manýrismu vybraná  z prohlídkových tras a depozitářů státních hradů a zámků v České republice. Úvodní studie je věnována historii budování zámeckých muzeí na metternichovském Kynžvartu a auersperských Žlebech. Připojena je edice vzácného žlebského inventáře doplněná akvarely interiérů zámku, jejichž autory byli šlechtičtí majitelé a budovatelé sbírky. V navazující katalogové části kolektiv autorů formou odborných studií dále přibližuje celkem 95 uměleckých děl. Z větší části jde o dosud nepublikovaná a neznámá díla, nově identifikovanými autory děl jsou například renesanční sochaři Conrat Meit a Benedetto Buglioni, malíři Michael Wolgemut, Albrecht Bouts, Ambrosius Holbein, Hans Brosamer, Joseph Heintz st. Kniha přibližuje umělecká díla také bohatým obrazovým doprovodem, včetně archivních fotografií či snímků z restaurátorských průzkumů.