Kunst

V textové části jsou představeny sbírkové skupiny Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě. Následuje bohatá obrazová část, kde jsou prezentováni vybraní autoři zastoupení ve sbírkách galerie.

Monografie se zabývá sochařským dílem Jiřího Seiferta v co nejširších biografických, historických i uměleckohistorických souvislostech. Přibližuje umělcovu volnou tvorbu i realizace v architektuře a veřejném prostoru od doby jeho studií v ateliéru Bedřicha Stefana na pražské UMPRUM, přes angažované období šedesátých let v Liberci, po dobu nuceného azylu v rodinném domě v Řevnicích a návrat do veřejného života po roce 1989. Text, doprovázený bohatým obrazovým materiálem, je hojně doplněn citáty ze statí teoretiků umění, kteří se v dané době dílem Jiřího Seiferta zabývali. V paralelní rovině knihy probíhá soukromější dějství: v úryvcích rozhovorů s autorovou ženou Hanou Seifertovou, ve skicách a kresbách, a především v unikátních zápisech z umělcových deníků s náčrty zamýšlených sochařských prací a mnoha autentickými komentáři, vypovídajícími o hloubce myšlenkového světa a šíři kulturního rozhledu, o velkorysosti a výjimečném charakteru Jiřího Seiferta.

Podstatnou část monografie pak tvoří kompletní životopisné i bibliografické údaje autora: soupisy katalogů, časopiseckých článků, sympozií, knižních a encyklopedických publikací, a především kompletní soupis sochařského díla včetně vyobrazení.

Kniha veřejnosti poprvé zpřístupňuje historický pramen k jedné z nejvýznamnějších zámeckých obrazových sbírek v České republice, Colloredo-Mansfeldské obrazárně. První ucelený katalog této sbírky vznikl roku 1829, kdy jej vyhotovil malíř, restaurátor, ale i falzifikátor František Horčička. V publikaci je Horčičkův katalog publikován v původním originálu, překladu i jako reprint. Součástí knihy je rovněž bohatý obrazový katalog uspořádaný v pořadí položek Horčičkova soupisu.

Obsah: Pět století sběratelství na zámku v Opočně. Trčkové z Lípy. Sbírka v období baroka František Horčička a jeho katalog. Biografická skica Františka Horčičky. Horčička teoretik, restaurátor, falzifikátor a malíř. Horčičkův katalog. Opočenská obrazárna.

Zámek Valtice, národní kulturní památka a památka zapsaná spolu s okolní krajinou na seznam světového dědictví UNESCO, patří k nejvýznamnějším barokním rezidencím ve střední Evropě. Aristokratické sídlo, od středověku svázané s knížecím rodem Liechtensteinů, prošlo během staletí složitým stavebním vývojem. Nejvýznamnější etapu v jeho dějinách představovalo období baroka, během něhož prošel zámek řadou přestaveb, odpovídajících vkusu a zejména společenskému postavení jednotlivých vládnoucích knížat. V 17. a 18. století na zámku pracovala řada nejvýznamnějších rakouských umělců, kteří z Valtic vytvořili aristokratické sídlo, jehož nároky na reprezentaci dokonale odpovídaly evropským panovnickým rezidencím. Publikace Zámek Valtice, doplněná řadou dosud neznámých vedut, portrétů a vyobrazení ze sbírek knížat z Liechtensteinu, je první ucelenou monografií o zámku a okolním parku, která se zároveň věnuje také proměnám životního stylu knížat z Liechtensteinu.

Monografie světoznámého českého výtvarníka - TOMÁŠE HŘIVNÁČE (1959-). Kniha  přináší komplexně zpracované dílo autora, řazené do jednotlivých kapitol, které mají chronologickou posloupnost. Tomáš Hřivnáč je výtvarník, který se především věnuje grafické tvorbě technikou suché jehly. V monografii Vám též představíme jeho malbu a kresbu. Kniha uspokojí nejen ty, kteří obdivují dílo autora, ale jistě i všechny se zájmem o současnou grafiku a malbu.

Publikace Obrazy s podtitulem Mistrovská díla ze sbírek Národního památkového ústavu je reprezentativním katalogem vypovídajícím o mimořádném významu sbírek ve správě Národního památkového ústavu.  Čtenářům z řad odborné i široké veřejnosti představuje poutavou formou bezmála dvě stovky nejvýznamnějších děl ze sbírek hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu. Knihu tvoří úvodní studie, představující fenomén aristokratického sběratelství a vysvětlující význam náboženských obrazů a portrétů pro interiéry šlechtických sídel; na ni pak navazuje chronologicky sestavený katalog jednotlivých děl s velmi kvalitními fotografiemi, bez ohledu na to, kde obrazy vznikly, jaké mají autory či témě téma. Nejvýznamnější a často publikované obrazy jsou v této knize mnohdy poprvé doplněny i díly dosud unikajícími divácké pozornosti. Obrazy. Mistrovská díla ze sbírek Národního památkového ústavu nabízejí čtenářům a zároveň návštěvníkům památek kromě mimořádného vizuálního zážitku i netradiční způsob, jak prostřednictvím uměleckých děl objevovat i samotné hrady a zámky.

Desátým svazkem edice Osobnosti české scénografie, kterou od roku 2014 vydává Institut umění – Divadelní ústav, je monografie věnovaná scénickému a kostýmnímu výtvarníkovi Karlu Glogrovi (nar. 1958). Glogr v letech 1977 až 1984 studoval scénografii u profesorů Jana Duška a Alberta Pražáka na Divadelní akademii múzických umění v Praze, kde od roku 1999 dosud působí pedagogicky. Jako scénograf byl v angažmá ve Státním divadle Oldřicha Stibora v Olomouci (1985–1987), v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni (1987–1989), v Divadle E. F. Buriana v Praze (1989–1990) a v Divadle na Vinohradech v Praze (1991–2004). Text in Tschechisch und Engl.

Venkov, lidové tradice a výtvarná kultura venkovského lidu jsou v různých formách součástí našeho života. Kniha představuje a interpretuje zdroje a podoby zájmu o venkovské prostředí od počátku 19. století do šedesátých let 20. století.

Věnuje se objevování venkova a jeho obyvatel kolem roku 1800 v souvislosti s kultem přírody a zkoumání „přirozených“ počátků společnosti, moderních národů a jejich kultury i charakteru. Zaměřuje pozornost na lidovou kulturu jako zdroj národního umění, mytizaci venkova jako exotického prostředí nebo na lidové umění inspirující kubismus a historické avantgardy. Závěr knihy se zabývá politizací folkloru v 50. letech 20. století i jeho obsahovým vyčerpáním.

Kniha pojímá vedle architektury, obrazů, soch, kreseb, grafik a fotografií českých, ale i zahraničních umělců i vybraná filmová díla.

Adolf Rossi (1920–2000) patří k mimořádně zajímavým osobnostem české amatérské fotografie 20. století. Přestože jeho dílo se více méně uzavřelo před více jak padesáti lety, nevznikla doposud žádná autorova monografie, která by představila obrovskou šíři jeho tvorby. Rossiho dílo bylo totiž ovlivněno jak piktorialismem počátku minulého století, tak avantgardou, ale i dobově populární fotografií všedního dne.

Výjimečné místo v dějinách české fotografie má však Adolf Rossi z jiného důvodu. Od počátku totiž svoji tvorbu vztahoval spíše k zahraničí a k mezinárodním fotografickým salonům, které obesílal s nevídanou intenzitou a zápalem. Za dvacet let se účastnil více jak devíti set soutěží a dosáhl na nich mimořádných úspěchů. Rossiho fotografie, společně s pietně dochovanou sbírkou salonních katalogů a ocenění, tak poskytují mimořádně podrobný vhled do práce fotografa amatéra padesátých a šedesátých let 20. století.

Jaroslav Róna není pouze autorem monumentálních soch a velkých pláten, jak jej v posledních letech vnímá veřejnost. Rád se věnuje také kresbě a ilustracím (vzpomeňme na jeho podání povídek E. A. Poea v souboru Démon zvrácenosti nebo autentický pohled do světa Orwellova románu Devatenáct set osmdesát čtyři). Tento konkrétní knižní soubor představuje Rónovy „zápisky z cest“, které vznikají ve chvílích autorovy relaxace a můžeme je označit třeba termínem poloautomatická kresba.

Přes jejich zdánlivou nahodilost v nich však Jaroslava Rónu poznáváme zcela bezpečně. Objevují se na nich stejně tak jeho oblíbené motivy, jako jeho specifický smysl pro humor. Rónovy kresby – mnohem subtilnější než ostatní dílo – jsou vhledem do autorova podvědomí, poodkrytím pomyslné pokličky nad tyglíkem jeho mysli. Vzhledem k jejich rozměrům k nim nacházíme cestu snáze než k Rónovým velkým plastikám.

„Krutoněžné“ foto-autoportréty Petry Šimkové vznikají jako forma jejího intimního deníku, kdy řečí těla výmluvně zobrazuje své pocity, touhy a předtuchy. Vlastní akty snímané dlouhou expozicí následně metodou digitální fotomontáže kombinuje s fotografiemi přírodních struktur a městských prostorů, které pořídila na dvou pro ni osudových místech – na tropickém ostrově Bali a v Praze. Estetiku i dynamiku jejích foto-obrazů zásadně ovlivňuje techno, jež pro ni znamená mnohem víc než pouhou hudební inspiraci. Text in Tschechisch, Engl., Franz.

Překrásně připravená kniha odkrývá příběh u nás zapomenutých pražských rodáků Ziky Aschera a jeho manželky Lídy, jejichž jméno a značka jsou na Západě již sedmdesát let synonymem textilního designu. Po dramatickém odchodu z Československa v roce 1939 se jim podařilo vybudovat v Londýně úspěšnou firmu specializovanou na oděvní látky. Z textilií firmy Ascher vytvářely své kolekce módní domy francouzské, stejně jako britské a italské, například Dior, Balenciaga, Lanvin, Cardin, Y. S. Laurent, Paterson, Sassoon nebo Fabiani. Publikace propojuje všechny aspekty jejich bohatých osudů v jeden celek a poskytuje ucelený obraz překračující dílčí oborová, umělecká či technická hlediska.

Kniha vychází v těsné spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze a je součástí stejnojmenné výstavy, 15.2.2019-15.9.2019

Malíř a básník Vladimír Josef Dvořák (*1967) patří mezi výrazné osobnosti českého moderního umění uplynulého půlstoletí spojující výtvarné i slovesné vyjadřování v jeden celek. Jeho kladení a vrstvení barev do abstraktních ploch i reálných tvarů navazuje na odkaz klasické moderny, ale dotváří přiznané inspirační vzory do osobitého rukopisu současného tvůrce glosujícího svět okolo nás. Jak sám zdůrazňuje jeho obrazy jsou určené k tomu, aby žily s člověkem v jeho každodennosti.

Patří proto především do bytových a pracovních interiérů, aby vytvářely kultivované kulisy našich životů. Publikace chronologicky mapuje vývoj a proměny Dvořákovi malby zahrnující nejrůznější výtvarné techniky a ukazuje na její souvislost s kulturně-politickým kontextem jeho života mezi Šumavou, Plzní, Prahou a Berlínem. Vedle reprodukcí děl jsou otištěny i jeho statě vysvětlující teoretická východiska tvorby a biografická dokumentace. Text in Tschechisch und Engl.,

Uplynulo sto let od konce 1. světové války a založení Československé republiky, jejíž existence trvala pouhých dvacet let. Ve městech a především po venkovské krajině východních Čech je na ni rozptýlena řada památek z oblasti hmotné kultury, které stojí za ochranu a péči, zachování do budoucích let a turistické objevování. Formou bedekru knížka přináší úvod do tematiky památníků a pomníků padlých vojáků z 1. světové války na území východních Čech. Představuje reprezentativní vzorek pomníků, které byly zpracovány s výraznější uměleckou invencí a snaží se nejen o výklad jejich ikonografie z hlediska národní a armádní symboliky, ale také upozorňuje na literární reflexi válečných střetů v deníkové, memoárové a krásné literatuře se zaměřením na tzv. legionářskou literaturu, vytvářenou veterány a dalšími přímými účastníky bojů, především z ruské válečné fronty. Vedle památníků představuje publikace také významné architektonické památky, vzniklé v regionu v období mezi oběma světovými válkami a prezentující vysokou úroveň stavební kultury veřejných staveb té doby. Vydejte se s námi na krátkou pouť východočeským regionem do časem velmi vzdáleného – a přece stále aktuálního – Československa.

Katalog užitého umění, pocházejícího z majetku židovské populace Protektorátu Čechy a Morava. Úzce navazuje na první část katalogu sychrovských deponátů, publikaci Židovský majetek uložený na zámku Sychrov (vydáno 2017, ZDE), věnovanou výtvarnému umění (obrazy, kresby, miniatury, grafika, plastiky).

Předměty uměleckého a uměleckoprůmyslového charakteru byly na sychrovský zámek předány Národní kulturní komisí v roce 1950. Téměř po sedmdesáti letech vydává Centrum pro dokumentaci studii, poprvé shrnující výsledky výzkumu provenience sychrovských deponátů a – prostřednictvím stručných životopisů – přibližující osudy jejich původních majitelů. Důležitou součást katalogu tvoří fotografie předmětů, včetně detailů a pro výzkum provenience zásadních indicií.