Kunst

Publikace si klade za úkol zmapovat ústřední oblast sokolského výtvarnictví, tvořenou plakáty a pohlednicemi k všesokolským sletům z let 1901–1948. Ačkoliv se na výtvarné podobě sletové propagace tradičně podíleli přední čeští umělci (mezi jinými Mikoláš Aleš, ­Alfons Mucha, Jakub Obrovský, Max Švabinský či Karel Svolinský), a dotyčná díla tak tvoří nezanedbatelnou součást českého výtvarnictví první poloviny 20. století, neexistuje dosud souborné vydání jejich reprodukcí. Publikace hodlá tuto mezeru zaplnit a doprovodit obrazový materiál obsáhlou studií, zasazující prezentovaná díla do tehdejšího společensko-politického kontextu. 

Petr Babák je již více než 25 let jednou z nejvýraznějších postav v oboru grafického designu ve střední Evropě. Jako profesor pražské UMPRUM ovlivňuje a přímo formuje tuto disciplínu. Založil studio Laboratoř, je autorem řady esejů a recenzí. Babák v knize svým osobitým jazykem popisuje procesy vzniků jednotlivých realizací. Od studentských projektů přes období spolupráce s Tomášem Machkem až po současnou tvorbu studia Laboratoř. V něm zkoumá hranice grafického designu se svými spolupracovníky, mnohdy vzešlými právě z řad bývalých studentů (především Lukáš Kijonka, Michal Krůl, Jan Matoušek, Václav Matoušek, Richard Rozhoň, Jaromír Skácel, Tereza Šerá). Kniha tak zároveň prezentuje vývoj Babákovy práce od projektů na pomezí volného umění a grafického designu až po návrhy konkrétních knih a knižních edic, designu výstav, komplexních vizuálních identit měst, institucí či orientačních systémů budov.

Kniha je zaměřena na výzdobu chorálních rukopisů z 16. století. První část se zabývá osobností písaře Jana Táborského, jenž žil v letech 1499–1572, a nejvýraznějšími iluminátory, kteří se v průběhu 16. století podíleli na výzdobě zpěvníků české provenience. Pozornost je věnována též grafickým předlohám Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácím „melantrišským tiskům“, dále ikonografii a ornamentální výzdobě. Druhá část práce je tvořena katalogem hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory.

Katalog výstavy. Výstava představuje Váchalovo zpracování výletu na Vysočinu, který podnikl společně s Josefem Portmanem a Annou Mackovou. Cesta z Litomyšle přes Žďárské vrchy a zpět se uskutečnila v srpnu roku 1921, tedy v době intenzivního přátelství všech tří protagonistů. Váchalovy obrázky a vtipné komentáře popisují nejen jednotlivé etapy putování, ale vyzařují družnou a neopakovatelnou atmosféru výpravy. Skicák s názvem Cestopisák, aneb Vandrovní knížka dvou poutníků a jedné poutnice nakreslil Váchal bezprostředně po výletě během dvou dnů, když ještě pobýval v Litomyšli u Portmanů. Nyní se tak vrací přímo na místo svého vzniku. Váchalovy kolorované ilustrace, zpracované komiksovou formou, uvidí návštěvníci díky reprodukcím všechny. Nepřijdou však ani o zhlédnutí originálu Cestopisáku, vystaveného spolu s dalším dobovými dokumentačními materiály. V katalogu výstavy je uveřejněn celý reprint tohoto díla a dále odborné komentáře doplněné o obrazové a fotografické přílohy. Katalog i výstava jsou v české a anglické jazykové mutaci. Výstavou si připomínáme padesátileté výročí od úmrtí Anny Mackové a Josefa Váchala.

Unikátní a svým rozsahem i zpracováním výjimečná publikace přináší výběr z nevýznamnějších exponátů ojedinělé, po více než třicet let budované sbírky loutek a rodinného a spolkového loutkového divadla Marie a Pavla Jiráskových. Ti jako erudovaní znalci historie českého loutkářství doprovodili knihu studií o vývoji českého loutkového divadla a každou fotografii loutky podrobnými texty o jejím původu, zpracování, typologii, včetně jejího uplatnění v divadelním repertoáru. Publikace splňuje jak vysoké nároky odborné veřejnosti, tak je svou čtivou formou a zejména bohatým ilustračním doprovodem přístupná laikům, potažmo všem milovníkům loutkového divadla, a lze ji vnímat jako poctu fenoménu českého marionetového divadla, které je chráněno jako součást nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO.

Veronika Tučková (1985-) je pravnučkou naivní malířky Marie Krůtové a vnučkou malířky Jany Štanclové, po nichž zdědila citlivost nejen k malbě, ale ke hře barevných tónů, či někdy náhlých barevných přechodů. Tato mladá malířka původně netoužila studovat na výtvarných školách a nechtěla být ovlivněna akademickým školením. Přesto později studovala v malířském ateliéru Niny Hedwic Mainerové malbu a kresbu. Dříve ale studovala u bulharského umělce Lyube Petrova a následně u malíře Jiřího Housky, který se převážně věnuje figurální tvorbě a portrétům. Částečné ovlivnění jeho tvorbou se objevovalo v raných obrazech Tučkové, které nepostrádaly realistický základ. Později ale začala spíše hledat svůj vlastní výtvarný jazyk.

Katalog výstavy malíře, grafika Josefa Pelíška, profesora malby v Portu Alegre (1896 Kutná Hora -1937 Brazílie). 

Katalog Václav Špála – Na Otavě který mapuje pobyty slavného malíře na Písecku. Z dopisů, článků a archivních dokumentů skládá mozaiku jeho letních měsíců v letech 1929 a 1930, kdy trávil společně s rodinou prázdniny v lokalitě Cajska u Písku. Publikace obsahuje reprodukce všech vytavených děl a řadu dobových snímků. Jednu z kapitol též tvoří přepis rozhlasového rozhovoru se synem Václava Špály Janem, který na rodinné otavské pobyty rád vzpomínal. Jak se přední český malíř nechal inspirovat nejbližším okolím města Písku Byla to právě řeka Otava, která propůjčila Václavu Špálovi svou modř a on ji pak nezaměnitelně přenesl na svá plátna. Výsledkem spojení jednoho z největších českých malířů a jihočeské řeky jsou obrazy, které představují vrchol české meziválečné krajinomalby.

Josef Matějka stál u počátku volného uměleckého spolku Mha, který sdružoval výtvarníky, hudebníky, literáty, herce, novináře i fotografy z Plzeňska. Vytvářel olejové obrazy, akvarely, perokresby, dřevoryty a rytiny, ilustroval řadu knih a časopisů.

Katalog výstavy. Na výstavě  jsou zastoupeny práce více než tří desítek umělců z období od 80. let 20. století až po současnost. Výstava prezentuje současnou českou mozaiku v šíři jejích možností, v různém materiálovém provedení, v architektuře nebo objektech, v užitkových předmětech i jako volná autonomní díla.

Z obsahu: Filatorie v našich sídlech. Hřbitovní kaple sv. Rodiny v Odrách - překvapení pod omítkami.  K podobě hradu Dívčího kamene.  Jáma na katr v parku zámku Veltrusy. Pálená střešní krytina českého venkova na Kolínsku i jinde. Poznatky z průzkumu zanikajícího pozdně klasicistního domu čp. 37 v Pavlovicích. Kostel sv. Petra a Pavla v Bernharticích. Jihočeští zedníci Jan a František Šochové.  Fortifikace kolem Hodkovic nad Mohelkou. Hůrky u Nové Bystřice (Adamsfreiheit) - nejprve hornické, pak textilní městečko a nakonec jen vesnice. Kostel sv. Jana Křtitele ve Starém Městě nad Metují.  Takzvaná Stará prelatura v areálu želivského kláštera. Olešky - nové postřehy k problematice stavebního vývojekostela Narození Panny Marie. Barokní zámky pavilonového typu v loveckých oborách. Město Bezděz a jeho předpokládaná podoba.

Untertitel: Pocta prof. PhDr. Janu Sedlákovi, CSc. k nedožitým 75. narozeninám.

Brněnský historik umění a vysokoškolský pedagog Jan Sedlák, který by se v loňském roce dožil 75 let, je autorem řady odborných publikací a statí, především o secesní a moderní architektuře. Je také autorem jedné z monografií o vile Tugendhat, nazvané "Vila Tugendhat. Prostor ducha a umění / The Tugendhat House. A Space for Art and Spirit", vydané v roce 2012.

Editory a spoluautory knihy jsou Dagmar Černoušková a Jindřich Chatrný z oddělení dějin architektury Muzea města Brna. Do publikace přispělo více jak šest desítek našich i zahraničních autorů, převážně historiků umění a architektů, mezi nimi např. Pavel Borský, Pavla Cenková, Iveta Černá, Matúš Dulla, Hana Dvořáková, Petr Fidler, Aleš Filip, Milena Flodrová, Ladislava Horňáková, Martina Hrabová, Petr Hrůša, Andrea Husseiniová, Lukáš Kos, Dagmar Koudelková, Markus Kristan, Jiří Kroupa, Martina Lehmannová, Christopher Long, Otakar Máčel, Zoja Matulíková, Iris Meder, Henrieta Moravčíková, Josef Němec, Damjan Prelovšek, Ivan Ruller, Tomáš Rusín, Lubomír Slavíček, Miloš Stehlík, Markéta Svobodová, Maria Szadkowska, Pavel Šopák, Jana Tichá, Dušan Uhlíř, Jana Vránová, Petr Všetečka, Jindřich Vybíral, Ivan Wahla, Pavel Zatloukal a řada dalších.

Významný český fotograf Jaroslav Kučera vydává u příležitosti výstavy Sametová revoluce – 1989 Pád železné opony konané v Letohrádku královny Anny na Pražském hradě od 30. 6. do 30. 11. 2019 knihu Sametová revoluce, která zachycuje na 81 autorových fotografiích jeho pohled na historickou událost, která vedla k pádu komunistické režimu a svobodným volbám. V edici ČERNOBÍLE vychází tato kniha jako třetí v řadě.

Z textu historičky umění PhDr. Daniely Mrázkové:

Jeho fotografie okamžiku, kdy disident Václav Havel padá kolem krku ikonické postavě Pražského jara Alexandru Dubčekovi poté, co rezignovalo československé komunistické vedení státu, vyšla v roce 2005 na celé dvoustraně jubilejní publikace World Press Photo nazvané This Critical Mirror, Kritické zrcadlo, jíž pořadatel prestižní světové soutěže prezentoval velké fotografie velkých historických událostí. Text in Tschechisch und Engl.

Meda Mládková, life-long supporter and promoter of modern art and lifestyle is an inspiring personality. This year, she is celebrating her 100th anniversary. During her life in the United States she built, together with her husband Jan Mládek, one of the most important collections of Central European art. The exhibition presents the exciting life of these Czech patrons in America, but also their house, which became a salon of Czechoslovak and Central European art and culture. The Mládeks’ home in Georgetown, Washington was a meeting place for artists, intellectuals, and other personalities, as well as a bridge that connected the world behind the Iron Curtain with the West and introduced the West to the cultural wealth of the Eastern Bloc countries. This unique combination of art, architecture, fashion and design created an unprecedented space – the forerunner of today’s Kampa Museum.

Untertitel: Výber zo zbierky Prvej slovenskej investičnej skupisy a.s. v Bratislave= Selection fron the Collection of Prvá slovenská investičná skupina, a.s. in Bratislava.

Výstava Hommage à Peter Vajda je poctou významné osobnosti slovenské i české kulturní scény. Peter Vajda, zakladatel významné sbírky slovenského umění 60.–80. let 20. století, který, podobně jako Meda Mládková, svými mecenášskými a sběratelskými aktivitami podporoval umělce, kteří během socialistického režimu nemohli na Slovensku svobodně žít, tvořit a vystavovat. Sbírka Prvej slovenskej investičnej skupiny pod vedením jejího zakladatele a ředitele Petra Vajdy a kurátorky Zuzany Bartošové je slovenským ekvivalentem sbírky Musea Kampa, zaměřené na podobné časové období a zaměřené na umění české a středoevropské scény většinou spojené s neoficiální scénou. Text in Slowakisch und Engl.