Kunst

Veduta je pohled na město, jeho část nebo výsek krajiny se stavbami zachycený výtvarnými prostředky. Záměrem této publikace není představit jejich úplný soupis, ale předvést reprezentativní spektrum toho nejzajímavějšího z dané problematiky. Výběr je řazen abecedně a tak, aby byl postižen časový úsek od konce 15. století do poloviny 19. století a pro města na území celé České republiky.

Kniha propojuje šperková díla minulosti i současnosti. Nesleduje časovou osu, ale cesty, kterými šperk nese sdělení. Spíše než teoretickým výkladem, na tyto cesty upozorňuje skupinami šperků z mnoha hledisek odlišných. Přitom zahrnuje kategorii šperku v plném rozsahu, nejen objekty fyzicky stálé i nestálé, ale také díla s charakterem konceptu nebo události. Těží ze setkání šperků autorských i kolektivních, výbojných i konvenčních. Některé příklady se v průběhu knihy vracejí, aby účastí v jiných skupinách odkryly i další vrstvy šperkové řeči. Zásadním zdrojem děl i základnou myšlenkového konstruktu knihy Šperk – forma – obsah se staly sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM). Přispívají do všech kapitol, nazvaných Šperk a čas; Šperk a světlo; Šperk a tělo; Šperk a figura. V každé z nich se mísí s fondy tuzemských a zahraničních institucí, stejně jako s díly v soukromých rukách, se šperky dosud nošenými i šperky nedochovanými. Projekt Šperk – forma – obsah představuje společně historické i současné šperky ze sbírek UPM knižní formou vůbec poprvé. Mezi díly datací blízkými i vzdálenými klene ideové můstky. Navazuje tím na instalace šperků ve stálé expozici ART, LIFE. Umění pro život, přístupné od roku 2023 v hlavní budově muzea. Na rozdíl od expozice však sbírková díla UPM zasazuje do kontextu světového fondu šperku.

Bohumil Južnič (1895–1963) byl předním československým designérem. Ačkoliv se celý život věnoval vojenskému povolání, jeho záliba v průmyslovém designu přerostla v další profesi. Významně ovlivnil rozvoj uměleckého průmyslu, obzvlášť ve třicátých letech, kdy poskytoval své návrhy kovových předmětů denní potřeby Krásné jizbě DP a Topičově salonu v Praze. Specializoval se především na design vybavení určeného ke stolování, kterému dodával elegantní, funkční tvar. Svůj návrhářský potenciál uplatnil i v ostatních průmyslových odvětvích. Od roku 1932 navrhoval textil, zejména koberce. Pro Topičův salon projektoval drobný nábytek a navrhl skleněný nápojový servis. S příchodem války začal Bohumil Južnič navrhovat první výrobky ze soustruženého a řezaného dřeva. Tomuto materiálu se věnoval celá čtyřicátá léta. Zájem o jeho dřevěné mísy, dózy a ostatní předměty, spojené zejména se stolováním, přetrvával i v padesátých letech. V té době rozšířil své pole působnosti o návrhy funkční i dekorativní keramiky, smaltovaného nádobí, hraček, šperků a bižuterie. Publikace přibližuje Južničovu tvorbu dokumentovanou návrhy z autorovy pozůstalosti i realizacemi nejen ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Kompletní dílo českého sochaře, řezbáře, medailéra a profesora Otakara Španiela. Vychází ve třech svazcích spojených do jednoho kartonového pouzdra.I/ Otakar Španiel - Život a dílo.II/ Otakar Španiel - Soupis díla. III/ Otakar Španiel - Verbální odkaz

Vydáno ke stejnojmenné výstavě konané v Galerii Goethe, Městské muzeum a galerie Mariánské Lázně ve dnech 6.9.-2.10.2022. Více než čtyřicetiletá tvorba plzeňského malíře (1957) je návštěvníkům Mariánské Týnice známa zatím jen v jednotlivostech, například z  dílčích kolektivních výstav. Během času prošla několika tvůrčími okruhy zahrnujícími město a  civilizační tematiku, práci s figurou, strukturou, také s ženským aktem. Osobitými variacemi rovněž reagoval na díla známých autorů. Malbou také zúročil vjemy z početných zahraničních cest po severní a západní Africe, Blízkém a středním Východě, také jihovýchodní Asii. Výstava představí výběr z více než čtyřicetileté tvorby malíře, grafika s vazbou k severnímu Plzeňsku.

Publikace Umění napříč generacemi. Sběratel a galerista Karel Tutsch (1941–2008) se věnuje známému brněnskému milovníkovi umění a jeho sbírce čítající více než 1300 výtvarných děl, kterou vybudoval během několika desítek let. Karel Tutsch také od roku 1986 provozoval galerii Na bidýlku, jež se záhy stala významným místem setkávání a prezentace české a slovenské neoficiální umělecké scény a v 90. letech suplovala úlohu tehdejšího poněkud těžkopádného institucionálního provozu galerií.

Kolekce obsahuje práce autorů a autorek, kteří měli zásadní podíl na vývoji českého současného umění, např. Jiřího Načeradského, Jiřího Sopka, Naděždy Plíškové, Aleny Kučerové, Jiřího Kovandy, Jiřího Davida, Jiřího Petrboka, Jána Mančušky ad. Karel Tutsch se však neomezoval pouze na tuzemské prostředí, jeho intenzivní kontakty se zahraničím a systematická snaha o konfrontaci s mezinárodním děním se ve sbírce odrážejí v zastoupení významných uměleckých osobností, jako jsou Peter Friedl, André Butzer, Markus Selg, Kalin Lindena nebo Christian Macketanz.

Vydáno k výstavě: Miloš Ševčík: Essentia minimalis. Miloš Ševčík (1939–2007) patří mezi umělce, jejichž tvorba byla výrazně determinována omezeními komunistického Československa. Po absolutoriu naVysové škole uměleckoprůmyslové  v roce 1964 se Ševčíkova kariéra úspěšně rozvíjela a byl oceňován jako jeden z nejoriginálnějších grafiků mladé generace. O tom svědčí i účast na několika reprezentativních výstavách na sklonku šedesátých let 20. století, kdy vrcholí první fáze jeho tvůrčího období. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 přišlo závěrečné umělecké vzepětí, v němž autor revokuje a syntetizuje svoji předchozí tvorbu. V autorově tvorbě lze vysledovat několik vývojových fází, které nesou významné rysy a umožňují blíže osvětlit umělcův vývoj a jeho uvažování. Počátkem šedesátých let se vypořádával s realistickými formami, aby následně přešel k formám biomorfní semiabstrakce, které jsou pro něj charakteristické.

Publikace představuje jednotlivé historicky poučené realizace šlechtických banketů, které autoři v posledních pěti letech realizovali v prostředí státních zámků (Konopiště, Krásný Dvůr, Kynžvart). Prezentovány jsou jak autentické a evropsky unikátními zlaté nástolní ozdoby ze šlechtických fondů, tak nově vytvářené rekonstrukce cukrových, respektive tragantových, staveb podle dobové ikonografie, které byly historicky postaveny na roveň nástolním ozdobám zlaceným.

Z obsahu: Pozlacené nástolní soupravy knížat z Metternich-Winneburgu ve sbírkách kynžvartského zámku. Cukrový Novogotický templ na banketní tabuli jídelny zámku Jana Rudolfa hraběte Černína z Chudenic v Krásném Dvoře. 

Through the Eyes of Franz Kafka: Between Image and Language traces the writer Franz Kafka’s interest in modern art and visual culture. Examining Kafka’s relationship to visuality, the book explores the diversity of images that surrounded Kafka in his home city of Prague—a heterogeneous and multilingual metropolis whose visual environment shaped his everyday experiences. It maps how Kafka engaged with local painting and sculpture, architecture, and monuments, and also with an array of popular visual media and phenomena from illustrated magazines and advertising to film, photography, dance, and cabaret. Kafka’s attention to the modern visual culture of his era was reflected in his writings and in his interest in drawing, a practice in which he received preliminary training and which he took up in his free time during his years as a university student.

Edice současné poezie Cesty představuje významnou knižní edici, kterou vydávalo nakladatelství Mladá fronta v letech 1957-1968. Vyšlo zde celkem 100 číslovaných svazků seznamující čtenáře se současnou českou a v menší míře i překladovou básnickou tvorbou. Na mimořádné grafické podobě edice se postupně podíleli Zdeněk Sklenář, Milan Hegar, Sylvie Vodáková a Václav Sivko.

Úpravu prvních devíti titulů navrhl Zdeněk Sklenář. Svazky 10-19 upravil Milan Hegar a zvolil podobnou úpravu. Jasnou změnu přinesla edici v roce 1960 Sylvie Vodáková, která upravila celkem 32 svazků. Zmenšila rozměry knih do kapesního formátu, přebalům dala výraznou barevnost. Ponechala rozmanité ilustrace na frontispisu, ale změnila pojetí obálky, na ni psala ručním písmem název autora a jméno knihy, pod to pokaždé připojila kresbu ptáčka, jí vlastnoručně ilustrovaný znak nakladatelství MF. Od 52. do 100. svazku byla výtvarná podoba knih edice Cesty výhradně dílem Václava Sivka. Sivko citlivě navázal na zpracování Vodákové jak v celkovém pojetí, tak i v jeho propracovanosti. Lehce rozšířil formát (cca 170 × 125 mm) a výrazně pak posunul výtvarné zpracování jednotlivých svazků svými vlastními uměleckými prvky. Rafinované grafiky z otisků, koláží či razítek často tematicky vycházejí z obsahu knihy, používal je v různých variacích a barvách na titulní list, vazbu i přebal, celé edici dávají výrazný jednotící prvek.

Publikace ediční řady Z klementinských pokladů dává možnost nahlédnout do alba akvarelových kreseb, jež je dnes známé pod názvem Codex pictoricus Mexicanus a originál se nalézá ve sbírkách Národní knihovny. Jeho autorem je jezuita Ignaz Tirsch (1733–1781), který byl nejen misionářem, ale i architektem, přírodovědcem a umělcem. Kresby zachycují jak podobu krajiny, flóry a fauny, tak i obyvatel mexické Dolní Kalifornie kolem poloviny 18. století a jsou opatřeny stručnými záznamy nebo pouze názvy v indiánských jazycích či v němčině, částečně proloženými španělskými slovy a pojmy; Tirsch zachycoval především místní jména, rostliny nebo živočichy (zde v obrazové příloze je použit český překlad původního textu). Přestože jde o jednoduché dokumentární kresby, má tento soubor mimořádnou historickou a přírodovědeckou hodnotu; kromě toho je i svědectvím středoevropského pohledu na barokní Mexiko.

Rozsáhlá třídílná publikace poskytuje komplexní pohled na vývoj výtvarné kultury středověku a rané renesance v regionu východních Čech v letech 1200 až 1550. Umění tohoto regionu je v takovém rozsahu zkoumáno vůbec poprvé a na vzniku publikace se podílelo téměř šest desítek autorů, odborníků na danou problematiku. První díl obsahuje syntetické studie zaměřené na klíčová témata nejen z oblasti výtvarného umění zahrnujícího malířství, sochařství či umělecké řemeslo, ale také podnětné příspěvky z oborů historie, geografie, archeologie, architektury a urbanismu. Následující dva svazky katalogové části podrobně představují jednotlivá umělecká díla v rámci jejich historických a umělecko-historických souvislostí. Publikace neopomíjí ani středoevropský kontext, který je v tomto případě zaměřen zejména na Kladsko, ve sledovaném období součást českého království. Tří svazková publikace je doplněna bohatou obrazovou dokumentací.

Kniha o díle malíře Josefa Multruse (1898 -1957) zahrnuje výběr obrazů napříč jeho celoživotní tvorbou. Kromě strohých osobních dat, nabízí také popis některých děl s důrazem na žánrové výjevy. Právě ty představují vrchol jeho umělecké činnosti.

Obsáhlá publikace k výstavě, kterou připravila Národní galerie v Praze ve spolupráci s Musée du Louvre, je kolektivní monografií zabývající se grafickým uměním napříč všemi významnými uměleckými centry v Evropě 16. a počátku 17. století. Grafika dosáhla v té době špičkových kvalit a stala se důležitou platformou umění a šíření informací o něm. Vybraná díla reprezentují nejvýraznější příklady tehdejších grafiky a dalších souvisejících uměleckých oborů: kreseb, obrazů, uměleckého řemesla aj. Plně ilustrovaný vědecký katalog je výsledkem spolupráce kurátorů z NGP s odbornicemi a odborníky ze zahraničí, zejména Musée du Louvre, a s dalšími z Francie, Rakouska a Nizozemska i mnohými špičkovými badatelkami a badateli z České republiky. Je rozčleněn do devíti tematických kapitol s úvodními esejemi a 166 katalogovými hesly.