Kunst

Předkládaná publikace, vzniklá součinností předních historiků umění z Česka i zahraničí, je tematicky zaměřena na znalectví, interpretaci a sběratelství umění raného novověku. Jednotlivé statě přinášejí nejen nová zjištění, ale i zajímavé interpretace a analýzy a jsou také dokladem aktuálních metodologických přístupů k oboru. Kniha je zároveň zamýšlena jako pocta k životnímu jubileu, které v roce 2019 oslavil profesor Lubomír Slavíček, jeden z nejvýznamnějších českých historiků umění, specializujících se (nejen) na umění raného novověku.

Výstava nazvaná Lucas Cranach a severozápadní Čechy přiblíží renesančního malíře, jehož dílo od konce 16. století zdobilo i katedrálu svatého Štěpána v Litoměřicích. „Oboustranná deska se sv. Antonínem poustevníkem, signovaná Lucasem Cranachem starším, vytvořená kolem roku 1520, je klenotem sbírek galerie a muzea litoměřické diecéze.

Katalog výstavy. Výstava, kterou se JAKO HOST představuje současná litoměřická diecézní galerie a muzeum v Olomouci, přináší pestrý výběr uměleckých děl z období 12. až 19. století, typických a charakteristických pro severní Čechy. Mezi vybranými exponáty nechybí příklad románského monumentálního sochařství, hlava apoštola ze Žitenic, práce první specializované sochařské dílny na našem území (kolem roku 1170). Z bohatého fondu gotického sochařství jsou představeny např. Madona z Kopist (kolem roku 1380) či expresivní korpus Ukřižovaného Krista z Kadaně (kolem roku 1516), dokládající nejen vysokou kvalitu řezbářských dílen v Kadani v závěru středověku, ale především zvláštní formy pozdně středověké zbožnosti. Ze sbírek litoměřických biskupů náleží k výjimečným exponátům desky z oltáře se sv. Olafem (1512–1515) z kolínské dílny Bartholomäa Bruyna či olejomalba Klanění pastýřů od nizozemského mistra Jana Steena (kolem roku 1653). Umělecké dědictví kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích zastupuje například Madona s náhrdelníkem od následovníka Lucase Cranacha staršího (konec 16. století) nebo socha Piety ze třetí čtvrtiny 15. století.

Umění 17. a 18. století reprezentují díla těch nejvýznamnějších umělců českého baroka, Karla Škréty, Petra Brandla, Antona Kerna, Matyáše Bernarda Brauna nebo Ferdinanda Maxmiliána Brokofa

Studie Paolo Piazza Pinxit. Kapucínský bratr malířem na sklonku Rudolfovy vlády si klade za cíl zhodnotit české a moravské dílo kapucínského bratra malíře fr. Cosmy da Castelfranco, známým spíše pod civilním jménem Paolo Piazza. Nejedná se tudíž o monografické zpracování umělce Paola Piazzy, ale o doplňující studii k bádání o tomto malíři.

This exhibition guide presents artworks of the 19th-century and Classic Modernism from the National Gallery Prague’s collections, arranged for the first time thematically rather than chronologically. The publication’s three content-specific parts – Man, World, and Ideas – introduce artworks representing all the artistic trends of the period 1796–1918. The publication juxtaposes self-portraits by Lovis Corinth, Henri Rousseau, and Bohumil Kubišta; scenes from cafés and bars by Karel Špillar, František Kupka, and Henri de Toulouse-Lautrec; still lifes by Josef Navrátil, André Derain, and Pablo Picasso; landscapes by Antonín Chittusi, Josef Mánes, Claude Monet and Edvard Munch; and Symbolist paintings by Jan Preisler, Jan Zrzavý, Egon Schiele, and Gustav Klimt. The publication includes an extensive illustrated timeline of the specified period.

SPECTRUM svým čtenářům poskytuje unikátní vhled do generačního dění v oblasti vizuální kultury a současného umění v České republice. Na stranách najdete kurátorský výběr pětačtyřiceti autorek a autorů aktivních na domácí umělecké scéně, narozených v 70. a 80. letech v Československu. Nezávislý knižní projekt vznikal v průběhu několika let.

SPECTRUM svým názvem odkazuje na samotné malířské médium i směrem k názorové pluralitě a pestrosti naší současné malířské scény. Jednotlivá díla pocházejí z různých soukromých a státních sbírek i z osobního vlastnictví vybraných umělců. Výběr zastoupených umělců provedli na základě hlasování kurátoři:

Petr Vaňous, Barbora Ropková a Jan Kudrna: Tomáš Absolon / Josef Achrer / Tomáš Bárta / Ondřej Basjuk / Josef Bolf / Jonáš Czesaný / Dalibor David / Petr Dub / Václav Girsa / David Hanvald / Daniel Hanzlík / Veronika Holcová / Jakub Hošek / Vladimír Houdek / Markéta Jáchimová / Jakub Janovský / Tomáš Jetela / Lukáš Karbus / Martin Krajc / Denisa Krausová / David Krňanský / Viktorie Langer / Martin Lukáč / Pavla Malinová / Marek Meduna / Josef Mladějovský / Alice Nikitinová / Jaromír Novotný / David Pešat / Daniel Pitín / Miroslav Polách / Jan Poupě / Tomáš Predka / Dana Sahánková / Zbyněk Sedlecký / Adéla Součková / Robert Šalanda / Evžen Šimera / Jakub Špaňhel / Adam Štech / Jakub Tomáš / Lubomír Typlt / Vladimír Véla / Michaela Vélová Maupicová / Monika Žáková

Kniha zpracovává jedinečně dochovanou kolekci obrazových a písemných archivních materiálů z období 1662-1788, týkajících se pořizování vnitřního vybavení kostelů na schwarzenberských (ve třech položkách ještě eggenberských) panstvích převážně v jižních (ojediněle ve středočeských a severozápadních) Čechách. V jednom případě se jedná o materiály týkající se kostela v Turrachu ležícího ve Štýrsku. Bohaté prameny dovolují detailně sledovat postupy při pořizování jednotlivých kusů i větších souborů chrámového mobiliáře, odkrývají mechanismy i hierarchii rozhodování o patronátních zakázkách a dokládají komplikovanost komunikace a podíl jednotlivých osob. Ve své úplnosti výjimečně dochovaný soubor obsahuje návrhy oltářů doprovázené rozsáhlou korespondencí mezi umělci a řemeslníky, duchovními správci farností, knížecími úředníky i vyjádření samotné vrchnosti. Návrhy jsou často dochovány v několika variantách a od různých tvůrců, s poznámkami a komentáři, s pomocí nichž je možné sledovat i jejich vývoj a postupné utváření představy o definitivní podobě díla. Množství doprovodných pramenů umožňuje nahlédnout do pečlivého výkonu vrchnostenského patronátu a jeho vnitřní komunikace. Dalšími důležitými prameny pro pochopení dobových představ o podobě chrámového prostoru jsou stavební plány, inventáře chrámového mobiliáře a zejména smlouvy uzavírané mezi vrchností (zastupovanou příslušnými úředníky) a umělci a řemeslníky.

Poté, co v Neapoli před 300 lety zemřel tamní místokrál a někdejší habsburský vyslanec v Římě, hrabě Jan Václav Gallas (1671–1719), byl jeho movitý majetek postupně převážen z Itálie zpět do Čech. Mezi tehdy transportovanými mobiliemi se nacházela i vyobrazení jeho římských parádních kočárů, jejichž část nakonec doputovala do frýdlantské zámecké knihovny. Během nedávného průzkumu gallasovských materiálů se podařilo znovuobjevit a identifikovat konvolut obsahující v nenadepsaných deskách z 20. století celkem 37 návrhových kreseb kočárů.  Kresebný styl, typ navrhovaných kočárů, připojená měřítka i dílčí poznámky prozrazují, že jejich autorem byl dosud nezjištěný římský umělec, u kterého si hrabě Gallas své ceremoniální kočáry objednal. Význam tohoto konvolutu umocňuje skutečnost, že jde o zřejmě nejpočetnější dochovaný soubor kreseb římských barokních kočárů v celoevropském kontextu. Vydávaná publikace sestává z úvodní studie, barevných reprodukcí těchto dosud neznámých kreseb a překladu dobového popisu Gallasových parádních kočárů.

Její převážně černobílé fotografie jsou poctou obyčejnému člověku. Krajině, která je formována pozitivní lidskou činností. Celek fotografického ohlédnutí fotografky je rozmanitý, zapamatovatelný a nepřehlédnutelný. Jeho význam jako dokumentu doby, připomenutí souvislostí a osobitého pohledu na svět rozhodně překračuje jednu větší samostatnou výstavu (Zápisky minulého léta, inspirovaného krajinou centrálního masivu ve Francii a nejen v ní, Malá galerie České spořitelny, Kladno 2015). Monografie Dana Vitásková představí na více než 60 fotografiích to nejlepší z celoživotní tvorby autorky. Dana Vitásková narozena 1953. Vystudovala SUPŠ obor fotografie v Brno.

Vydání 80. čísla bulletinu je příspěvkem Moravské galerie ke stoletému výročí Bauhausu, zaměřeným na ohlas jeho idejí v brněnské meziválečné architektuře, designu, fotografii a filmu. Všímá si osudů stěžejních pedagogů Bauhausu László Moholy-Nagye, Hannese Meyera, Ludwiga Miese van der Rohe, kteří na křižovatkách svých životních osudů a cest přenášeli vlivy Bauhausu z hlavních ohnisek modernismu do dalších evropských center, včetně Brna, města se silným tvůrčím a intelektuálním potenciálem meziválečné moderny. 80. bulletin MG seznamuje čtenáře s výsledky výzkumu a novými poznatky českých a zahraničních odborníků k uvedenému tématu.

"Tato publikace vychází jakou soukromý tisk u příležitosti výstavy k 70. narozeninám umělce. Michael Rittstein je bytostným pozorovatelem, který své postřehy zaznamenává v tisícovkách kreseb. Zdroji jeho inspirace jsou prostředí hromadné dopravy, koupališť, venkovských hospod i lidských příbytků. Do jeho děl vstupují klid venkova i atmosféra pulzující metropole. Jeho expresivní malířské záznamy vyhrocené grotesktní nadsázkou až na hranici absurdity v sobě skrývají postřehy o komplikovanosti mezilidských vztahů."        napsal Petr Mach

Josef Sudek (1896–1976), zachytil na fotografiích Prahy jedinečnou atmosféru města a i díky nezaměnitelným fotografickým zátiším se už za svého života stal uznávaným autorem v českém i v mezinárodním kontextu. V jeho celoživotní fotografické práci lze i dnes objevovat dosud neznámé kapitoly, k nimž patří početné zakázky na fotografování uměleckých děl.

Kniha se zaměřuje na Sudkovo milované téma – sochy. Tematické eseje doprovázejí celostránkové reprodukce, bohatě ilustrované jsou i medailonky nejdůležitějších zákazníků (umělců, spolků či nakladatelů), které odhalují nečekanou provázanost Sudkovy práce s dobovými uměleckými okruhy a tendencemi. Kniha odkrývá podstatné otázky spjaté s dějinami fotografie a mapuje proměňující se napětí mezi schopností fotografických reprodukcí přibližovat umění lidem a potenciálem fotografie obstát jako svébytné umělecké dílo.

Tato kniha je téměř zjevením. Zpřístupňuje totiž poklad, o který již léta pečuje brněnské Moravské zemské muzeum. V dosud nepublikované šíři tak můžete listovat fotografiemi ze sbírky Jindřicha Vávry, námořního lékaře a přírodovědce. Vávra byl nejstarším českým cestovatelem, který cíleně sbíral fotografické doklady ze svých zámořských cest, během nichž také dvakrát obeplul svět. Jeho fotografická sbírka z let 1865–1879, čítající na 1 300 fotografií, je zcela mimořádná. K nejpůsobivějším patří záběry z východní a jihovýchodní Asie, z Austrálie či ze severní Afriky. Vedle řady anonymních děl zahrnuje Vávrova sbírka také albuminové pozitivy z éry mokrého kolodiového procesu od fotografů světové proslulosti, jakým byl Samuel Bourne či Wilhelm Burger. Za své zásluhy v oblasti vědy byl Vávra vedle jiných ocenění honorován čestným titulem rytíř Dalekých moří.

Perfektně vypravená publikace poskytuje zcela nevšední zážitek, a to díky fotografiím, ze kterých na vás dýchne atmosféra dalekých a exotických zemí z časů před sto padesáti lety. Obohatí tak nejen milovníky fotografie a historie, ale i vášnivé cestovatele.

Katalog k výstavě Antonín Kratochvíl: Fotoeseje, která bude od 12. 6. do 18.10.2020 k vidění v Domě U Kamenného zvonu v Praze.

Publikace k retrospektivní výstavě Antonín Kratochvíl. Fotoeseje v Galerii hlavního města Prahy představuje průřez vysoce expresivní, sugestivní fotografickou tvorbou jednoho z nejvýraznějších světových reportážních a portrétních fotografů přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Výběr z fotografické tvorby Antonína Kratochvíla odráží jeho celoživotní témata vztahu člověka k přírodě, člověka konfliktního, zvráceného válkami i člověka v perspektivách represí i jeho vizí. Textová část knihy autorů Pavlíny Vogelové a Michaela Perssona je strukturována do dvou částí. Pavlína Vogelová zasazuje fotografickou tvorbu Antonína Kratochvíla do kontextu palčivých celospolečenských témat současnosti, stejně tak akcentuje hodnotu fotografického záznamu v paralele s prioritou morálního a uměleckého kreditu fotografa. Michael Persson, spolupracující s Antonínem Kratochvílem na předcházejících monografiích Broken Dream: 20 Years of War in Eastern Europe (1997), Vanishing (2005) nebo Persona (2006), ve své eseji Příteli od přítele přináší až beletristický vhled na osobní kredit jedinečnosti, skromnosti, empatie a výjimečnosti osobnosti Antonína Kratochvíla, když dává nahlédnout do slastí i strastí fotografické řehole světové úrovně. Text in Tschechisch und Engl.