Publikace je věnována primárně stavbám a technologickým zařízením souvisejícím se sklářskou výrobou. Proces výroby skla a jeho zušlechtění (rafinace) zahrnuje pestrou škálu provozů od přípravy surovin, přes hutní haly až po rafinerie, reprezentované budovami zahrnujícími více rafinačních technik, nebo jen jednu z nich. Regionálně je práce vymezena borsko-šenovskou sklářskou oblastí, která náleží v celorepublikovém kontextu mezi nejvýznamnější regiony tohoto odvětví. Je situována v severních Čechách v okolí měst Nový Bor, Kamenický Šenov, Česká Kamenice a Chřibská, tedy na území dnešních okresů Česká Lípa (Liberecký kraj) a Děčín (Ústecký kraj). Zejména koncentrace rafinerií skla a obchodu se sklem je zde od 17. století až do současnosti mimořádná.
Časově je těžiště práce zaměřeno především na období od druhé poloviny 18. století do poloviny 20. století, tedy na protoprůmyslovou a průmyslovou výrobu. V borsko-šenovské oblasti má sklářský průmysl dosud významnou pozici, velké množství zdejších obyvatel dodnes pracuje ve větších firmách, nebo menších dílnách či ateliérech, tak jak tomu bylo i v předchozích staletích.
První kapitola je věnována charakteristickým rysům oblasti (geologie, vodní toky, správní vývoj). Další kapitola shrnuje základní rysy historického vývoje sklářské výroby ve sledovaném regionu se snahou o zachycení důležitých mezníků, které měly vliv na vznik a lokalizaci sklářských hutí, rafinačních provozů a obchodu se sklem, a to především v době jejich největšího rozmachu od 17. století až do 20. století. Důležitá je třetí kapitola shrnující technický a stavební vývoj objektů spojených s komplexním technologickým tokem sklářské výroby. Nejrozsáhlejší částí práce je Registr lokalit se sklářskými provozy, ve kterém jsou stručně vyjmenovány základní údaje k jednotlivým sídlům dané sklářské oblasti.
