Značná část jednání raně novověkého člověka měla symbolický význam. Projevoval se v každodenním životě jedince, mnohem zřetelněji se však dostával ke slovu ve výjimečných slavnostních okamžicích, k nimž patřily především mocenské rituály. Nacházel ale odraz i ve strategiích chování mužů a žen z různých vrstev tehdejší společnosti. Byl patrný v utváření a představování rolí jedince před jeho sociálním okolím. V neposlední řadě se zrcadlil rovněž v prostředcích reprezentace nebo při konstituování paměti. Právě těmto tématům věnují pozornost autoři textů otištěných v kolektivní monografii, kteří se na základě širokého spektra písemných, hmotných i obrazových pramenů zabývají různými formami symbolického jednání a jeho rolí ve vzájemné interakci dobových aktérů.
