Kniha se věnuje přestavbě interiéru kostela sv. Petra a Pavla v Jedovnicích u Brna. Zabývá se zejména účastí Jana Koblasy na modernizaci presbytáře (oltářního prostoru) kostela. Hlavní část úpravy tamního oltářního prostoru probíhala v první polovině šedesátých let dvacátého století a spolu s Koblasou se na ní podíleli také další umělci, jež dnes řadíme mezi přední výtvarníky své doby: Mikuláš Medek, Karel Nepraš a Josef Istler. Koblasův podíl je však zdaleka nejrozsáhlejší. Navzdory tomu, že v dnešní době již výraznou měrou přibylo moderního projevu v sakrálním prostoru, patří jedovnická úprava presbytáře mezi ty nejhodnotnější. Je výjimečná nejen svou povahou, ale také specifická dobou a místem svého vzniku. Vyniká jak v kontextu českého a evropského umění, tak v kontextu Koblasovy tvorby. Svým obsahem i použitými formálními prvky patří jedovnický presbytář k nejpozoruhodnějším ukázkám ars sacra v Evropě.
