Kniha představuje výběr úvah o užitečnosti dialogu mezi akademickou sférou, politikou a nositeli vnější migrace, které s určitou přibližností můžeme zahrnout pod pojem česká diaspora. Text si neklade za cíl detailní popis vztahu ČR a dispora, nýbrž míří k podstatě věci, a především se vyjadřuje k tomu, co je třeba učinit, aby vztah ČR vůči těm, kteří se k ní jakýmkoliv způsobem hlásí, dostal oboustranně prospěšný, a tudíž funkční vztah. Nejedná se o žádné laciné výkaznictví, co zodpovědné orgány podnikly ve prospěch zahraničního Čecha a občana ČR žijícího trvale nebo dočasně mimo české země.
