Kniha zavede do prostředí severní Evropy 17. a 18. století. V té době putovala do vzdálené „půlnoční země“ více než desítka diplomatických zástupců rakouských Habsburků, často v doprovodu početného služebnictva, šlechtických společníků, duchovních, agentů i rodinných příslušníků. Ke Švédskému království měli Středoevropané v mnoha ohledech specifický vztah – tradičně patřilo mezi nepřátele ve zbrani, vzájemný antagonismus pramenil rovněž z odlišného vyznání a mentální jinakosti. Stejně specifický proto musel být i přístup, který diplomaté k úspěchu své mise zvolili. Strategie a jednání členů císařské ambasády v zahraničí se v průběhu času měnily a zkušenosti různých generací se často diametrálně odlišovaly. Před čtenáři tak vystupuje ucelený obraz Švédského království z pohledu značně kriticky naladěných zahraničních návštěvníků.
