Na svém vrcholu, krátce po roce 1300, soustředili Přemyslovci v rukou hned tři středoevropské koruny, českou, polskou, a nakonec i uherskou. Václavovská „říše“ se titulárně rozlétla od Chebska po Sedmihradsko a Chorvatsko, třebaže ve skutečnosti dosáhla nejvýše na řeku Tisu a k Balatonu. V rychlé a nezažité expanzi se skrývala past. Vytvoření a zejména udržení takové „říše“ si žádalo obrovské náklady. Setrvale je nemohl uspokojovat ani „stříbrný“ český král. Vychýlení mocenské rovnováhy nevraživě sledovali Habsburkové, zpovzdálí i papežská kurie, prosazující v Uhrách své neapolské spojence. Jaké čekalo rozuzlení? Dramatickým půdorysem si pár zbývajících let přemyslovské vlády nezadá s napínavou četbou. Uzavřela je olomoucká tečka. Náhlá a šokující. Jedna dějinná epocha spjatá s domácí dynastií se nenávratně uzavřela.
