Kniha sleduje dějiny švamberského rodu od 13. století až do počátku století 18., a to nejen v hlavní linii od Ratmíra ze Skviřína po Polyxenu z Paaru, roz. ze Švamberka, ale v dílčích tématech se věnuje i poboční borské a zvíkovské větvi. Jaroslav Čechura na základě houževnatého výzkumu třeboňského archivu zachycuje osudy jednotlivců, jejichž každodenní život se zde střetává s významnými dějinnými událostmi ovlivňujícími celkovou situaci v Českém království – husitstvím, dobou polipanskou nebo Bílou horou, po níž se Švamberkové uchýlili do emigrace, a rod postupně zanikl.
