Z intelektuální linie české literatury. Pod souborným názvem Má písmena představuje Česká knižnice čtveřici žánrově odlišných, avšak motivicky provázaných textů Milady Součkové. Zvolený titul zvýznamňuje ústřední téma autobiografické linie autorčiny tvorby — vlastní akt psaní. Již v prozaickém debutu První písmena (1934) — zakládajícím rezervoár scén a motivů, k nimž se bude autorka vracet — se písmo stává médiem vzpomínky. Působivého modernistického propojení slova a obrazu je využito v básnické skladbě Mluvící pásmo — apokalyptické vizi zániku euroamerické civilizace —, která zde vychází společně s reprintem původního soukromého tisku z roku 1939 včetně linoleí Zdenka Rykra. V generačním románu Zakladatelé (1940) autorka kriticky zpodobila rodinné a mezilidské vztahy ve vyšších vrstvách měšťanské společnosti v prvních desetiletích minulého století. Cyklický návrat k problematice osobní paměti a jejího uměleckého uchopení pak představuje nedokončená vzpomínková próza Vlastní životopis Josefíny Rykrové (posmrtně 1993).
