Královské město Uničov bylo založeno v souvislosti s jednou z vln vrcholně středověké kolonizace na počátku 13. století. Tehdy vznikla základní struktura osídlení celého regionu v podobě, která přetrvala do dnešních dnů. S nepatrným časovým odstupem probíhalo rozšiřování církevní správy oblasti. Kniha přibližuje vývoj zázemí města, a to prostřednictvím analýzy strukturálních změn osídlení a stavebního vývoje církevní architektury. Kromě terénních výzkumů a povrchových průzkumů v bezprostředním okolí Uničova je hlavní pozornost věnována historii utváření sítě venkovských farních kostelů v regionu v době vrcholící kolonizace. Výsledkem propojení archeologických pramenů, historických zpráv a stavebně historických průzkumů je komplexní pohled na proces formování krajiny nejen v průběhu tzv. dlouhého 13. století, ale také v následujícím období.
