Martinelli působil od 80. let 17. století na římské Accademii di San Luca jako profesor architektury a perspektivy. Roku 1690 byl povolán do Vídně a v následujících letech zasahoval svou tvorbou i do Čech a zejména na Moravu. Publikace obsahuje vedle životopisné stati texty zaměřené na moravskou část Martinelliho architektonického díla, zejména na jeho práce pro hraběte Kounice (kostel sv. Maří Magdalény v Rousínově). Věnuje se také okruhu umělců, kteří s Martinellim spolupracovali či navazovali na jeho odkaz.
