Kniha ve dvaceti kapitolách ukazuje, že unikátní moderní urbansimus a architektura města Hradec Králové spočívá ve vrstvení odkazů historických epoch, v systematickém včlenění struktury veřejné zeleně do tehdejší představy o moderní metropoli a v organickém propojení progresivních i tradičních architektonickýh forem.
Poskytuje nejen nové interpretace děl ikonických architektů, ale přináší i kapitoly věnované tvůrcům, o nichž v souvislosti s Hradcem zatím nikdo nepsal. Zaměruje se na hradecké dílo Jana Kotěry, Václava Weinzettla, Františka Thomayera, Jindřicha Freiwalda, Theodora Petříka, Oldřicha Lisky, Jana Rejchla, Josefa Gočára, Vladimíra Zákrejse, Josefa Fňouka či Heinricha Kulky a dalších slavných tvůrců. Kromě toho se zabývá i tím, jak se na venkovském městě projevily avantgardní styly jako kubismus nebo funkcionalismus, a ukazuje také, jak jednotlivé církve přistupovaly k požadavku moderního svatostánku. Kniha je zatím nejrozsáhlejší syntézou o architektuře 20. století.
