Kniha je věnována jednotlivým druhům písemné komunikace v období raného novověku od 16. do 18. století a vychází z tradičního nahlížení na komunikaci jako na jednoduchou sociální interakci. Písemná komunikace je zde pojímána ve dvou rovinách podle tematické příbuznosti. První rovinu představuje korespondence, druhou tvoří zpravodajské písemnosti, rukopisné i tištěné. Jednotlivé kapitoly se opírají o pramenný výzkum v domácích i zahraničních institucích a přinášejí poznatky jak k obecné problematice písemné komunikace, tak i analýzy dílčích problémů.
