Architektur

Píše se rok 1946 a Československo se potýká s bytovou krizí. Jedním z měst, kde je situace nejtíživější, je průmyslové Kladno. Z iniciativy zdejších dolů a hutí proto vzniká plán na vybudování nového sídliště na volných pozemcích západně od města. Do projektu je přizváno několik architektů, jejichž kolektiv vede jeden z nejrespektovanějších předválečných tvůrců Josef Havlíček. Vzhledem k nedostatku volných parcel navrhnou architekti v hlavní ose sídliště linii ambiciózních věžových domů, které se mají stát novou dominantou města. Ve své době patří kladenské věžáky k nejnákladnějším realizacím na území Československa a svou dokonale promyšlenou dispozicí, funkčním rozvržením i pokrokovým technickým zázemím udivují dodnes.

Kniha podrobně mapuje příběh sídliště Kladno-Rozdělov a věžových domů od prvních skic po dokončovací práce. Popisuje úsilí, které Josef Havlíček a jeho kolegové věnovali obhajobě sebemenšího architektonického detailu. Přibližuje problémy, s nimiž se potýkalo československé stavebnictví v letech po druhé světové válce i dramatické proměny, které mu přinesl rok 1948.

Publikace prochází a připomíná zásadní okamžiky dějin radnice počínající v roce 1338.

Samostatnou kapitolu dějin radnice, ale také rozsáhlou, bohatě dokumentovanou kapitolu publikace představuje historie staroměstského orloje a jeho výzdoba. Publikace prochází architektonickým vývojem radnice, jeho historickými sály, představuje sochařskou a uměleckou výzdobu a také představuje významné pražské purkmistry, starosty a primátory. Zajímavou kapitolou je také procházka osmi architektonickými soutěžemi na přestavby a dostavbu Staroměstské radnice, které proběhly mezi léty 1901 až 1987. Publikaci bohatě doprovází a dokresluje více jak tři sta historických i současných plánů, obrazů, kreseb a fotografií.

Kniha ARCHITEKTÚRA STAROSTLIVOSTI odkazuje k fenoménu kúpeľníctva na území dnešného Slovenska v období po druhej svetovej vojne, kniha však neopomína ani tému vnímania tela, regenerácie a spôsobu života. Ako súvisí starostlivosť a architektúra? Čo je to starostlivá architektúra? A staráme sa my o ňu dostatočne? Slovensko má bohaté zdroje minerálnych vôd, ktoré premenili množstvo miest na kúpeľné zóny a umožnili vzniknúť veľkému počtu kúpeľných stavieb. Napriek nie pozitívnemu historickému kontextu, najviac pozornosti bolo tejto oblasti venovanej počas socialistického režimu. Štát investoval veľké prostriedky, vznikali špecializované inštitúcie prepájajúce lekárstvo a architektúru a na základe toho sa realizovali stavby svojbytných foriem s prepracovaným priestorovým usporiadaním s ohľadom na potreby návštevníkov kúpeľov. Aký je však obraz slovenských kúpeľov dnes?

Kniha shrnuje historický rámec propojení šlechtických rodů Clamů a Gallasů, věnuje se hospodářským a stavitelským aktivitám na jednotlivých panstvích v oblasti severních Čech a tím dotváří představu o mimořádných počinech svých držitelů a předznamenává tak souvislosti se samotným lemberským areálem. Ten je pro knihu stěžejní, a pozornost je věnována jak samotnému zámku Lemberk, historii šlechtické rodiny Clam-Gallasů, tak i stavbám v okolí a areálu barokní zahrady.

Publikace je věnována různým podobám architektury českého Slezska a Ostravska v 19. století. Prezentuje čtenářům známé stavby, které dodnes obdivujeme, ale také zapomenuté památky slezského stavitelství předminulého století. Pozornost je věnována rovněž architektům a stavitelům, kteří určovali podobu slezských měst a vesnic. Publikace je doplněna bohatou přílohou černobílých fotografií, kreseb a plánů.

Dvě dráhy, Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) a Severní státní dráha (NStB), získaly název díky poloze tratí vůči Vídni, jež byla současně jejich výchozím bodem. Publikace v první části sleduje obsahem kapitol tematické zaměření celkem třinácti panelů výstavy, které rozšiřuje o další historické snímky a fotografie více než sta vystavovaných modelů železničních staveb inženýra Vladimíra Londina. Modely prezentují architekturu nejstarší etapy výstavby KFNB a NStB, ale i normálie charakteristické pro rozšiřovanou síť KFNB a doplňovací trať StEG, jenž koupila NStB v roce 1854. Pátá kapitola je oproti chronologické návaznosti témat zaměřena na strážní domky a počátky sdělovací techniky, které v rámci výstavy prezentoval funkční model košového návěstidla. Katalog druhé části představuje krátkým heslem a fotografiemi současného stavu zajímavé objekty dochované na obou drahách.

Cílem ročenky české architektury (aktuálně jde o devatenáctý svazek ediční řady) je pravidelně podávat zprávu o současné situaci a vývoji oboru nejen odborné, ale především laické veřejnosti a přinášet inspiraci a podněty k veřejné diskusi. Pro zájemce ze zahraničí pak ročenka slouží jako stručný přehled soudobé české architektonické scény. Výběr staveb k publikování provádí vždy jeden praktikující architekt z prací nabídnutých vyzvanými autory a po posouzení staveb na místě.

Kniha se skládá ze tří kapitol. Hlavní a první z nich Stavby prezentuje 33 vybraných typologicky rozmanitých objektů s komentáři a popisem. V kapitole Názor hovoří Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna. Třetí kapitola Faktografie přináší přehled událostí v oboru, ocenění vybraných osobností, statistické přehledy a výsledky vybraných celostátních soutěží a soutěží spolupořádaných Českou komorou architektů. Text in Tschechisch und Engl.

Dictionary of Architecture and Building Construction.

Dosud nejrozsáhlejší lexikografické zpracování oborů architektury a pozemního stavitelství. Tyto obory rámcově zahrnují následující oblasti:

- architektura: dějiny architektury, architektonické tvarosloví, typologie budov, ochrana památek, lidová architektura, interiér, urbanismus, počítačové projektování, stavební legislativa;

- pozemní stavitelství : technické kreslení, stavební konstrukce a materiály, technická zařízení budov, provádění staveb a ekonomika, stavební fyzika, hraniční pojmy z navazujících oborů.

Výpravná obrazová publikace poprvé představuje vývoj kdysi velmi významného schwarzenberského venkovského rodového sídla, které tvořilo po několik staletí privátní zázemí rezidence v Českém Krumlově. Seznamuje s jeho historií od původní rožmberské bažantnice, do níž byl postupně zakomponován barokní libosad a angločínská zahrada, aby se během 19.století transformovala do současné podoby krajinářského parku. Vzhledem ke své privátně oddechové funkci poskytoval areál zábavní zóny, určené k rozmanitým sportům i chovu okrasné zvěře. Od 60. let 20.století slouží areál jako psychiatrické léčebna, která aktivně využívá kvalitu kultivovaného prostředí k terapeutickým účelům. Kniha je opatřena množstvím unikátní dobové ikonografie i plánové dokumentace ve spojení s aktuální fotodokumentací.

Významný, avšak doposud opomíjený urbanista, výtvarný návrhář a architekt východočeské moderny Oldřich Liska (1881–1959) působil v letech 1908–1947 ve čtyřech královéhradeckých projekčních kancelářích. Během své činnosti byl autorem největšího počtu architektonických realizací v Hradci Králové v rámci meziválečného období. V tomto městě se také stal spoluautorem několika urbanizačních studií, které pak rozvíjel i v dalších obcích regionu (např. Pardubice, Třebechovice pod Orebem, Polička, Jaroměř, Kostelec nad Orlicí, Náchod). Hlavní těžiště Liskovy činnosti ve dvacátých letech spočívalo v realizaci bloků nouzových obytných domů. Mezi další důležité aspekty architektovy tvorby patří inovační návrhy škol tzv. halové dispozice na východočeském venkově; nepřehlédnutelná je projektantova schopnost dobře se přizpůsobit nejnovějším architektonickým módním trendům.

Stejně jako jiná města, procházejí i České Budějovice neustálými změnami. Mění je čas, a mění je člověk. Jenže zatímco čas pracuje pomalu a důsledně, lidé si někdy počínají ukvapeně a s menší důsledností. Mnohokrát už se stalo, stává se a ještě stane, že sebezajímavější a sebelepší záměr není uskutečněn. Vznikne myšlenka,  jsou  nakresleny  plány,  vybráno  místo pro stavbu, v řadě případů i opatřeny peníze, ale nakonec ke stavbě nedojde. Něco se někde zadrhne. Technicky, ekonomicky, politicky, anebo kvůli protestům veřejnosti.

Naštěstí  jsou i nerealizované  projekty ukládány v archivu, a tak můžeme jen žasnout, jak si naši předkové představovali, že promění své město.  Zavřeme-li  oči, s trochou fantazie vidíme, jak rostou nikdy nepostavené chrámy, nemocnice, lázně, divadla, kina, přístavy, mosty, železniční tratě, ba i celé ulice a městské čtvrti. Některé záměry ztroskotaly ve stádiu pouhé myšlenky, na jiné už byla rozkreslena detailní stavební dokumentace.

Kolektivní odborná monografie poprvé přináší komplexní pohled na fenomén kolektivních domů, domů hotelového typu a příbuzných architektonických útvarů, jaké se vyvinuly a byly realizovány v českých zemích v průběhu 20. století. Kolektivní dům (koldům) pod jednou střechou spojuje obytnou funkci se širokou nabídkou služeb a zespolečenštěnými provozy pro stravování, péči o děti či trávení volného času, určenými zejména pro obyvatele daného domu. V moderních českých dějinách tento typ krystalizuje kolem roku 1910 v úvahách liberálních sociologů kolem Tomáše G. Masaryka, následně se zásluhou teoretika architektury Karla Teigeho ocitá v centru zájmu levicové meziválečné avantgardy, a konečně kulminuje ve čtyřicátých a šedesátých i sedmdesátých letech, kdy vznikají kolektivní domy v Litvínově a Zlíně a řada domů hotelového typu. Jak české teoretické debaty, tak i architektonické realizace se vyznačují vysokou kvalitou, která je plně srovnatelná se zahraničními příklady. Publikace poprvé v české a v takto obsáhlém pohledu i zahraniční uměnovědné literatuře přináší soubor textů, v nichž systematicky představuje nejdůležitější realizace a návrhy „koldomů“.

 To nejlepší z populární řady architektonických průvodců Praha moderní vychází v jednom svazku v angličtině.

Dvě stovky významných, slavných i méně známých staveb zachycuje tak, jak je běžně nemáme možnost vidět: bez aut i z úrovně vysoko nad chodníkem, černobílé fotografie přitom nechávají vyniknout krásné linie domů. Do jedné knihy se vešly skvosty z doby secese, modernismu, funkcionalismu nebo konstruktivismu.

Překvapivě i poválečná léta, éra stalinismu či normalizace obohatila tvář města o nemálo pozoruhodných děl, ať už socialistickorealistických, bruselských nebo brutalistních. Fotografie zachycují současný stav architektury v historickém centru Prahy a v prstenci sedmnácti přilehlých částí. Nechybí přehledné mapy s vyznačenými objekty.

Architekturu měst ztělesňují budovy, život městu dávají především lidé v prostoru kolem nich. Kniha Skrytá místa se zabývá prostředím Pražské památkové rezervace, překračuje kulisy ulic a znovuobjevuje vztahy, které z chráněného uzemí nenápadně mizí. Život v rezervaci prochází nepřetržitou proměnou. Chráněné území si zachovává svou vnější podobu, vnitřní město se ale mění. V důsledku toho rezervace mnohdy ztrácí nenahraditelné autentické prostory, které jsou podstatné nejen pro uchování specifické atmosféry, ale také pro zachování městského života. Kniha srovnává soudobé záměry a potenciály revitalizací vybraných lokalit. Způsobem zpracování se nachází na pomezí mezi sborníkem zapomenutých míst, vhodným nejen pro odbornou veřejnost, a jakýmsi průvodcem po pražských zákoutích a skrytých zahradách.

Kniha je věnována souboru nejvýznamnějších kroměřížských památek – Arcibiskupskému zámku, Květné a Podzámecké zahradě, k němuž autoři připojili méně známý areál psychiatrické léčebny. V roce 1998 byly zámek i obě zahrady Květná zahrada a Podzámecká zahrada zapsáním na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO povýšeny do nejvyšší kategorie světových kulturních památek. Autoři publikace, prof. PhDr. Pavel Zatloukal, CSc., Mgr. Miroslav Kindl, Ph.D. a Mgr. Ondřej Zatloukal poutavě a zasvěceně provází čtenáře historií těchto výjimečných památek a jejich uměleckého a kulturního bohatství, které se skrývá nejen v řadě nemovitých památek, ale také v bohatství výtvarných sbírek, knihoven o mnoha tisících svazků, bohatství vzácné flóry obou zahrad, její kolonád a pavilonů. Ve stostránkové druhé části publikace potom autoři podrobněji představují 44 objektů zámku a jeho jednotlivých částí jako Trůnní sál, Sněmovní sál, Manský sál, Obrazárna, kaple sv. Štěpána, jednotlivé objekty obou zahrad, v Květné zahradě Kolonádu, Rotundu, fontány a jiné objekty nebo v Podzámecké zahradě Colloredovu kolonádu giardino segreto, Maxův dvůr, Pompejskou kolonádu, Čínský pavilon.