Geschichte

Kniha na příkladu dvou českých a dvou moravských ženských kontemplativních řádů zrušených v době josefínských reforem seznamuje nejen se samotným procesem rušení jednotlivých konventů, ale i s dopady na osudy řeholnic. Zvláštní důraz je ve studiích kladen na klášterní knihovní fondy, neboť následné přesuny knižního a listinného materiálu patří mezi klíčové momenty mnoha cenných sbírek. Josefínské reformy tak znamenaly nejen ukončení činnosti řady kontemplativních řádů, bez ohledu na jejich historické hodnoty nebo společenské vazby, ale způsobily i velké hmotné a kulturní škody, neboť byla řada historicky cenných sbírek rozptýlena nebo zničena.

Kniha František Bolech a hudební život v Táboře představuje jednu z nejvýznamnějších postav táborského kulturní historie. František Bolech (16. 1. 1852 – 1. 2. 1924) byl nejen dirigentem, klavíristou, organizátorem, spoluzakladatelem Městské hudební školy a Hudebního spolku, ale také profesorem na táborské hospodářské akademii, výzkumníkem, odborným publicistou a městským zastupitelem. Publikace popisuje jeho všestranně působící osobnost, větší část je věnována Bolechovu působení v hudebním životě města.

V letech 1911 až 2018 probíhaly na Chebském hradě archeologické výzkumy, které přinesly mnoho nových poznatků. K nejdůležitějším patří, že chebští Slované pohřbívali od 8. století své mrtvé podle křesťanského ritu a že na pohřebišti stál již v době hradištní kamenný kostel. Stejně důležité je zjištění, že předchůdcem štaufské falce byl kamenný hrad Vohburků. Podobu falce lze dnes doplnit o další nalezené objekty, kuchyň, udírnu a předsíň paláce. Nálezy a nálezové situace ze všech výzkumných etap jsou rozděleny do jednotlivých kapitol podle stavebních fází a závěr tvoří soupis všech výzkumů provedených v hradním areálu.

Martin Nekola na základě mnohaletého výzkumu přímo v archivech amerických velkoměst a za využití rozhovorů s pamětníky a jejich potomky připravil unikátní knihu o všech aspektech života Čechů za „velkou louží“. Dozvíte se o zajímavých osudech našinců i jak tamní české komunity fungovaly v hlavních amerických městech, jakými jsou například Chicago, Detroit, Houston, Los Angeles, Washington, D.C., a mnohá další. Autor navíc nashromáždil desítky cenných, dosud nepublikovaných fotografií a dokumentů.

Studie představuje komplexní pohled na vývoj českého politického stranictví v 19. a 20. století, do jehož rámce autor zasazuje své úvahy a pohledy na dějinný společenský vývoj na teritoriu českých historických zemí. Velká pozornost je pak věnována období postkomunismu, přechodu od socialistické státnosti k demokracii a tržní ekonomice, rozpadu Československa na dva samostatné státy a formování české politické scény. Nejedná se jen o hledání společenských, politických a sociálních souvislostí, ale autor též hodnotí vývoj české společnosti a její politické reprezentace během uplynulých desetiletí, osvětluje faktory probíhající ekonomické i morální krize a předestírá možné perspektivy vývoje české společnosti.