Počátky českého státu jsou spjaty s christianizací země. Byl to v pozdním 9. století Bořivoj, první historicky doložený kníže z rodu Přemyslovců, který postavil první kostely na Levém Hradci a v prostoru Pražského hradu. Do řad světců z vladařského rodu vstoupila manželka knížete Bořivoje sv. Ludmila a Bořivojův vnuk sv. Václav, jenž se stal patronem a nebeským ochráncem Čechů a české země. Přemyslovcům se podařilo vybudovat základy českého státu a upevnit jeho postavení v evropském rámci. Jeho výrazem se stal i zisk královské hodnosti. Dvůr českých knížat a králů byl nejen centrem moci, ale i ohniskem kulturním. Panovníci byli po staletí největšími zakladateli, stavebníky a objednavateli uměleckých děl, jejichž umělecká a estetická kvalita i významový kód byly nástrojem vladařské reprezentace. Architektura a další umělecká díla se podílely na vytváření lesku a slávy panovnického majestátu podstatným způsobem. Tyto stavby a umělecká díla jsou významnými svědky minulosti českého státu a nositeli národní a kulturní identity.
