V lednu roku 2013 měli občané možnost si poprvé zvolit prezidenta přímou volbou. Naplnil se tím požadavek, který opakovaně zazníval v minulých letech v průzkumech veřejného mínění i programech politických stran. Zároveň bylo také možné učinit první kroky na cestě, na níž česká společnost poznává, zda se splní očekávání příznivců přímé volby, nebo naopak varování jejích odpůrců. A to jak těch, kdo kritizují samotnou myšlenku zavedení tohoto institutu do českého politického systému, tak těch, kdo se omezili na hledání chyb v legislativě, která přímou volbu umožnila.
Kniha kolektivu autorů z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity přináší reflexi první přímé prezidentské volby v České republice, přičemž pokrývá pestrou škálu témat. Popisuje peripetie schvalování přímé volby i její vlastní průběh.
