Malířská tvorba Stanislava Diviše (1953-) náleží již dlouhou dobu k výrazným autentickým hodnotám české výtvarné scény. Její počátky jsou spojeny s generací, která se řadou výstav označených jako Konfrontace hlásila ke slovu přibližně od poloviny osmdesátých let. Silný impuls pro vlastní uměleckou cestu nalézali příslušníci této generace v myšlenkových proudech světové postmoderny. Tvorba Stanislava Diviše se vydala v této osvobodivé situaci, která nevyžadovala avantgardistické inovace, ale otevírala všechny formální i obsahové možnosti, na cestu za rehabilitací obrazu jako média schopného dotýkat se podstatných otázek našeho pobytu ve světě.
