Hrskovo dílo, časově přesahující čtyři desetiletí, je svým způsobem typické pro období prvorepublikového Československa i následných období okupace, krátkého období druhé republiky a počátků komunistické vlády. Především zapojením do různých výtvarných oborů než pouhou volnou tvorbou Hrska představuje velmi všestranného umělce, schopného reagovat na požadavky doby a uměleckých objednávek. Záhy se zavedl jako úspěšný mladý scénograf a kostýmní výtvarník.Tento počáteční úspěch ale v podstatěnegativně poznamenaljeho další dráhu malíře. Okolím i většinou příslušníků výtvarnické obce (nevyjímaje většinu členů SVU Mánes) byl v prvé řadě vnímán jako divadelní výtvarník a jeho volná tvorba zůstávala ve stínu. Při pozorování Hrskova díla v delším časovém kontextu nacházíme vývoj od více čiméně lyrického senzualismu až k šrámkovskému pocitu degradace vlastního (mladistvého) snu do monotónnosti každodenního života.
