František Cubr (1911 – 1976) náleží k nejvšestrannějším českým architektům 20.století. Během své čtyřicetileté praxe navrhl řadu významných staveb, ale proslavil jej především Československý pavilón na EXPU 58 v Bruselu, který vytvořil spolu s Josefem Hrubým a Zdeňkem Pokorným a jenž byl ohodnocen Grand Prix, tedy nejvyšším oceněním. Zabýval se interiérovou a výstavní architekturou, dokázal navrhnout dům i nábytek, graficky upravit knihu, ale také namalovat obraz. Byl též významným pedagogem, působícím na Českém vysokém učení technickém a na Akademii výtvarných umění v Praze. Kniha přibližuje empatickou, výtvarným citem obdařenou osobnost Františka Cubra, stejně jako zásadní realizace, z nichž už se řada dochovala pouze na unikátních fotografiích.
