Třetí a poslední díl trilogie o dějinných událostech v Sudetech navazuje na předchozí knihy Ústecká štvanice a Ústecký mír. Popisuje vyvrcholení druhé světové války ve středu Evropy. Neboť válka zde skončila až v roce 1948. V květnu 1945 uhasly pouze klasické armádní operace. Následovala invaze Revolučních (čili „Rabovacích“) gard do pohraničí, vyčišťovací operace vůči nacistickým funkcionářům, jejich soustředění v internačních táborech a na obecní úrovni konfiskace německého majetku a jeho předání do správy českému obyvatelstvu, což vedlo k velkým ztrátám původně německého majetku tzv. „zašantročením“.
Zároveň probíhaly dvě vlny vystěhování Němců z Československa do rozbombardované německé říše: v pozdním létě 1945 neoficiálně a v roce 1946 oficiálně v rámci Postupimské dohody.
Souběžně s tím probíhala v Československu vnitrostátní válka mezi politickými stranami a tiché vytěsňování židů z jejich poválečných majetkových nároků. Zároveň vůči nim sílila nedůvěra – zvláště pokud to byli Rusíni. V knize Ústecké vítězství je toto vše popisováno v rozmezí let 1946–1948 v rámci malého příhraničního ústeckého okresu.
