Sprachwissenschaft

V oblasti češtiny jako cizího jazyka sílí diskuse o tom, jak ve výuce, při koncipování učebních materiálů nebo hodnocení a testování zacházet s jednotlivými varietami češtiny, především spisovnou a obecnou češtinou, diskuse dobře známá z kontextu české jazykovědy a české školy. V rámci výuky češtiny pro cizince je přitom třeba se vyrovnat také s tzv. žákovskou a výukovou varietou. Sborník do této diskuse přispívá studiemi vzešlými z pracovního setkání lingvistů a lektorů češtiny pro cizince, které v Řezně pořádalo centrum českých studií Bohemicum. Kniha je uvedena základním vymezením pojmů žákovské a výukové variety v širším kontextu vymezení variet, non/standardu, norem a úzu, které s ohledem na výuku češtiny jako cizího jazyka rámuje předkládaný sborník. První dva se věnují otázkám spisovnosti (standardu) z pohledu popisu české gramatiky, resp. praxe české školy. Navazujících osm příspěvků diskutuje obecný didaktický přístup k prezentaci spisovné češtiny a dalších variet v učebnicích češtiny pro cizince a na příkladu slovotvorby i specifické možnosti podání a procvičování dílčích oblastí jazyka ve výuce češtiny pro cizince.

Kniha Slované mezi tradicí a modernitou navazuje na sérii publikací projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 16 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Historická sekce, Jazyková sekce, Kulturní sekce, Literární sekce). Představitelé nastupující badatelské generace z 8 zemí (Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rusko, Slovensko, Švýcarsko, Ukrajina) nabízejí osobitý a inspirativní pohled na jeden z klíčových problémů slovanského areálu, za který lze pokládat symbiózu i střetání odkazu minulosti, tradičních hodnot s modernizačními tendencemi. Členové mezinárodního autorského kolektivu ve formě dílčích studií a z různých vědeckých hledisek (lingvistika, literární věda, historie, kulturologie) zkoumají dynamický vztah mezi historickým dědictvím a výzvami soudobého světa ve střední a východní Evropě.

Basic Czech III je pokračováním titulů Basic Czech I a Basic Czech II. Skládá se ze 6 lekcí (kolem 2000 slov a frází) a metodicky vychází z komunikativního a komparativního přístupu. Učebnice se dá použít jak v intenzivních, tak v dvousemestrálních a jiných kurzech. Je vhodná také pro samostudium. Ke všem cvičením je v příloze k dispozici klíč. Všechna slova a fráze jsou zahrnuty do česko-anglického slovníčku na konci každé lekce.

Publikace Česká věta na rozhraní mezi gramatikou a pragmatikou se zabývá jevy vznikajícími v důsledku uplatnění vět / výpovědí v komunikaci, tedy pod vlivem faktorů povýtce pragmatických, tj. jevy, které jsou na standardní formu syntaktických jednotek navázány, mohou však být interpretovány různě – jde o rozsah a varianty elipsy, tzv. neartikulované konstituenty, o pragmatickou povahu reprodukované řeči. Dále se z hlediska rozhraní se syntaxí věnuje jevům regulujícím (nejen v češtině) finální interpretaci komunikátů.

Jsou to zejména možnosti typizace komunikačních záměrů mluvčího / produktora, možnosti formálního zachycení takové typizace pravidly a možnosti a podmínky re- a dointerpretování komunikovaných jednotek. Konečně se v této publikaci zavádí do české pragmalingvistiky koncept logoforicity a její uplatnění jakožto vlastního rozhraní gramatiky a pragmatiky.

Učebnice Nebojte se češtiny vychází z běžně mluveného jazyka a je určena všem zahraničním studentům, kteří si chtějí nejen zdokonalit svou češtinu, ale zároveň se chtějí systematicky seznámit s nejnápadnějšími rozdíly mezi češtinou spisovnou a běžně mluvenou. Obsahuje množství konverzačních obratů, frází a reakcí typických v každodenních životních situacích. Učebnice rozvíjí jak mluvní, tak i další jazykové kompetence. Na slovní zásobu plynule navazují gramatická cvičení, v nichž je největší pozornost věnována procvičování sloves a slovesného vidu. Zájemce zde najde i řadu poutavých textů dokumentujících různé styly a žánry. Učebnice je navíc opatřena klíčem ke cvičením, a tak ji lze použít i k samostudiu. Volně doplňuje a do určité míry navazuje na Basic Czech III.

Studijní příručka určená primárně studentům prvního ročníku bakalářského studia bohemistiky obsahuje výklady z morfematiky, slovotvorby, morfologie a syntaxe českého jazyka, doprovázené řadou příkladů, a ke každé z těchto disciplín několik cvičení včetně klíče. Cílem výkladů je, aby uživatelé příručky po jejich prostudování zdokonalili svou dovednost jazykového rozboru. Publikace dále přináší řadu pravopisných cvičení (v podobě korektur textů s chybami) a úkolů z oblasti normativního tvarosloví spisovné češtiny (rozdělených podle jednotlivých ohebných slovních druhů), včetně řešení.

Kniha, shrnující celoživotní zkušenosti autora s různými totalitami a boj proti nim, psaná vážně, ale i s humorným nadhledem. Připomíná (také pohledem lingvisty) dnes již zapomínané jevy, které ale v různých podobách ohrožují svobodu člověka stále. Pojmy ukazují už některé názvy kapitol: Utopie, Vědecký komunismus, Chozrasčot, Díra, Bratrská pomoc a normalizace, Socialistický realismus, Kenkarta, Cenzura a autocenzura, Soudruh, Stranická propaganda, Marxismus, Ustanovka, Velký bratr, „Arbeit macht frei“ a „Práce matka pokroku“, Teror, Totalitní lež, Výjezdní doložka, Závadová literatura, Závazek, Propaganda v učebnicích, Totalitní vtipy, Pionýři, komsomolci a Hitlerjugend, Jazyk moci, Policejní stát… I když jsme na některá z těchto slov mohli už (naštěstí) zapomenout, jejich podstata a snaha o získání totalitní moci provázely lidstvo vždy a musíme s nimi počítat v současnosti i v budoucnosti. Kniha je tak – přes svůj název – až překvapivě aktuální! Jaroslav Suk, lingvista, člen protiokupačního Hnutí revoluční mládeže, později chartista, člen VONS a vydavatel samizdatu, donucený k odchodu do exilu, popisuje živým jazykem různé aspekty totalitních režimů.

Parémie národů slovanských VIII představuje výstup z mezinárodního setkání jazykovědců a badatelů slovanských jazyků, které pořádá katedra slavistiky FF OU ve dvouletých cyklech. Kolektivní monografie obsahuje celkem 32 příspěvků v pěti slovanských jazycích (češtině, polštině, ruštině, slovenštině a bulharštině). V jednotlivých textech se autoři věnují mj. otázkám typologie a funkcí parémií, historii sběratelství parémií, překladu parémií, výskytu parémií v komunikaci, stylech a žánrech, lexikálnímu složení a struktuře, popř. obraznosti a znakovosti parémií.

Ve své výjimečné publikaci se Václav Blažek a Michal Schwarz pokusili rekonstruovat lingvistickými metodami maximum možného o historii a prehistorii komunit obývajících vnitrozemí Euroasie severně od Himálají. Své vývody autoři ilustrují fylogenetickými modely zobrazujícími vývoj indoevropských jazyků na bázi komparativní a lexikostatistické metody. Monografie bude nepochybně sloužit po mnoho budoucích let jako východisko dalšího bádání nejen na poli středoasijské filologie.

Práce se zabývá charakteristikou „mezijazyka“ studentů učících se češtinu jako cizí jazyk. Popis je založen na dlouhodobém výzkumu – analýze chyb psaného projevu skupiny studentů češtiny s mateřským jazykem neslovanským. Předmětem zkoumání byly chyby ve všech lingvistických oblastech s hlavním důrazem na morfosyntax. Chyby jsou popisovány ve vývoji, během období jednoho akademického roku. Výsledky kvantitativní analýzy podávají celkový obraz výskytu chyb v písemném projevu nerodilých mluvčích. Kvalitativní analýza systematických chyb pak umožňuje stanovit hypotézu o příčinách jejich vzniku a nabídnout návrhy na zlepšení metodiky výuky některých jazykových jevů.

Ve dvacátém prvním svazku ediční řady Studia etymologica Brunensia je publikována disertační práce Evy Havlové (1929–2010) z roku 1963. Po výboru textů vydaném v rámci čtrnáctého svazku téže řady se tak čtenáři dostává do rukou další práce této přední české etymoložky, žákyně Václava Machka, jejíž vědecká činnost byla po celý život spojena s brněnským etymologickým oddělením, jediným českým pracovištěm zaměřeným na slovanskou etymologii.

Publikace shrnuje studie, které se koncentrují na historickou slavistiku, dějiny slavistiky, stěžejní otázky slavistické lingvistiky, důležité okruhy kulturně vztahové, především však jde o koncepce, přístupy, postupy, metodologii a to, co je popsáno v titulu jako "klíčové problémy" tohoto širokého oboru, jež jsou pevným scelujícím ukotvením tohoto svazku. Současná slavistika se pěstuje skutečně v celém světě, přičemž se její těžiště přesouvá - ostatně jako takřka ve všem - do jiných center. O tom svědčí dvě práce čínských badatelek a jedna českého slavisty o česko-slovenských časopisech a spolkové činnosti a školství česko-slovenské komunity v Austrálii.

V poradí již jedenáctý sborník Asociace ucitelu češtiny jako cizího jazyka (AUCCJ) nabízí všem zájemcům další pečlive připravený výběr z příspěvků přednesených během roku 2016 na společných pravidelných setkáních. Přednášející z řad odborníků, lingvistů a ucitelů daného oboru opět nabízejí zajímavá témata z problematiky češtiny jako cizího jazyka. Novinkou tohoto sborníku jsou krátké prezentace nejenom mobilních aplikací, ale i jazykových her a doplˇnujících materiálů. Dále se autoři soustředí na specifika výuky různých jazykových úrovní. V oddílu výuky začátečníků se autorky dvou příspěvků zaměřují na produktivní řečové dovednosti a představí nám některé alternativní metody výuky. V části sborníku, věnované výuce mírně pokročilých, se autoři věnují specifikum použití autentických textů ve výuce. Toto téma rozšiřuje další příspěvek, který nám približuje využití korpusu ve výuce (autorka příspěvku nás zde seznámí s metodou Data-driven learning). Tento oddíl uzavírá obsáhlejší prezentace publikace Jazykové hry, kde může čtenář čerpat nápady pro svoji výuku, jakož i v příspěvku o výuce efektivní gramatiky. Třetí část sborníku je zaměřená na výuku středně pokročilých a věnuje se tématu konverzace a představuje hru Imaglee.

Kniha je impozantním dílem českých i zahraničních slavistů, kteří se zde zamýšlejí nad problémy disciplíny, která kdysi byla rodinným stříbrem českých humanitních věd a zakládajícím oborem řady univerzit.

Ve svazku, který je věnován památce doyena československé a české slavistiky Slavomíra Wollmana (1925-2012), se jeho autoři zabývají problematikou slavistiky důkladně a souhrnně, diskusně a polemicky: odkrývají některá bílá místa a revidují starší ustálené představy, modernizují dosavadní pojetí a ukazují, jak je slavistika jako široký obor zahrnující studium celého slovansky mluvícího areálu a pro náš stát a mezinárodní společenství užitečná, a to vše ve sféře lingvistiky, literární vědy, kulturologie, historie, sociologie, ekonomie, politologie i praktické politiky. Z obsahu: Miesto na západných univerzitách po roku 1989. Typologie obrazu ženy v chorvatské próze 19. století. Hviezdoslav a Čechy. Role fragmentu v komparativním vnímání současné ruské literatury. Obraz Ruska v současné české beletrii. Slavistické odkazy: Matija Murko a Franc Miklošič. K možnostem adaptace módních pojmenování v češtině. Česká historická slavistika. geneze a vývoj-k aktuálním problémům českých historicko-slavistických studií. K synkretismu vybraných slovních druhů v ruštině. Beiträge in Tschechisch, Russisch, Slowakisch.

Monografie je věnována problematice skládání komplimentů v češtině. Vychází z podrobného rozboru nahrávek soukromé neformální komunikace mezi rodinnými příslušníky a přáteli. Na základě analýzy více než sedmdesáti komplimentových sekvencí jsou popsány komunikační funkce komplimentů i jejich lexikální, morfologické a syntaktické prostředky, představeny jsou taktéž prostředky neverbální. Jelikož publikace nahlíží danou problematiku v kontextu dialogické komunikace, své místo v ní nachází i analýza reakcí na komplimenty.