Film, Musik und Theater

Publikace přibližuje dějiny hudby v renesanci. Publikace přibližuje dějiny hudby v renesanci. V Brně, Znojmě, Jihlavě a v Olomouci, tedy ve čtyřech nejvýznamnějších moravských královských městech doby předbělohorské, se odehrávala řada politických, společenských a církevních událostí, jejichž nedílnou součástí byla také hudba. Právě města obecně patřila v období renesance k hlavním centrům hudební kultury. Nejbohatší hudební tendence lze spatřovat zejména v městských farních kostelích. Z těchto institucí se do dnešních dnů dochovalo bohaté spektrum archivních pramenů, díky kterým je možné čtenářům předložit odpovědi na stěžejní otázky: Kdo patřil v této době k hlavním hudebním osobnostem? Kde a při jakých příležitostech obvykle ve městech zaznívala hudba a jaký konkrétní repertoár se během těchto událostí prováděl?

Z obsahu: Studium Čechovovy techniky v MICHA (Asociace Michaila Čechova). Práh, vědomí, přijímání a dávání. Pohyb/gesto a jeho kvality, ‘čtyři bratři’ a jiné formy.  Šestisměrný pohyb ve staccatu a legatu. ‘Čtyři bratři’: cit pro lehkost, cit pro formu, cit pro krásu, smysl pro celistvost. Cit pro lehkost . Cit pro formu. Tíha, světlost, rovnováha a lehkost. Cit pro krásu. Smysl pro celistvost. Další kvality pohybu a obrazů. Polarity (kontrasty). Představivost – Práce s obrazy – Použití při tvorbě postavy. Psychologické gesto a další archetypální gesta. Centra, imaginární centra a ohniskové body. Sylabus a výuková osnova Čechovovy techniky.Rejstřík pojmů Michaila Čechova.

Die Studie widmet sich den Methoden der stilistischen Textanalyse. Die Textbasis für die Stilanalysen bilden 470 Filmrezensionen und filmbezogene Texte aus den renommierten deutschsprachigen Magazinen und Zeitungen (oder ihren online Versionen) Der Spiegel, Focus, Die Zeit, Neue Zürcher Zeitung, suedeutsche.de etc. Zur vergleichenden Stilanalyse wurden auch tschechische Medien (.B. iDnes.cz) eingesetzt. Aktuelle Problembereiche der stilistischen Textanalyse werden reflektiert und in individuellen Analysen verwertet; der Film wird dabei als eines der populären Phänomene unseres Kulturkreises angesehen.

Páté číslo časopisu pro studium hudby a tance Živá hudba, které právě vychází, navazuje svým obsahem, formálním i výtvarným pojetím na dosavadní čtyři čísla obnoveného časopisu. V oddílu recenzovaných statí a studií se vedle čistě hudebně-teoretického článku Vojtěcha Esterleho (Basová funkce jako projev periodicity v hudbě) a reflexi české odezvy Asafjevovy teorie (Miloš Hons: Intonační teorie a česká hudební věda 50. a 60. let minulého století) opět projevuje zájem o aktuální témata zasahující i mimo pole hudební teorie - jde o interdisciplinární studie Michala Nejtka (Synestezie jako metafora) a Jiřího Mareše (Hudební představy, hudební představivost a mentální reprezentace hudby). Tento oddíl uzavírá choreologicky zaměřená studie Doroty Gremlicové o spisu Bernarda Spechta (Tanec jako předmět literární debaty v Čechách na konci 18. století.)