Doba halštatská (800–450 př. Kr.) je první etapou doby železné na našem území. Do dnešních dob se z ní dochovalo velké množství archeologických nálezů, významné jsou zejména rozměrné pohřební monumenty. Je však paradoxem a zároveň velkým dluhem moravské archeologie, že o této pozoruhodné a svébytné epoše pravěku dosud nevyšlo žádné syntetické dílo. Nová kniha se snaží tuto mezeru zacelit. V kontextu celé Moravy přináší nové poznatky, reviduje početná starší data a nabízí pestrou škálu různých interpretací. Předložené závěry vycházejí zčásti ze spolupráce s řadou kolegů z humanitních a přírodovědných oborů. Kniha otevírá cestu k výraznému propojení badatelských výsledků s jinými evropskými regiony. Archeology, kteří se zabývají dobou halštatskou, nepochybně podnítí k diskuzi a studentům poskytne možnost seznámit se v ucelené podobě se zajímavým úsekem našich pravěkých dějin.

Contents: Organisational Structure-Research centre-Department for Moravia-Silesia Prehistory-Archaeological Monument Care Department-Archive-Library-Publishing Activities.

 Burgwälle in Böhmen.

Unikátní Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách - kniha shrnující více než pěti tisíciletý (!) fenomén hradišť na našem území.

K vydání Atlasu vedlo devítičlenný autorský kolektiv pod vedením Vladimíra Salače z pražského Archeologického ústavu AV ČR studium významného fenoménu posledních dvou staletí před změnou letopočtu - keltských oppid. Ta bývají často označována za nejstarší města severně od Alp. V. Salač však ve svých studiích, které získaly značný mezinárodní ohlas, prokazuje, že ve střední Evropě představují oppida slepou uličku vývoje sídlišť a nikoliv základ pozdějšího urbanizačních vývoje. Jednou z příčin je i fakt, že byla vybudována na neobvyklých a pro města nevhodných místech. Snaha prokázat tuto skutečnost vedla ke shromáždění základních údajů o všech hradištích v Čechách a jejich kartografickému zpracování. Vznikl tak unikátní Atlas hradišť, zobrazující a analyzující polohy 450 hradišť v české kotlině od počátků eneolitu v 5. tis. př. Kr. až po 12. století po Kr., který v podobné formě a rozsahu nemá na evropském kontinentu obdoby. A kromě jiného prokazuje, že výstavba oppid se skutečně vymykala všem předchozím i následujícím stavbám opevněných sídlišť.

Genetický výzkum představuje jen část celkového zkoumání pohřebiště v Uherském Hradišti-Sadech. Kromě archeologických nálezů se odborníci zajímají například o stravování lidí žijících zde v raném a vrcholném středověku, zabývají se antropologickými výzkumy i historickými studiemi. Výstupem zkoumání bude knižní trilogie nazvaná Uherské Hradiště-Sady s podtitulem 500 let křesťanství ve střední Evropě.

V Uherském Hradišti-Sadech se pohřbívalo už v devátém století, tedy v době Velké Moravy, ale i v následujících třech až čtyřech staletích, kdy na místě stál kostel. V jeho okolí bylo pohřbeno více než 870 lidí, jde tedy o nejrozsáhlejší kostelní pohřebiště z dané doby v České republice.

Plošný archeologický výzkum nedaleko středočeské obce Vliněves patřil k těm nejrozsáhlejším, které Archeologický ústav AV ČR, Praha, prováděl na počátku 21. století. V letech 1999–2008, kdy probíhala intenzivní těžba ve vliněveské pískovně, bylo odkryto množství objektů z různých období pravěku. Vedle značného zastoupení stop po pravěkých sídlištích bylo objeveno i několik pohřebišť. Nejrozsáhlejší z nich náležela období únětické kultury. Zkoumáno a dokumentováno bylo 304 hrobů a dalších 57 sídlištních objektů s obsahem lidských pozůstatků, jež byly datovány do období únětické kultury. Kromě celkového množství odkrytých objektů a nálezů je nálezová situace výjimečná tím, že byly zachyceny pohřební aktivity nejen klasického období, ale i období závěru únětické kultury. Tuto skutečnost podtrhují nálezy tří hrobů datovaných do doby mohylové kultury, i když jejich přímou souvislost s předchozím únětickým pohřbíváním nelze nesporně prokázat. Dokumentace bezezbytku všech hrobů umožnila provést v reprezentativním rozsahu kvantitativní srovnání a prostorovou analýzu. Po dosud publikovaných pohřebištích z období eneolitu, kultury se zvoncovitými poháry, laténského období a období stěhování národů se tak nyní čtenář má možnost seznámit s další a zároveň největší kapitolou pohřbívání v lokalitě.

Kniha formou krátkých příběhů se v ní popisuje vznik a vývoj Státního archeologického ústavu, první profesionální vědecké instituce v naší archeologii, a jednoho z jejích nástupců, Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze.

Za sto let od vzniku ústavu se česká archeologie proměnila z amatérského sběratelství v moderní vědeckou disciplínu, získala zkušenosti s velkými terénními výzkumy, aplikací přírodních věd i digitalizací fondů. Kniha ilustruje pestrost oboru a překvapivou šíři jeho tematického záběru. Text doprovází řada nově pořízených fotografií významných archeologických nálezů z Čech i dosud málo známých archivních snímků z archeologických výzkumů a dějin instituce.

Publikační výsledek dlouholetého úsilí významného českého archeologa Jana Michálka, jenž vyčerpávajícím způsobem shromáždil a utřídil dostupné informace k podstatné kategorii archeologického dědictví, charakteristické pro oblast jižních Čech.

Publikace "The Early Iron Age in Central Europe" obsahuje vybrané příspěvky, přednesené jako referáty ve stejnojmenné sekci na konferenci v Hradci Králové 2.- 4. 7. 2015.

Zpracování a vyhodnocení na Réně nově objevených depotů i ostatních kovových artefaktů je sice stěžejním cílem předkládané publikace, bylo ale samozřejmě třeba přihlédnout i ke staršímu nálezovému fondu, zejména metalickému. Je přitom ale nutno mít stále na paměti, že v této publikaci předkládaný stav pramenné základny není zcela jistě úplný a vyčerpávající a že bezpochyby existují amatérsky nově učiněné kovové nálezy, jednotlivé i hromadné, o kterých nemáme informace a které zůstávají utajeny u soukromých sběratelů. Navzdory tomu můžeme s ohledem na starší nálezy a zejména nově podchycené depoty hradisko na Réně s jistotou počítat k lokalitám s kumulacemi kovových depozit, což je právě v době popelnicových polí fenomén, kterému také bude třeba věnovat pozornost.