Kniha na příkladu dvou českých a dvou moravských ženských kontemplativních řádů zrušených v době josefínských reforem seznamuje nejen se samotným procesem rušení jednotlivých konventů, ale i s dopady na osudy řeholnic. Zvláštní důraz je ve studiích kladen na klášterní knihovní fondy, neboť následné přesuny knižního a listinného materiálu patří mezi klíčové momenty mnoha cenných sbírek. Josefínské reformy tak znamenaly nejen ukončení činnosti řady kontemplativních řádů, bez ohledu na jejich historické hodnoty nebo společenské vazby, ale způsobily i velké hmotné a kulturní škody, neboť byla řada historicky cenných sbírek rozptýlena nebo zničena.

Publikace představuje nejen Kunhutin život, ale také unikátní soubor jejích rukopisů, jež se po její smrti staly součástí knihovny kláštera benediktinek. Sleduje vznik všech rukopisů a rozebírá je po obsahové, umělecké i kulturní stránce. Značnou pozornost věnuje jejímu odkazu a recepci nejen v mladších klášterních dějinách, ale také v dějinách českých zemí.

Publikace představuje dějiny a architekturu jednoho z nejvýznamnějších zámků období raného baroka v českých zemích. Jeho stavebník a zároveň významný dvořan císaře Leopolda I. kníže Gundakar z Dietrichsteinu si ho vystavěl jako knížecí rezidenci, která se měla podobat sídlům nejmocnějších aristokratů v říši. Díky tomu, že neměl vlastní potomky a jeho dědicové sídlili na jiných zámcích, se Libochovice dochovaly v naprosto jedinečné podobě, kterou historici umění chápou jako „fata morganu“ většinou zaniklého leopoldinského stylu v Čechách. Nejnovější informace o architektuře zámku, stavebníkovi i staviteli, doplňují v knize kapitoly o dalších majitelích, zejména pak o hrabatech z Herbersteinu, mimořádných uměleckých předmětech, interiérech a jejich designu, či dějinách zámecké zahrady, patřící k nejvýznamnějším příkladům barokní zahradní architektury ve střední Evropě. Publikace Zámek Libochovice si klade za cíl představit čtenářům srozumitelnou formou jedinečný význam architektury, skvělého příkladu italského barokního palazza a Alpami, a vrátit poněkud opomíjený zámek mezi přední památky českého baroka.

Martin Nekola na základě mnohaletého výzkumu přímo v archivech amerických velkoměst a za využití rozhovorů s pamětníky a jejich potomky připravil unikátní knihu o všech aspektech života Čechů za „velkou louží“. Dozvíte se o zajímavých osudech našinců i jak tamní české komunity fungovaly v hlavních amerických městech, jakými jsou například Chicago, Detroit, Houston, Los Angeles, Washington, D.C., a mnohá další. Autor navíc nashromáždil desítky cenných, dosud nepublikovaných fotografií a dokumentů.

Kniha František Bolech a hudební život v Táboře představuje jednu z nejvýznamnějších postav táborského kulturní historie. František Bolech (16. 1. 1852 – 1. 2. 1924) byl nejen dirigentem, klavíristou, organizátorem, spoluzakladatelem Městské hudební školy a Hudebního spolku, ale také profesorem na táborské hospodářské akademii, výzkumníkem, odborným publicistou a městským zastupitelem. Publikace popisuje jeho všestranně působící osobnost, větší část je věnována Bolechovu působení v hudebním životě města.

Z obsahu: Aféra na maškarním plese (Plzeň, 18. února 1770). Úcta ke sv. Filomeně a její zázraky na jižním Plzeňsku. Ženy plzeňských starostů první poloviny 20. století. Šofér ďáblovy chasy. Pobyt a činnost 109. evakuační nemocnice americké armády v Plzni v roce 1945. Ukázky uměleckého zámečnictví francouzské firmy Sterlin–Bricard ve sbírce Západočeského muzea v Plzni.

V letech 1911 až 2018 probíhaly na Chebském hradě archeologické výzkumy, které přinesly mnoho nových poznatků. K nejdůležitějším patří, že chebští Slované pohřbívali od 8. století své mrtvé podle křesťanského ritu a že na pohřebišti stál již v době hradištní kamenný kostel. Stejně důležité je zjištění, že předchůdcem štaufské falce byl kamenný hrad Vohburků. Podobu falce lze dnes doplnit o další nalezené objekty, kuchyň, udírnu a předsíň paláce. Nálezy a nálezové situace ze všech výzkumných etap jsou rozděleny do jednotlivých kapitol podle stavebních fází a závěr tvoří soupis všech výzkumů provedených v hradním areálu.

Studie představuje komplexní pohled na vývoj českého politického stranictví v 19. a 20. století, do jehož rámce autor zasazuje své úvahy a pohledy na dějinný společenský vývoj na teritoriu českých historických zemí. Velká pozornost je pak věnována období postkomunismu, přechodu od socialistické státnosti k demokracii a tržní ekonomice, rozpadu Československa na dva samostatné státy a formování české politické scény. Nejedná se jen o hledání společenských, politických a sociálních souvislostí, ale autor též hodnotí vývoj české společnosti a její politické reprezentace během uplynulých desetiletí, osvětluje faktory probíhající ekonomické i morální krize a předestírá možné perspektivy vývoje české společnosti.

První monografie vzniklá na území českých zemí navazuje na dlouholetý badatelský zájem Dr. Marka Vařeky věnujícího se dějinám rodu Lichtenštejnů. Monografie zaměřená na osobnost prvního knížete Karla podává jasné odpovědi na jednotlivé etapy jeho života. Smyslem monografie bylo podat vyčerpávajícím způsobem veškeré dostupné informace k jeho ekonomickým a hospodářským strategiím, které mu otevřely všechny politické dveře u tří císařů přelomu 16. a 17. století. Čtenář se na skoro osmi stech stranách dozví zajímavé ekonomicko-politické souvislosti předbělohorské a pobělohorské doby. (150 vyobrazení, 80 tabulek).