(Spisy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, o.Z.). Monografie se v teoretické části (1.-3.kapitola) souhrnně zabývá jazykovědnou popularizací v českém prostředí od dob Pražského lingvistického kroužku i jejími úkoly, soustřeďuje se také na aktuální jazykovou situaci u nás. Ve 4. kapitole jsou zevrubně rozebrány a šíře charakterizovány i komentovány oblasti, jichž se dotýkaly konkrétní jazykové koutky, které v letech 2008 až 2010 vycházely v Deníku. Možnosti využití takových drobných jazykovědných příspěvků sloužících ke zpřístupnění vědy naznačuje 5. kapitola. V praktické 6. kapitole je soustředěno 76 skutečných jazykových koutků, v závěru je pak shrnut přínos celé práce a podtrženo její široké uplatnění, zejména pak systemizace poznatků postupujících od jednotlivin k celku, od proměn komunikátů k odborné metajazykové interpretaci zachycených jevů. Z obsahu: Pražský lingvistický kroužek, jazyková kultura a popularizace jazykovědy. Cesty jazykové popularizace. Dnešní situace-zdroje a cíle lingvistických popularizačních snah. Jazykovědná popularizace a školní výuka mateřštiny.

Beiträge der internationalen Konferenz Olmütz, 25.-28.04.1999.

Aus dem Inhalt: Die Deutschen in Mähren. Erneuerte Heimatkunde? Zu einigen Aspekten der regionalen Literaturforschung.  Deutsche Historiographie in Mähren. Ein Thema für Geschichts- und Literaturforschung.  Zur tschechischen Historiographie der mährischen deutschsprachigen Literatur. Stanislav Sahánek im Kontext. Die Traßlersche Leihbibliothek in Brünn, Abb. Olmützer deutsche Dichter im 19. und 20. Jahrhundert.  Drei Mährische Weltbürger: Paul Engelmann, Friedrich Pater, Johannes Österreicher. Ein bescheidener Beitrag zur Rekontextualisierung der mährisch-deutschsprachigen Literatur aus dem Engelmann Projekt des Forschungsinstituts "Brenner-Archiv".  Franz Thomas Bratranek und Ottilie von Goethe.  Hieronymus Lorm und Adalbert Stifter.Heutiger Stand der Forschung über den deutschsprachigen amerikanischen Autor Charles Sealsfield aus Poppitz in Mähren. Von Mähren nach Israel. Jüdische Themen in den Werken von Max Zweig. –  Emil Hadina im Kontext der deutschschreibenden national orientierten Autoren aus Mähren und Schlesien.

Český jazyk měl v průběhu svého staletého vývoje mnoho ctitelů a moudrých vykladačů, mistrů, kteří jím vládli tak, že zanechali viditelnou stopu, geniální básníky a romanopisce… Lingvista a překladatel Pavel Eisner bude mít mezi nimi povždy výlučné postavení. Jeho kniha Čeština poklepem a poslechem je i po létech plná objevných postřehů a dosud platných pravd. Je však i pozoruhodným dokladem vývoje jazyka, jeho proměn v procesu vznikání a zanikání. Sledovat zblízka tyto proměny je jako dotýkat se živoucí a pulzující přírody. Dotýkat se nějaké zvláštní živé bytosti ve velmi zrychlené darwinistické evoluci, která neuvěřitelně pružně a dokonale reaguje na nové jevy a skutečnosti rychle se měnícího světa…

Po studiu všech možných dostupných pramenů se autorovi podařilo nashromáždit přes dva a půl tisíce nejenom současných hantecových výrazů, ale i výrazů dřívějších a snad už i zapomenutých. Výsledkem tohoto snažení je slovník na určité vědecké bázi, blížící se skutečným slovníkům. Nejedná se totiž jen o slovník významový, ale systémem poznámek a zkratek je doplněn o celou řadu velmi důležitých informací.

Ale pozor! Protože se brněnský hantec prolíná všemi sociálními i intelektuálními vrstvami Brňanů, některé výrazy jsou jadrné, místy i drsné. Příliš útlocitného čtenáře tedy varujeme – pro pochopení celého spektra brněnské mluvy se těmto výrazům nebylo možno vyhnout a v tomto slovníku jsou zahrnuty. A to tak, jak se skutečně používají. Bez obalu.

Třetí díl Atlasu nářečí českého jazyka, vzniklý díky spolupráci odborníků z Katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci a odborníků z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, v. v. i., prezentuje prostorovou variabilitu nářečí u deklinace substantiv. Po rozsáhlém zpracování dat dialektology následovala náročná algoritmizace a prostorová data byla dopočítána speciálně vytvořeným nástrojem ProMap. Část map byla zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím výstav konaných v roce 2022 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci a v Moravské zemské knihovně.

Milan Hrdlička se v monografii, v níž shrnuje své badatelské poznatky a dlouholeté pedagogické zkušenosti, zastavuje u chápání pojmu gramatika, pojednává o vybraných druzích mluvnických popisů přirozeného jazyka a poukazuje na specifika a přínos gramatiky didaktické. Zabývá se rovněž otázkami akvizice jazykového kódu a rolí gramatiky ve vyučovacích metodách cizích jazyků, zvláště v metodě komunikační. Pozornost věnuje také principům výběru a uspořádání mluvnické látky, výkladu neparalelních gramatických kategorií a jevů, názorům na obtížnost určitých kapitol české mluvnice z pohledu nerodilých mluvčích aj. Nabízí též přístupný, názorný, prakticky orientovaný výklad náročnějších gramatických kapitol, např. užití primárních prepozic, zásad slovosledu v češtině, řečové distribuci (ne)dokonavých sloves. Publikace je určena širokému okruhu zájemců o češtinu jako jazyk cizí a druhý.

Spisovatel Jakub Deml (1878–1961) je znám svými těžko zařaditelnými texty. Jejich nedílnou součástí jsou pasáže v cizích jazycích. A právě tyto jazyky, zejména němčina a latina, zaujímají zásadní roli i v Demlově osobním životě. Autor knihy sledoval Demlův život a dílo se zaměřením na jeho jazykové chování, a to zejména s ohledem na cizí jazyky. Uvažuje o komunikační kompetenci a jejím zablokování k vyjádření určitých obsahů, o vazbě konkrétních obsahů na určité jazykové kódy a o formách jejich vyjádření.
Metodologicky vychází z prací I. Nebeské, J. Kořenského, M. Hádkové a A. Macurové. Všímá si též fenoménu bilingvismu a střídání kódů, které interpretuje jako důležitou sémantickou kvalitu. Součástí knihy jsou rovněž úvahy o vězení v mateřštině, o útěku do cizích jazyků, o aktivacích složek předpokladové báze mluvčích v konkrétních komunikačních situacích a o limitech komunikace obecně.
Autor si dále všímá komunikačních bariér a jejich podtypu – funkčních komunikačních bariér, dále pak vnitřních důvodů pro střídání kódů, které iniciuje užití kódu nemateřského, protože mateřština nemůže potřebné obsahy vyjádřit. Uvedená východiska autor využívá při sledování Demlova života a díla, čímž přispívá k hlubšímu poznání textů tohoto významného českého spisovatele.

Souborná zrcadlová pulikace představuje příspěvky, které zazněly v rámci 27. ročníku česko-polské lingvo-literární konference uskutečněné v říjnu 2022 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zúčastnili se jí bohemisté a polonisté z Univerzity Karlovy a Varšavské univerzity. Příspěvky jazykovědné části knihy se zaměřují na výzkumy kognitivně lingvistické, především z oblasti kognitivní sémantiky, etnolingvistiky a teorie jazykového obrazu světa. Literárněvědní badatelé zkoumají různorodé tematické okruhy spřízněné s kognitivními přístupy k uměleckým a publicistickým textům české a polské provenience 19. a 20. století. Z obsahu: Rukopisný památník z literární pozůstalosti Josefa Václava Friče. Postava proroka Eliáše u Šoloma Alejchama, Bruna Schulze a Vladimíra Nabokova. Prostorovost jako způsob společenství (undergroundu). K poezii Karla Šiktance: možnosti paradoxního dialogu.Text in Tschechisch und Polnisch.

Tematický slovník češtiny, slovinštiny a makedonštiny je primárně (nikoliv však výhradně) určen studentům slavistických oborů na všech českých i zahraničních univerzitách, ale také těm, kteří studují některý z jazyků pravé části slovníku a jsou přitom v počáteční fázi svého studia (slovník odpovídá zaměření na dosažení jazykových dovedností na úrovni A2 až B1 dle Evropského referenčního rámce). Lexikální materiál je seskupen do 21 sémantických hnízd. Obsahem tematického slovníku je lexikální fond základní slovní zásoby, který je většinou obsažen v učebnicích používaných na univerzitách při jazykových kurzech. Ve slovníkové části jsou u příslušných hesel uvedena též vybraná frekventovanější slovní spojení s cílem procvičení a co nejdůkladnější automatizace jazykových kolokací. Slovník nezahrnuje frazeologické jednotky.

Příspěvky z mezinárodní studentské konference interfaces VII. v červnu 2009 v Praze. Z obsahu: Aktionsarten als Übersetzungsproblem in narrativen Texten. Kontrastive Untersuchung Polnisch-Deutsch. Zur Übersetzung von Phraseologismen. Repetitionen in der gesprochenen Sprache am Beispiel ausgewählter deutscher und polnischer Beispiele. Zur Funktion von Mehrsprachigkeit in der Literatur am Beispiel von Josef škvorecký. Zur Funktion intermedialer Translation in Škvoreckýs Novelle Das Baßsaxophon. Analytická verbonominální spojení-důkaz ovlivnění starší češtiny latinou a němčinou? Barvy v české a německé frazeologii pohledem kognitivní lingvistiky.

Jazykovědná rusistika na přelomu generací (sborník věnovaný nedožitým osmdesátinám V. Barneta). Beiträge zur slavischen Sprach- und Literaturwissenschaft. In slavischen Sprachen, Zusammenfassungen in Deutsch, Engl., Franz.