Belletristik

Komentovaná kniha překladů obou Langerových básnických knih, Pijutim ve-širej jedidot (Básně a písně přátelství) a Meat cori (Trocha balzámu). Básně vycházejí oboujazyčně, hebrejsky i česky. Vynikají precizní znalostí hebrejštiny (Langer je patrně posledním pražským autorem píšícím hebrejsky) a múzičností (čeština překladů je poetická a zdařile napodobuje obraznost originálu). Čtenářům se tak dostává do ruky knížka, kterou mohou číst jako dobrou poezii, jako informaci o autorovi, jeho osudech a díle, ale také jako kulturní studii.

Jiří Mordechaj Langer, významný židovský spisovatel a básník. Už v mládí se zajímal o básníky-mystiky. Nejprve se zaměřil na dílo Otokara Březiny, později se přiklonil k chasidismu. Odjel do východní Haliče, naučil se hebrejsky, začal se řídit náboženskými zvyky a plně se ponořil do studia talmudu. Spřátelil se s Franzem Kafkou, stal se literátem, psal německy, hebrejsky a česky. Po německé okupaci v roce 1939 uprchl do Palestiny. Při cestě těžce onemocněl, zemřel předčasně v Tel Avivu 12. března 1943.

Život básnířky Suzanne Renaudové (1889–1964) je nedělitelně spjatý s Petrkovem, domovem muže, za kterého se roku 1926 v Grenoblu provdala. Poutavě vyprávěný příběh protnutí dvou zcela odlišných světů, Francie Suzanne Renaudové a Vysočiny Bohuslava Reynka, dotváří bohatá obrazová příloha. Dokladem o jemném předivu, kterým byla Suzanne Renaudová připoutána k Československu, je i soubor pozdních básní, vytrysklých v letech nejtěžšího exilu za zdmi petrkovského statku, v překladu Jiřího Reynka zde vůbec poprvé vydaný v češtině.

Na pozadí české politické scény 2012–2013 se odehrává příběh čtyř kamarádů, jejichž přátelský svazek se ještě donedávna zdál být neotřesitelný. Současná doba je však posouvá zcela jinam, nůžky se mezi nimi otevírají víc a víc, přátelství nabývá povážlivých trhlin až končí tragédií. V silném příběhu plném dramatických zvratů nechybí také pohled na politiky, kteří zapříčinili současný stav společnosti.Zhrubla politická kultura, zhrubly rysy hlavních postav knihy. V alegorickém ději s mysteriózními prvky není vítězů, jsou jen poražení...

Svazek obsahuje prózy Nikoho tam nepotkám (1960–1961) a Cesta k Cerekvi (1960–1962, respektive 1963), překlady básní Arthura Rimbauda, Emily Dickinsonové, Georga Trakla a Gottfrieda Benna a publikované, avšak do knižně vydaných celků nezařazené básně. Soubor překladů je v tomto vydání rozšířen a jejich znění kriticky revidováno. Součástí knihy je ediční poznámka a Abecední soupis všech básní Zbyňka Hejdy podle názvů a incipitů.Trojdílné souborné vydání Knih Z. Hejdy zahrnuje Básně (Triáda 2013), Prózy a překlady (Triáda 2013) a Kritiky a glosy (Triáda 2012).

Kniha je souborem téměř všech článků, esejů a úvah mezinárodně uznávaného a dnes již legendárního exilového novináře A. J. Liehma, které pod pseudonymem Dalimil pravidelně publikoval v letech 1971–1989 převážně v římském exilovém časopise Listy. Ve svých textech se – jako zkušený a nesmírně vzdělaný pozorovatel – s nebývalým přehledem vyslovuje k politickému dění ve světě, v „normalizovaném“ Československu a v Sovětském svazu, zajímá se o evropské levicové hnutí a také glosuje české i evropské kulturní a literární události. Ačkoliv by se mohlo zdát, že Liehmovy názory, postřehy a analýzy jsou nám časově vzdálené, opak je pravdou. Stále vyvolávají aktuální otázky a podněcují diskuze, které se dnešní doby až nebývale týkají.

Sebraný spis všetečného literáta a umělce Eugena Brikciuse, narozeného v roce 1942 v Praze, obsahuje kompletní autorovo slovesné dílo v poezii, próze, jeho studie a eseje věnované výtvarnému umění, literatuře, kultuře i fenoménům mystifikace či gurmetství a rovněž scénáře psané pro televizi a rozhlas. Texty, vznikající od 60. let minulého století po současnost, jsou děleny do oddílů podle žánrů a zahrnují jak věci, které již byly vydány knižně po roce 1989, tak práce otištěné posud jen časopisecky, v různých katalozích, monografiích, sbornících a bibliofilských publikacích i texty ještě nezveřejněné. V Brikciově sebraném spise tedy jsou jednak aktualizovány autorovy dnes už špatně dostupné tituly Vyložení umělci (1991), Sebraný spis (1992) nebo Útěcha z mystifikace (1995) a připomenuty v novém kontextu jeho ceněné knihy prózy a poezie (Spanilá jízda a jiné krásné prózy, 2003; Sny Eugena Brikciuse, 2002; Eugeniální verše, 2000; aj.), jednak prvně uvedeny na světlo četné texty dosud neznámé. Komplexní literární obraz Eugena Brikciuse, specifické a nepominutelné postavy české kultury posledního půlstoletí, doprovází zevrubná úvodní studie Viktora Šlajchrta.

Příběh je osobní vzpomínkou autora na události od květnového povstání v pětačtyřicátém roce do osudové noci z 20. na 21. srpen 1968. Je sestaven z událostí, které autor zažil nebo se o nich dozvěděl z otcova deníku, a které jsou pro onu dobu typické. Není vyloučeno, že osoby v příběhu vystupující mohou někoho někomu připomínat. Ano, je to možné...

V příběhu vystupují postavy, které mají předlohu v osobách z masa a kostí. Jen jména jsou změněna. Příběh je zaplněn osobami, které jsou představiteli chování a postojů, s nimiž se autor setkal. Jelikož se děj odehrává v bývalém Severočeském kraji, mnohému se jistě vybaví reálie spojené s jednotlivými místy, která již dnes neexistují, anebo slouží jiným účelům.

 Závěrečný díl tetralogie, kterou končí vyprávění o jedné z nejslavnějších epoch českých dějin, o době velkých přemyslovských králů, začíná bezvládím po smrti Přemysl II. Otakara, pokračuje vládou krále Václava II. a končí vraždou jeho syna Václava III.

Poněkud netradičně pojatý průvodce jižními Čechami a Pošumavím. Kniha o tajemných a mystických místech.

Autentický a drsný příběh obyčejného kluka z Československa 80. let minulého století. Žádný sentiment a laskavé vzpomínky. Bez příkras a takový, jaký reálný život byl v časech STB, udávání a světlých zítřků, kdy okolnosti dokázali změnit život běžné rodiny v katastrofu během jediného dne. Na druhé straně lidský a aktuální příběh třicetiletého muže ze současného New Yorku. Stejně dramatický a zároveň dojímavý. Oba hrdinové ztrácí vše, jen na jiném místě a v jiné době. Co mají společného a co je dělí? A jakou mají budoucnost? Částečně autobiografický román „Moje studená válka" autora Reného Bendy se hned po svém vydání stal best-sellerem a připravuje se jeho další vydání.