Religion

Kde se bere český "něcismus"? O naší historii, víře a nevíře.Rozhovor salesiána Zdeňka Jančaříka s historiky Stanislavem Balíkem a Jaroslavem Šebkem poodhaluje skrytá zákoutí českých dějin. Jak je to s vírou v národě svatého Václava a Josefa Švejka?

Terapeut, lektor a karmelitán od Pražského Jezulátka. Rozhovor s knězem a psychoterapeutem Petrem Glogarem, organizátorem manželských setkání a vedoucí skupin mužské spirituality, kde se inspiroval prací amerického františkána Richarda Rohra.

Rozhovor s katolickým knězem, entomologem, objevitelem více než pěti desítek nových živočišných druhů a ilustrátorem vědeckých publikací Matúšem Kocianem je unikátním dialogem o člověku v přírodě, o stvoření a lidech jako tvorech myslících i bezbřeze konzumujících. Je svědectvím křesťana o tvořivé Boží moci a svobodě člověka i varováním před ubýváním přírody kolem nás a ekologickými hrozbami vyplývajícími z našeho životního stylu. Knížka obsahuje i autorovy svěží biblické meditace, 16 originálních barevných ilustrací a dvě modlitby za stvoření.

římskokatolické církve.

Kniha ukazuje jeden z možných obrazů dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927–1963. Na příkladu Václava Boštíka, děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934–1942 a opět 1945–1961, se soustředí na kontinuity a diskontinuity v historii zdejší římskokato¬lické farnosti. Předložená analýza kombinuje sociálně-historický, mikrohistorický a biografický přístup, s jejichž pomocí ukazuje pastorační i další strategie děkana Václava Boštíka – duchovního správce i statutárního zástupce – v různých situacích v průběhu prvních dvou třetin 20. století. Lokální dění je propojeno s kontex¬tem českých církevních dějin na úrovni celostátní a diecézní i s širším kontextem církevních dějin.Kniha ukazuje jeden z možných obrazů dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927–1963. Na příkladu Václava Boštíka, děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934–1942 a opět 1945–1961, se soustředí na kontinuity a diskontinuity v historii zdejší římskokato¬lické farnosti. Předložená analýza kombinuje sociálně-historický, mikrohistorický a biografický přístup, s jejichž pomocí ukazuje pastorační i další strategie děkana Václava Boštíka – duchovního správce i statutárního zástupce – v různých situacích v průběhu prvních dvou třetin 20. století. Lokální dění je propojeno s kontex¬tem českých církevních dějin na úrovni celostátní a diecézní i s širším kontextem církevních dějin.

Stanislav Krátký (1922–2010) se narodil a vyrostl v Brně, kde vystudoval teologický seminář. Během studia absolvoval totální nasazení v Polsku. Po vysvěcení na kněze r. 1946 působil v Žarošicích, Brně-Řečkovicích a Brně-Husovicích (kde spolupracoval s Dominikem Peckou), v Žeroticích, mj. organizoval tajné vzdělávání kněží. Roku 1958 byl odsouzen ke třem rokům vězení, po propuštění pracoval jako jeřábník. V srpnu roku 1968 byl tajně vysvěcen na biskupa pro úkoly skryté církve. V roce 1969–70 přednášel na olomoucké teologické fakultě o II. vatikánském koncilu, v té době také vydal svou jedinou publikovanou práci Druhý vatikánský koncil a jeho poselství. Po roce 1968 působil jako farář v Kunštátě a Hrádku u Znojma, od roku 1999 byl proboštem v Mikulově. Patřil mezi spoluzakladatele Radia Proglas a byl hnací silou mnoha dalších akcí a projektů. Svým působením ovlivnil duchovní i kulturní život až neuvěřitelně pestrého okruhu svých přátel, žáků i posluchačů, z těch známých mezi ně patřili např. Bedřich Fučík, Dominik Duka, Dagmar a František Halasovi, Jiří Grygar, Vladimír Čermák, Iva Brožová, Petr Fiala, Václav Malý, Martin Holík. Podrobný životopis Stanislava Krátkého vychází z rozsáhlého archivního výzkumu, rozhovorů s pamětníky i kritického studia archivů Státní bezpečnosti. Tato čtivá biografie, přehledně mapující oficiální i skryté aktivity mimořádné osobnosti otce Stanislava, vychází v roce, kdy si připomínáme 100. výročí jeho narození.