Religion

Sborník Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti obsahuje články pěti předních českých odborníků, kteří představují pojetí smrti a umírání v náboženských tradicích hinduismu, islámu, křesťanství, judaismu a buddhismu. Texty jsou písemně zpracované přednášky Lubomíra Ondračky, Luboše Kropáčka, Tomáše Halíka, Milana Lyčky a Marka Zemánka, které byly předneseny na přednáškovém cyklu Cesty domů v Městské knihovně v Praze na přelomu roku 2009 a 2010.

Katalog k výstavě .Autor knihy se zamýšlí nad faktem, že ačkoli Mistr Jan Hus je světově známou osobností českých dějin, není v širším historickém rámci přijímán jednoznačně. Na jedné straně ho většina husovských badatelů i velká část evangelíků považuje za vzorový příklad svobodně myslícího člověka, na druhé straně nelze pominout ani pohled mnoha socialistů různých proudů, dokonce i anglosaských klasických liberálů a libertariánů, kteří Husa pokládají za typického klerikála, anebo dokonce za podněcovatele anticivilizačního hnutí a prosazovatele destrukce. Sleduje jeho myšlenkový vývoj a ideové střety v českých zemích, které umožňují interpretovat Husův život, Husovo působení a s ním spojené konflikty na pozadí jím prosazovaného způsobu činné víry, důležitého pro emancipaci laického živlu ve středověké církvi, a jeho protějšku, představovaného subjektivním svobodným jednáním, zásadním pro liberalizaci a demokratizaci života v tehdejší společnosti.     

Kniha vysvětluje hlavní body ruských kulturních a duchovních dějin, jež by měl znát každý Čech, který chce rozumět tomu, co se děje v Rusku dnes.

Výklad, dokumentovaný na vybraných literárních a uměleckých dílech, je veden od „předdějin“ na řeckém Krymu po současnost: od svatého Vladimíra k Vladimiru Putinovi a od jurodivých k Pussy Riot. Na rozdíl od většiny rusistických prací tato kniha vykládá Rusko „postkoloniálně“. Ne jako jednotné dějiny ruské říše a ruské spirituality, ale jako komplex národních a náboženských tradic, které spoluutvářely prostor východní Evropy, včetně ruských „kontrakultur“ a vlivů německých, mongolských, židovských, katolických či polskolitevských. Zvláštní pozornost je věnována Ukrajině, dědici „toho druhého Ruska“.