Literaturwissenschaft

Monografie ukazuje polistopadovou „novou vlnu“ původní české dramatiky jakožto jedinečný fenomén: zkoumá ji na pozadí celoevropského hnutí (New European Drama), všímá si jejích zdrojů (britské, německé aj. dramatiky) a uměleckých vlivů (literatura, film, televize), sleduje její prezentaci v médiích (odborných i kulturních časopisech, rozhlase, popř. v televizi a na internetu), referuje o událostech, které tvorbu či uvádění těchto her provázely, i o aktivitách, které sloužily k jejich propagaci (ceny, přehlídky aj.). Autorka také teoreticky vymezuje zkoumanou problematiku a snaží se definovat jednotlivé tendence, žánry či typy her této dramatiky; především se zabývá současnou groteskou – tzv.coolnes dramatem, politickým dramatem, ženským dramatem, „dokumentárním“ dramatem atp. V přehledovém závěru první části knihy pak představuje české dramatiky nejmladších dvou generací. Druhá část práce sestává z šesti esejů, které interpretují dílo nejvýznamnějších autorů „nové vlny“: Lenky Lagronové, Davida Drábka, Jiřího Pokorného, Ivy Klestilové (Volánkové), Petra Zelenky a Petra Kolečka. Monografie postihuje stěžejní jev současné české literatury a divadla, a protože výzkumu předcházel náročný sběr materiálu, lze ji vnímat také jako svého druhu autorčino svědectví o daném uměleckém dění.

Untertitel: Komenského pedagogická humanizace jako antropologický problém.

Lidskost je vzácná komodita. Je tím vzácnější, čím intenzivněji jsme si vědomi jejího nedostatku. Od dob osvícenství západní civilizace věřila, že lidskost bude postupovat vpřed společně s rozumovým poznáním a vědou. Že scientia zajistí conscientia. Vždyť přece ten, kdo správně ví, bude i správně jednat. Tak se v duchu kantovského „sapere aude“ optimisticky očekával všeobecný pokrok humanity.

Historická zkušenost však ukázala, že s lidskou povahou je to složitější. Je sice pravda, že v oblasti vědecko-technického poznání západní svět zaznamenal mimořádný rozvoj, který mu skýtá nebývalou moc a blahobyt, lidskost však pokulhává, dokonce prodělává krizi. Kultura nadbytku a prosperity ostře kontrastuje se skutečností bídy milionů hladovějících, strádajících, negramotných či marginalizovaných jedinců i celých národů, kterým „civilizovaný“ svět neumí pomoci, neboť má dost problémů sám se sebou.

Může s tím škola něco udělat? Může výchova pomoci člověku stát se tím, kým být má? Je v moci výchovy humanizovat člověka? Komenský věřil, že ano. Kniha předkládá jeho pojetí zlidšťování člověka, resp. pedagogické humanizace.

Příručka podává přehled knižní kultury v oblasti literatury pro děti a mládež ve vymezeném regionu. Navazuje na publikaci Literatura pro děti a mládež Slezska a severní Moravy (2000). Po vývojovém přehledu jsou uváděni v abecedním řazení autoři a v poslední části nakladatelství, zveřejňují se dosažitelné bibliografické údaje, odkazy na kritickou reflexi. Unikátnost příručky spočívá mj. ve vazbě na regionální folklorní slovesnost, která si prodlužuje životnost právě prostřednictvím literatury určené dětem.   

Monografie Latinské proklínací tabulky na území římského impéria je určena klasickým filologům, historikům, religionistům, archeologům a všem zájemcům o tyto obory. Přináší podrobnou analýzu latinské dokumentace proklínacích tabulek z celého území římského impéria, mapuje a analyzuje dochované latinské defixe, jejichž produkce je na území římské říše doložena od konce 2. století př. Kr. zhruba do konce 4. až počátku 5. století po Kr. Práce sleduje výskyt, rozvoj a šíření latinské proklínací tradice v jednotlivých provinciích na území římského impéria, přináší české překlady a interpretace těchto „magických“ latinských textů a snaží se postihnout specifické, geograficky či kulturně historicky podmíněné zvláštnosti textů kleteb i proseb o spravedlnost, zmapovat rozšíření typů kleteb a proklínacích formulí, kategorizovat cíle pisatelů, zachytit případné vývojové tendence, vzájemné ovlivňování a vlastní adaptace středomořského magického dědictví, zvláště v odlehlejších oblastech impéria.

Kolektivní svazek Česká a slovenská poezie: slovo a mlčení je další z ediční série Brněnské texty k slovakistice, která vznikla roku 1998 v souvislosti se založením slovakistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Témata byla různá, směřovala však především k česko-slovenskému vztahu a jeho různým aspektům. Stranou nezůstávaly ani minuciózní sondy do prózy, poezie a třeba i konkrétních literárních směrů (postmodernismus) i do jazyka a jeho současných proměn.

Tento svazek patří právě k tomuto typu. Poezie je zřetelně dominantním slovesným projevem v obou literaturách, i když jí zdatně, hlavně kvantitativně, ale i kvalitativně konkuruje – zejména od 20. století – próza.

Brněnské texty k slovakistice mají jednu konstantní vlastnost, jíž se odlišují od různých edic, které se snaží programově vyhýbat problematickým, delikátním místům v česko-slovenském vztahu. Nehledě na všechna ujišťování, naše národy se dobře neznají a spíše si o sobě vytvářejí různé falešné představy, stereotypy nebo iluze anebo – a to je ještě mnohem horší – o svých vzájemných vztazích a svém poznávání nepřemýšlejí v domnění, že v předpokládaném světě finančních trhů je to stejně jedno: stačí, že naše jazyky jsou vzájemně srozumitelné a na trhu práce a v kosmopolitním světě se rozhodně domluvíme.

Odborná monografie mapuje život a dílo jednoho z nejvýznamnějších poválečných spisovatelů polské národnostní menšiny českého Těšínska. Doplněno fotografiemi z rodinného archivu a několika překlady autorovy polské poezie do češtiny autorem práce.    

Untertitel: Překlady, komentáře a poznámky.

Mistr Jan Hus je v této knize představen svými latinskými texty především jako polemik a univerzitní učitel. Z polemických spisů byl pro překlad zvolen projev proti Angličanu Johnu Stokesovi a tři traktáty proti prodeji odpustků. Z univerzitního působení Mistra Jana vzešlo několik promočních promluv, jsou zde podány ty, které dosud do češtiny překládány nebyly. Jsou zajímavé tím, že osobnost českého reformátora ukazují jinak, než jak o něm obvykle uvažujeme, a také svým svěžím jazykem a stylem. Vedle obou témat, která prozrazuje titul knížky, jsou zde dva texty teologického obsahu, ovšem s tehdy aktuálním společenským dosahem: kázání Jděte i vy na mou vinici a kvestie O třech pochybnostech. Texty jsou (s jedinou nepatrnou výjimkou) do češtiny přeloženy po prvé.

Untertitel: Ein Beitrag zur Geschichte der Prager deutschen Literatur.

Diese fast vor 50 Jahren verteidigte Dissertation des bekannten Germanisten erscheint zum ersten Mal in Druck. Der Titel spricht für sich: Es handelt sich nämlich bei weitem nicht nur um Winders ausführliche Biografie und Analyse seines Werks, sondern auch um unzählige Exkurse in die Geschichte der Prager deutschen Literatur, die überwiegend in den 952 Endnoten enthalten sind. Das Buch enthält so detaillierte Informationen über mehr als hundert weitere Persönlichkeiten, die mehr oder weniger mit Ludwig Winders Leben zusammenhängen, und es hat demnach zugleich einen enzyklopädischen Charakter.       

Dva autoři – lingvistka a literární vědec – se ve svých individuálních i společných studiích zaměřují na široce chápanou dialogičnost jako základ výstavby různých typů textů a snaží se uplatňovat dialogismus jako analytickou metodu.

Ve čtyřech oddílech knihy věnují pozornost

1) dialogům korespondenčním (dopisům významných osobností české kultury, jako jsou M. Aleš, J. Neruda, K. Čapek, J. Voskovec a J. Werich, J. Kolář, ale i dopisům současných mladých lidí a korespondenci elektronické)

2) dialogům dramatickým (především v současných českých hrách: dvě hry cimrmanovské, Havlovo Odcházení aj.)

3) dialogům intersémiotickým (mezi výtvarníky a slovesnými umělci: ať už vznikaly ilustrace, koláže, fotografie, komiksy atd. jako reakce na verbální texty, nebo naopak texty byly inspirovány díly výtvarnými)

4) textům (nejen uměleckým), které se vyznačují oscilací mezi dialogem a monologem: Dykova Milá sedmi loupežníků, Kunderovy Monology či kázání Tomáše Halíka.

Kniha, jak už její název naznačuje, navazuje na svazek, který byl publikován v Karolinu v roce 2005. Je sumou Jankovičových prací za posledních zhruba patnáct let.

Zahrnuje studie, v nichž znovu a namnoze ještě podstatněji než předtím autor rozpracovává svá životní teoretická témata – sémantické gesto, dění smyslu, pojetí díla v pohybu, pojem nezáměrnosti (Význam a „smysl“, Dílo a jeho konkretizace, Patočkovo pojetí stylu a estetického postoje, Ricoeurova „produktivní reference“, Sémantické gesto, Inspirace „nezáměrností“). Tato témata sleduje i ve svých hlubokých interpretacích děl E. Juliše, B. Hrabala, M. Ajvaze, D. Hodrové. Svazek zahrnuje také komentáře k přednáškám Mukařovského, recenze děl týkajících se českého strukturalismu a dialogu s ním (Z. Mathauser), případně poetiky B. Hrabala, dále referáty, v nichž se věnoval opět svým tématům – estetice významového dění a identitě díla v pohybu.

Jedná se sice o práce vesměs publikované, avšak roztroušené v knihách, sbornících, časopisech, avšak právě jejich spojení v jediném svazku odhaluje jejich vnitřní souvislost a linii Jankovičovy urputné cesty za smyslem literárního díla.

Publikace sdružuje celkem 25 příspěvků z pera významných badatelů v oboru historie, archivnictví, filologie, knihovědy nebo bohemistiky z České republiky i ze zahraničí. Autoři a vydavatelé předkládají tento soubor studií a zamyšlení o humanismu odborné veřejnosti jako výraz úcty k vědecké erudici dr. Hejnice a zároveň jako odvážný pokus o vyjádření díků jubilantovi za vše, čím obohatil jejich znalosti a inspiroval jejich vlastní práci. Jak naznačuje název publikace, jejím ústředním tématem je humanismus nazíraný z nejrůznějších úhlů pohledu badatelského zájmu. Texty jsou rozděleny do pěti tematických kapitol věnovaných humanismu a jeho odkazu, rukopisné tradici a historii, humanistickým autorům a jejich dílu, dějinám knihtisku a knihoven. Doplňují je čtyři osobně laděné vzpomínky dlouholetých kolegů a přátel dr. Hejnice a také rozsáhlá bibliografie jubilantových prací. Odborné studie ve třech jazycích – čeština, němčina, angličtina – doprovázejí anglická resumé a abstrakta a také barevné přílohy.

Publikace přináší krátkou úvodní studii o traktátu Largum sero z přelomu 14. a 15. století, jeho kritickou edici a překlad z latinského do českého jazyka. Benediktinský mnich Jan z Holešova v traktátu zaznamenal podobu sedmi nejrozšířenějších zvyků, které se udržovaly v předvečer Narození Páně. Text traktátu Largum sero se dochoval ve čtyřech rukopisech z počátku 15. století a v novodobém přepise z poloviny 18. století, jehož podkladem byl dnes již ztracený rukopis z roku 1426.

Svazek přináší souborné vydání čtyř nejdůležitějších prozodických spisů raného obrození, které definovaly podobu dobových polemik mezi zastánci sylabotónismu a časomíry. V čele souboru stojí nový český překlad pojednání Josefa Dobrovského Böhmische Prosodie (1795) a Prosodie (1798; vychází česky poprvé), které položilo základy sylabotónické reformy českého verše. Druhým textem souboru je spis Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie (1818) Pavla Josefa Šafaříka a Františka Palackého, který je vášnivou polemikou s Dobrovského sylabotónismem a jeho realizací v poezii puchmajerovských básníků ve jménu (obnovené) časomíry. Soubor uzavírá doposavad přehlížený spis Zlomky o českém básnictví, zvláště pak o prozódii (1820) Šebestiána Hněvkovského, představující obranu puchmajerovské generace a zároveň pokus o syntézu obou protikladných postojů. Vydávané texty jsou vybaveny komentářem a vysvětlivkami a doplněny slovníkem základních symbolů a pojmů z teorie verše.

Untertitel: Realismus v intermediálních transformacích.

Gabriela Preissová se do dějin české literární a divadelní kultury zapsala především jako autorka realistických dramat Gazdina roba a Její pastorkyňa, jejichž premiéra se neobešla bez bouřlivé odezvy. Přítomná monografie je vykládá nikoli sama o sobě, ale jako uzel v síti uměleckého dialogu a soustředí se nejen na literární texty a vztahy mezi nimi, ale i různé umělecké žánry a média. Doprovází ji výbor všech hlavních děl, kterých se výklad dotýká. Čtenář tak v textových přílohách knihy i na přiloženém DVD dostává do rukou umělecky živé jádro díla Gabriely Preissové spolu s díly pozdějších tvůrců, kteří stěžejní autorčina dramata adaptovali, jako je režisér J. A. Pitínský a básník Ivan Wernisch.

Untertitel: Sborník příspěvků ze sympozia pořádaného u příležitosti životního jubilea Františka Kautmana.

Sborník ze sympozia věnovaného životnímu jubileu PhDr. Františka Kautmana, významného českého literárního vědce a spisovatele, které v lednu 2012 uspořádala Společnost Dostojevského v Praze ve spolupráci se Slovanskou knihovnou. Na sympoziu přednesli příspěvky lidé, kteří s jubilantem v různých etapách jeho pestrého a složitého života sdíleli odborné zájmy, zejména literární vědci i bývalí kolegové z Akademie věd. Vystoupili zde také Kautmanovi souputníci z disentu i zahraniční host zabývající se tvorbou F. M. Dostojevského.

Sborník obsahuje kromě textů, jež zazněly na sympoziu, také příspěvek věnovaný Kautmanovým pracím o odkazu spisovatele Egona Hostovského, pojednání o Klubu osvobozeného samizdatu a rovněž dvě rozsáhlejší Kautmanovy práce věnované stěžejním autorům jeho života – F. M. Dostojevskému a F. Kafkovi. Na konci svazku čtenáři naleznou jmenný rejstřík a poprvé vydaný soupis Kautmanových prací a bibliografii prací o Františku Kautmanovi.