Kunst

Název publikace František Kupka – Knihomol odkazuje k stejnojmenné výstavě, kterou na přelomu roku 2023 a 2024 připravila galerie GASK v Kutné Hoře. Titul Knihomol je spojen s autoportrétem Františka Kupky (1871 – 1957) z roku 1897, ale i s jeho celoživotním hledačstvím a dlouhodobým systematickým studiem humanitních i přírodních věd, které stálo v pozadí jeho progresivních názorů na malbu, a jehož výsledkem byl i poučený přístup k ilustracím historických textů. Právě Kupkova ilustrační tvorba a její místo v souvislostech celého díla, je hlavním tématem publikace. Možnost nahlédnout blíže do procesu Kupkovy ilustrátorské práce a porovnávat jednotlivá díla a přístupy přesvědčivě prokazuje, že studia a pečlivé přípravy pro tyto úkoly, s nimiž se na něj v prvních dvou desetiletích 20. století obraceli významní pařížští nakladatelé, i soustředěná práce na souborech ilustrací, měly pro Kupkův další umělecký i osobní vývoj zásadní význam. Stěžejním souborem představeným v publikaci je celek Kupkou ilustrovaných bibliofilií a studií k nim ze sbírek GASK ( Erinnye Lecomta de Lisle, Aristofanova Lysistrata, obě vydání Šalamounovy Písně písní a album Čtyři příběhy bílé a černé), který instituce získala v šedesátých letech 20. století. Soubor knižních ilustrací je vřazen do kontextu „archaizujících“ děl vzniklých v prvním desetiletí 20. století, které Kupkova studia a práce na ilustracích historických textů přímo ovlivnily. Text in Tschechisch und Engl.

Publikace představuje dějiny a architekturu jednoho z nejvýznamnějších zámků období raného baroka v českých zemích. Jeho stavebník a zároveň významný dvořan císaře Leopolda I. kníže Gundakar z Dietrichsteinu si ho vystavěl jako knížecí rezidenci, která se měla podobat sídlům nejmocnějších aristokratů v říši. Díky tomu, že neměl vlastní potomky a jeho dědicové sídlili na jiných zámcích, se Libochovice dochovaly v naprosto jedinečné podobě, kterou historici umění chápou jako „fata morganu“ většinou zaniklého leopoldinského stylu v Čechách. Nejnovější informace o architektuře zámku, stavebníkovi i staviteli, doplňují v knize kapitoly o dalších majitelích, zejména pak o hrabatech z Herbersteinu, mimořádných uměleckých předmětech, interiérech a jejich designu, či dějinách zámecké zahrady, patřící k nejvýznamnějším příkladům barokní zahradní architektury ve střední Evropě. Publikace Zámek Libochovice si klade za cíl představit čtenářům srozumitelnou formou jedinečný význam architektury, skvělého příkladu italského barokního palazza a Alpami, a vrátit poněkud opomíjený zámek mezi přední památky českého baroka.

Dorota Sadovská je jednou z hlavních představitelek současné slovenské malby, působí však také na poli fotografie, videoartu, prostorových instalací a performance. Narodila se roku 1973 v Bratislavě, kde i dnes žije a tvoří. V roce 1997 absolvovala zdejší Vysokou školu výtvarných umení, o dva roky později dokončila studium na francouzské École Nationale des Beaux Arts v Dijonu. Veřejnosti se poprvé samostatně představila v roce 1995 na výstavě Acta v bratislavské galerii Nova. Od té doby zaznamenala na osm desítek samostatných vystoupení, zúčastnila se přinejmenším dalších dvou set skupinových výstav a k tomu dosud získala i třináct domácích nebo zahraničních ocenění. Její díla jsou zastoupena v mnoha soukromých i veřejných sbírkách (Slovenská národná galéria, Národní galerie Praha, Albertina ve Vídni, The University of Arizona Museum of Art v­Tucsonu).

Výstava a katalog byly připraveny ve spolupráci Západočeské galerie v Plzni s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze k programu 44. ročníku plzeňského mezioborového sympozia na aktuální téma Trh a kapitál v české kultuře 19. století, konaného v rámci festivalu Smetanovské dny 2024.

Způsoby a možnosti, jaké umělec může zvolit, aby získal prostředky pro svou nezávislou tvorbu, se v 19. století výrazně rozvíjely. Měnil se vztah zadavatelů a tvůrce, vztah výtvarného díla a publika i samotné tržní mechanismy. Rozhodující roli od původních patronů umění a mecenášů přebrali sběratelé, veřejní i soukromí objednavatelé formou uměleckých soutěží, obchodníci s uměním, nakladatelé, umělecké výstavy a spolky.

Kolektivní monografie se soustředí především na specifika zobrazování Kryštofa Kolumba v umění a kultuře v českých zemích. Prostřednictvím pěti textů od tří autorek a jednoho autora tuto problematiku nahlíží z perspektivy několika humanitních oborů – historie, dějin divadla, literatury a výtvarného umění. Události i umělecká díla vykládá v širších dobových politických, sociálních a náboženských souvislostech. Sleduje proměny pohledu na všeobecně známou klíčovou osobnost světových dějin a dotýká se také naléhavých témat souvisejících s problematikou kolonialismu a jeho důsledků, která je v českém prostředí zatím nedostatečně reflektována. Kniha vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy, která se konala v Galerii moderního umění v Hradci Králové (07/10/2022–12/03/2023).