Kunst

Publikace Věci venku se soustřeďuje na dílo Čestmíra Sušky pro veřejný prostor – umění umístěné v exteriéru města či v krajině, které má šanci oslovit i ty, kteří výstavní síně nevyhledávají. Publikace mapuje jeho tvorbu od počátku osmdesátých let až do současnosti. Čestmír Suška patří k osobnostem, které zásadně formovaly podobu českého sochařství v krajině i městském kontextu.

Dům U Zlatého prstenu je jedinečná goticko-renesanční stavba, v sousedství Týnského chrámu, se zachovanými fragmenty pozdně gotických nástěnných maleb. Nejstarší záznamy o domě pocházejí ze 14. století. V domě U Zlatého prstenu se nachází stálá expozice Praha Karla IV. – středověké město, která představuje metropoli a její proměnu za vlády Karla IV. a dalších Lucemburků.

Reprezentativní katalog stejnojmenné výstavy, který obsahuje všechny sbírkové předměty Regionálního muzea v Litomyšli k tématu Josefa Portmana, Josefa Váchala a k dějinám a činnosti Portmonea – Musea Josefa Váchala v Litomyšli. Popisuje vznik sbírky, který začal poměrně nedávno, v roce 2016, když Pardubický kraj koupil a do správy regionálního muzea svěřil Váchalovo muzeum. Do té doby se doby se ve sbírce nacházely pouze fotografie, tiskařské štočky a bibliofilie od Josefa Portmana. Provozování Portmonea dalo podnět k novým akvizicím k Josefu Váchalovi a Ladislavu Horáčkovi. Do sbírky se tak dostává například cenná autorská kniha Josefa Váchala Satanu, se kterou vyhrál ve Florencii v roce 1927 cenu na výstavě krásných knih. Mezi sbírkovými předměty jsou exlibris, grafické listy, ale i drobnosti spojené s propagací Portmonea nebo kulisy Krvavého románu divadelního spolku Filigrán. Katalog vypráví tři příběhy – příběh Josefa Portmana, Josefa Váchala a Portmonea. Ke každé kapitole jsou přiřazeny sbírkové předměty v chronologickém pořadí podle data jejich vzniku. Záznamy obsahují fotografie, technické údaje i podrobnosti, které dále rozvíjí hlavní linii příběhu.

Katalog k výstavě Hany Purkrábkové v Museu Kampa představující její osobitou tvorbu, v níž se propojuje naivizující realismus zobrazení se smyslem pro ironii a absurditu banálních situací. „Sochařka a keramička Hana Purkrábková (1936–2019) patří do generace šedesátých let minulého století. Společně s tvorbou užité keramiky se věnovala keramické figurální plastice. Zprvu v komorním provedení, jež od osmdesátých let, kdy získala na práci větší prostor, proměnila v rozměrnější vyjádření. Ve středu jejího umění od počátku stál život člověka a jeho prostředí, do něhož zahrnovala život psů a koček, které měla ve své blízkosti. Z důvěrného poznávání a porozumění obou těchto světů také dokázala ve své tvorbě vytěžit výmluvné analogie. V citlivé, spontánní modelaci plastik, prováděné s nebývalou přirozeností v poddajném materiálu keramické hlíny, ji vedly pozorovatelský talent a výborná obrazová paměť. S laskavým humorem a šibalskou ironií dokázala ze zachycených postřehů lidského chování vytěžit trefné záznamy zaměřené na nestřežená gesta a banální situace. Text in Tschechisch und Engl.

Syn zámožného advokát Filipa Messera a Berty, rozené Heim; oba byli židovského původu a německého jazyka. V roce 1900 se M. přestěhoval do Budapešti a nechal si úředně změnit příjmení na „Meszlény“, od r. 1902 studoval na zdejší univerzitě filologii, v r. 1908 tu obhájil práci věnovanou dílu H. W. von Gerstenberg. V letech 1909–14 žil ve Švýcarsku – nejprve v Bernu, poté v Ženevě (z této doby pochází několik jeho knižních monografií a především série statí publikovaných zejména v berlínském časopise Die Grenzboten), v r. 1912 se habilitoval na ženevské filozofické fakultě. Po vypuknutí války načas zakotvil v Poznani a redigoval tu časopis Aus dem Posener Lande, během r. 1915 musel narukovat. V r. 1917 byl vojenské povinnosti zproštěn a začal vyučovat na obchodní akademii v Pozsony/Pressburgu. V r. 1918 vyšla konečně knižně první část jeho monografie o Carlu Spittelerovi (Karl Spitteler und das neudeutsche Epos). V poválečné Bratislavě zůstal zakotven až do r. 1922; podílel se na provozu místního Uměleckého spolku, v r. 1920 vydával měsíčník Das Riff. V r. 1922 se stal lektorem němčiny na pražské české filozofické fakultě, rok nato se tu neúspěšně pokusil o habilitaci, pokračoval nicméně v práci lektora. Zásadní platformu našel už v té době v deníku Prager Presse, kam přispíval texty o literatuře, avšak postupně především o aktuální kunsthistorické či výtvarněkritické produkci. Do roku 1940 M. spojil síly také s redakcemi několika dalších periodik – nejvýrazněji s časopisy Kunst für Alle, Svobodný zednář, Forum, Dílo a Filosofická revue, v roce 1938 vyšel knižně jeho diptych Jak se dívat na obrazy a Jak se dívat na sochy. 

Pavel Talich (1957-) umělecká fotografie - Česko - 21. století

Monografie obsahující výběr z autorčina celoživotního díla (1952-).

Katalog k výstavě Ruka v rouně, která se konala ve Východočeské galerii v Pardubicích, ve které se nachází nejrozsáhlejší veřejná sbírka grafik Bohuslava Reynka - obsahuje 113 grafik.

Slavnostní průvody, turnajová klání, divadla, hostiny, plesy, ohňostroje, kratochvíle a hry v zahradách. Luxus, noblesa, elegance… Jak se dříve šlechta bavila? Krátila si dlouhé chvíle, nebo se za velkolepou podívanou skrýval i hlubší význam? Jak Mantova, Ferrara, Mnichov či Vídeň a další města Evropy ovlivnila Český Krumlov a slavnosti Rožmberků, Eggenbergů i Schwarzenbergů?  Na tyto a mnohé další otázky se pokouší odpovědět publikace Šlechtické slavnosti a zábavy, která čtenáře seznámí s fenoménem festivit v aristokratickém prostředí v časovém období od 16. do počátku 19. století. Jednotlivé studie jsou doplněny bohatým obrazovým doprovodem a přehledem výběrové bibliografie. Předměty mimořádné vypovídací hodnoty jsou opatřeny rozšířenými popisy, které suplují katalogová hesla. Publikaci lze chápat jako průvodce výstavou Šlechtické slavnosti a zábavy, která je k vidění v nové Galerii Mincovna na zámku Český Krumlov od 1. 7. 2022. 

Obsah: Šlechtické slavnosti a zábavy.  Slavnostní průvody. Slavnosti ve zbroji. Zábavy a slavnosti v zahradách. Divadlo a opera. Hostiny aristokratických dvorů. Pijácké zábavy. Tančící šlechtici .Slavnosti na zámku v Českém Krumlově na příkladu použití dobového osvětlení.

Kniha Mentis oculis se zabývá stěžejními tématy malířského a teoretického díla Františka Kupky (1871–1957), který jako jeden z prvých umělců na světě zavrhl napodobení vnější reality. Rozvinul vlastní pojmosloví, související s přechodem předmětného umění do nepředmětného a bezpředmětného. Pět kapitol sleduje strhující osudy jeho práce od příchodu do Paříže v polovině devadesátých let 19. století, kdy uskutečnil obraz Biblioman, jejž vždy kladl na počátek své tvorby, po závěrečná padesátá léta 20. století, kdy v pozdním věku namaloval významný obraz Samostatná bílá. Jednotlivé oddíly se věnují různým způsobům osvojení si jevové reality a znázornění lidské postavy, protikladu doslovného významu a sousloví cosa mentale, přibližují zvraty mezi základními a doplňkovými barvami, zaměřují se na sen a rozdvojení osobnosti, soustřeďují se na poměr myšlenkové stavbya soudobé architektury.

Cesta předurčena osudem / Květa a Jitka Válovy vznikla jako doprovodná publikace k stejnojmenné výstavě konané v GASK – Galerii Středočeského kraje u příležitosti 100. výročí narození autorek.

Přibližuje život a tvorbu sester Válových na stejném koncepčním základě jako výstava, tedy jako „pouť“ rozčleněnou do dvanácti okruhů (skutečnost, souběh, jatka, zápas, tíha, sevření, cesta, rozmluva, dotyk, smíření, souznění, proměna), z nichž každý představuje klíčové téma v kontextu životního díla obou sester.

Významnou součástí koncepce publikace je výběr z pozůstalosti sester Válových (kresby, skici, skicáky, grafiky, grafické matrice), která byla v roce 2021 velkoryse darována do sbírek GASK.

Kniha pojednává různé stránky umělectví coby postavení, v němž během 19. století výtvarní umělci vnímali sami sebe v souvislosti s tím i to, jak je posuzovala společnost. Fenomén umělectví v naší knize zahrnuje sebereflexi i sebeprezentaci výtvarných umělců; týká se tedy vlastních tvůrčích výkonů i ideologie spjaté s výtvarným uměním. Ukazuje, nakolik emancipace umělců souvisela s národními hnutími, a jak odpovídala vývoji evropské umělecké scény. Čeští umělci se stávali uznanou součástí proměňující se moderní společnosti. Představy o umělectví zobrazujeme ve škále od oficiality a uměleckých veličin až po tvůrčí hru s fikcemi ba i mystifikacemi. Mimořádnou přitažlivost knize poskytuje její výtvarná výbava zahrnující obrazy, kresby, grafiky, sochy od známých umělců i množství příkladů z tvorby méně známé.

V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Tato cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místě návštěvy. Byla zásadní pro tehdejší generaci malířů a zejména sochařů, kterým pomohla ujasnit si cestu k modernímu výtvarnému směřování, a předznamenala také budoucí orientaci naší výtvarné scény na francouzské umění. Z toho, co tehdejší umělecká a společenská elita považovala za důležité této významné návštěvě ukázat, lze navíc usuzovat mnohé o prioritách a charakteru české společnosti na počátku 20. století. Publikace se poprvé systematicky věnuje doprovodnému programu, který byl pro Rodina připraven. Na základě nového studia archivních pramenů (časopisů, korespondence, osobních archivů aj.) se snaží rovněž zmapovat důvody, proč přijel Auguste Rodin na Moravské Slovácko, kde navštívil Výstavu slovenských a moravských výtvarných umělců v Hodoníně a kde u příležitosti jeho návštěvy proběhla téměř „celoslovácká“ slavnost.

Publikace z pera renomovaného historika umění doc. PhDr. Josefa Malivy přibližuje a odborně hodnotí malířské dílo Cyrila Mandela, který patřil k výrazným osobnostem moravského umění přelomu 19. a 20. století. Předmětem jeho zájmu byla jak portrétní a figurální tvorba, zaměřená na výrazné venkovské typy horňáckého regionu, tak krajinomalba. Od náladových krajin, přes podněty secese, dospěl k impresionistickému přístupu ke krajinomalbě. Jeho tvorba je širší veřejnosti bohužel málo známá, což je dáno nepochybně i tím, že byla předčasně ukončena, zemřel náhle v 34 letech. I přesto dokázal vytvořit dílo, které si zaslouží pozornost. Kniha je doplněna bohatou obrazovou dokumentací a soupisem autorových malířských prací.