Geschichte

Untertitel: 2. a 5. pražský oddíl Junáka Jarolav Foglar a Jaroslav Novák.

Sto let se ve skautských oddílech schází tisíce kluků a holek se svými vedoucími, aby prožívali společná dobrodružství a budovali přátelství na celý život. Dva z nich – 2. a 5. pražský oddíl – fungují dodnes. Většinu svého času byly výkladní skříní skautingu a inspirací pro stovky dalších společenství. Dlouho byly také spojeny s význačnými vůdci a spisovateli – Jaroslavem Foglarem a Jaroslavem Novákem – kteří Dvojku a Pětku desítky let vedli. Jejich činnost ilustruje obecné principy, na kterých stojí dobrý oddíl, i dobu, v níž se nacházeli. Kniha obsahuje více než šest set většinou neznámých fotografií a dokumentů.

Svazek Z bojů o náboženství a texty z let 1904–1906 shrnuje Masarykovy projevy publicistické, odborné či populárně-naučné povahy, otištěné v daném období zejména v měsíčníku Naše doba a deníku/týdeníku Čas, ojediněle i jinde, od listopadu 1904 např. také v Zeitschrift für Sozialwissenschaft, od ledna 1905 potom v Österreichische Rundschau. Vedle soustavných úvah o problematice národnosti, výkladů ruské minulosti i přítomnosti a aktuálních otázek české i rakouské politiky Masaryk v tomto období vehementně vstupoval do debat i polemik na poli církevního, náboženského života.

Působení rodu Lichtenštejnů v Československu se neobešlo bez řady dramatických zvratů.

Již krátce po první světové válce vyjádřila nová státní moc zájem na provedení pozemkové reformy na šlechtických velkostatcích. Lichtenštejnů se měla týkat dokonce v první řadě. Důvodem byla účast v pořadí prvního knížete Karla na procesu s tzv. českými pány a na pobělohorských konfiskacích. S vyvlastněním většiny svého majetku se rod nesmířil a v období druhé světové války se pokusil dosáhnout její revize. Autor sleduje chování rodiny během nacistické okupace Českých zemí v širších souvislostech a poukazuje mimo jiné i na její příznivý vztah k českým zaměstnancům. Po druhé světové válce došlo ke konfiskaci zbývajícího rodového majetku.

Autor odpovídá na otázku, proč k tomuto tvrdému opatření došlo a to bez ohledu na postavení knížete jako panovníka suverénního Lichtenštejnského státu. Věnuje se dlouho trvajícím snahám rodiny tento nepříznivý vývoj zvrátit a současně analyzuje politiku československých úřadů, které si legalitou konfiskace nebyly zcela jisty.

Příjemné a poutavé čtení doplněné o atraktivní ilustrace a původní fotografie, určené všem, kteří se zajímají o prostředí, dějiny i současnost města Rajhradu.

Publikace je završením více než dvacetiletého výzkumu autorky k této problematice. Autorka do ní zařadila celkem 31 studií tematicky rozdělených na dvě části a příznačně psaných česky i italsky. V první části se věnuje osudům toskánské linie habsburského rodu a dějinám jejich rodinného archivu. Podrobné studie jsou věnovány dějinám toskánské sekundogenitury, pobytu toskánských Habsburků na Brandýse nad Labem, několik studií je zaměřeno na atraktivní osobnost arcivévody Ludvíka Salvátora (1859–1915) a jeho vědecké a literární dílo. Problematiky dějin rodinného archivu se týkají závažné studie vztahující se např. k archivní rozluce mezi Italským státem a habsburským rodem, ke způsobům zpracování archivu nebo k dějinám jednotlivých fondových částí. Ve druhé části sborníku představuje autorka některá historická témata, jejichž zpracování z rodinného archivu toskánských Habsburků vychází. Jde o témata neméně atraktivní a závažná (osobnost Lorenza Medici, toskánská vila Pratolino, studie k dějinám a topografii Florencie, Pisy a Sieny nebo prezentace pramenů k dějinám sjednocení Itálie). Samostatný soubor představují tři rozsáhlé studie věnované toskánským záslužným řádům (sv. Štěpána, sv. Josefa a toskánského záslužného řádu) včetně seznamu laureátů. 

Autoři této kolektivní práce se pokoušejí zmapovat základní kontury vývoje evropské historiografi e soudobých dějin. Historiografi e soudobých dějin přestala být pro badatele i pro čtenářské uživatele brzy po konci studené války přehledná. V rámci své analýzy hledají odpovědi na několik otázek: Došlo po konci studené války k výrazným posunům tematických a geografi ckých těžišť zájmu historiků soudobých dějin? Vytváří se v moderním, propojeném světě neustále vzývajícím globalizaci nějaký společný diskurs soudobých dějin, nebo přežívají disparátní nacionální narativy, jejichž diskursní roviny mezi sebou velmi málo komunikují?

 Kniha je druhým svazkem sedmidílného edičního projektu k dějinám města Brna, které zpracovává kolektiv autorů z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Archivu města Brna a Historického ústavu AV ČR ve spolupráci s řadou odborných brněnských institucí a pracovišť.

Kniha pojednává o vzniku města, jeho vývoji jako knížecího sídla a o jeho proměně v důležité moravské centrum od doby přemyslovské a lucemburské přes období husitských válek a vlády Jiřího z Poděbrad až ke sklonku věku jagellonského.

Život středověkého města je v knize vylíčen z hlediska městské správy, soudnictví a hospodaření, zobrazen je i všední život bohatých a chudých obyvatel, jejich rodinné vztahy, způsoby obživy či duchovní život. Nedílnou součástí vyprávění je také topografie města, stavební vývoj, malířství i sochařství.

Kolektivní monografie se zabývá otázkou vztahu T. G. Masaryka k ideologii slovanství a k jednotlivým slovanským národům. Publikace obsahuje celkem 26 původních studií od historiků z devíti zemí. Podrobně jsou zde zmapovány Masarykovy kontakty s Rusy, Ukrajinci, Poláky, Slováky, národy bývalé Jugoslávie a Bulhary. Značná pozornost je v knize věnována také současným posunům ve vnímání a hodnocení T. G. Masaryka v jednotlivých slovanských státech.
Monografie reflektuje současný stav poznání sledované problematiky, přináší nejen objektivnější hodnocení ( bez nejrůznější dřívější ideologizace či sklonu k přílišnému patosu), ale často také nová, dosud neznámá fakta, resp. prezentuje i relativně stará témata z netradičních úhlů pohledu.

Boj o alpskou kótu Doss Alto, při němž tři legionářské roty odrazily v září 1918 výpad rakousko-uherského úderného polopraporu, se v meziválečném Československu stal legendou. Autor ve svém zasvěceném pohledu na čs. legie v Itálii nabízí fakty doložený a zároveň poutavý obraz nejen této válečné epizody, v němž se pokusil oddělit realitu od pozdějšího mýtu. "V obklíčení se ppor. Trojánek sám zastřelil. Navíc do těchto míst přenesla svoji palbu italská dělostřelecká baterie, čímž omylem usmrtila dva nebo tři legionáře. Pak se skupiny rakouských úderníků přiblížily předpolím ke skaliskám Doss Alta a Sasso Sega, z jejichž podzemních galerií, osazených kulometnými stanovišti, byla na přicházejícího nepřítele zahájena nesoustředěná, spíše nahodilá palba. Po celou dobu boje se tu nenacházel žádný italský velitel praporu. V kritické situaci se ujal velení por. Fabian z hlavní kaverny na Sasso Sega a zorganizoval účinnou obranu…“

Monografie je věnovaná přínosu tělesné výchovy a sportu české národní emancipaci v období od vzniku sokolské organizace v roce 1862 až do první světové války, kdy byla zakázaná činnost České obce sokolské, Českého olympijského výboru a fotbalové asociace. Ke konci 19. století již Sokol dominuje českému spolkovému životu a díky široké členské základně a mnohostranné činnosti je jeho přínos k vytváření české národní společnosti zcela mimořádný. Podobně ojedinělá je také od přelomu 19. a 20. století mise českých olympioniků, kterým se podařilo důstojně a úspěšně prezentovat na celosvětové scéně český národ jako samostatný a rovnocenný s velkými národy reprezentujícími mocné státy. 

Tato kniha zachycuje vzájemné kulturní vazby mezi Českou republikou a Peru, a to od dob koloniálních až po současnost. Kniha je rozdělena do dvou dílů, přičemž každá kapitola je věnována konkrétnímu tématu – akcentována je oblast umělecká, od literatury přes výtvarné umění a keramiku až po hudbu. Autor při práci na knize vycházel z mnoha informačních zdrojů, s nimiž může čtenář sám díky uvedeným odkazům dále pracovat. Kniha je určena odborníkům i laické veřejnosti se zájmem o dějiny umění či iberoamerikanistiku.

Smyslem této publikace není jen opakovat notoricky známá fakta, týkající se jejich smutného konce, ale věnovat se naopak oněm bílým místům, která jsou spojena s vývojem a vznikem hraničních orientačních sloupů. Pokusíme se odpovědět na otázky: Kde se vzala myšlenka osadit československou hranici symboly státu? Byl výběr podoby sloupu tak samozřejmý nebo mu cosi předcházelo? A jak vlastně probíhala jejich výroba a samotné rozmístění? Učiněná zjištění se následně pokusíme zasadit do kontextu dějinných událostí, které posléze vyvrcholily v zánik první Československé republiky a postupný konec hraničních orientačních sloupů, jako neodmyslitelného prvku a součásti hraničního značení.

 Druhý z řady 3 knih (dílů) věnovaných historii města Bruntál.

Kniha ukazuje podobu města a jeho života do začátku padesátých let minulého století na více než pěti stech fotografiích, pohlednicích a dobových materiálech. Kniha je členěna do 16 kapitol zabývajících se popisem města, jeho jednotlivých částí, významných budov, průmyslu, živností, obchodů, restaurací a hostinců, školství, spolků a spolkové činnosti, sportovních aktivit, železniční a silniční dopravy, různých společenských událostí, ale i hory Tábor a obcí, které jsou dnes součástí města Lomnice nad Popelkou.