Geschichte

Publikace mapuje historii a zajímavosti měst, městysů a obcí na území okresu Strakonice.

Bezmála sedmisetstránková výpravná publikace ‚Uničov – historie moravského města‘ vznikala tři roky. Na její přípravě se podílel osmnáctičlenný autorský tým. Tvořili jej historici, archiváři, archeologové a mnoho dalších odborníků z Univerzity Palackého, Státního okresního archivu Olomouc, Vlastivědného muzea v Olomouci a řady jiných vědeckých institucí či vysokých škol. Jde o dosud nejrozsáhlejší a nejpodrobněji zpracované dějiny Uničova

První část knihy pojednává o pánech z Hradce 1312-1452 a druhá část zahrnuje například kapitolu soudnictví a popravy, slavné rodáky, pověsti z JH atd.Kniha je volným pokračovaním Vyprávění o Jindřichově Hradci vydané v roce 2010 v nakladatelství Epika.

Čapkovy obsáhlé paměti jsou cenným svědectvím o rozporuplném českém 20. století. Zachycují prostředí a hodnotový svět pražské středostavovské rodiny, přibližují nelehká rozhodování, která “Velké dějiny” vnášely do života “Malých lidí”. U humanitně vzdělaných intelektuálů to platí snad dvojnásob. Vratislav Čapek nalezl těžit svého praktického i teoretického působení především v oblasti didaktiky dějepisu, a na tomto poli je jeho stopa dodnes nepřehlédnutelná. Prošel řadou institucí a funkcí, badatelských a pedagogických, významná etapa jeho produktivního věku je pak spojena s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, kde zažil i roku 1989 a bezprostředně následující období. I tato skutečnost činí jeho vzpomínání mimořádně zajímavým ... (Doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. – Ústav českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy).

Kniha přináší širokou škálu badatelských přístupů k dějinám raného novověku i s profilujícími tematickými okruhy, na něž specialisté na toto období zaměřují svou pozornost jak v rámci české historiografie, tak v širším kontextu evropského, popřípadě i světového dějepisectví.

Šestý svazek ediční řady České dějiny, v níž představují svá díla převážně pracovníci a absolventi Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na této knize spolupracovali rovněž odborníci z dalších univerzitních i akademických pracovišť.

Významným pramenem pro poznání dějin raného novověku a zejména konfesních zápasů této doby je korespondence papežských nunciů, tedy papežských diplomatů v jednotlivých státech. Po otevření Vatikánského tajného archivu odborné veřejnosti v roce 1881 zřídila řada evropských států vlastní historické ústavy sídlící v Římě, jejichž hlavním posláním je v podobě kritických edic tyto důležité dokumenty postupně vydávat. Od dvacátých let 20. století patřil mezi tyto instituty i Československý historický ústav v Římě. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů byla příprava edic nunciaturní korespondence z let 1592–1628, a to korespondence nunciů působících u císařského dvora, který sídlil po větší část uvedeného období v Praze. V době první republiky se však podařilo vydat pouze několik svazků vlastní řady nunciaturní korespondence, která nese název Epistulae et acta nuntiorum apostolicorum apud imperatorem 1592–1628.

Podtitul: Das Porträt eines vergessenen deutschsprachigen Prager Verfassers.Die vorliegende Abhandlung über das Leben von August Anton Legis-Glückselig (1806-1867) und sein Werk ist als Einführung gedacht. Legis-Glückselig, dieser vielseitige Forscher und Verfasser, tätig auf dem Fachgebiet der Sprachwissenschaft, Theologie, den historischen Hilfswissenschaften, der Vaterlands- und Adelskunde, der Rechts- und Kunstwissenschaft war ein typischer Repräsentant des gelehrten Autodidakten, Schriftsteller-Regionalforschers sowie Geschichtsschreiber-Amateurs, die durch ihre eifrige Arbeit Einzelsteine zum Mosaik unserer Geschichtskenntnisse Böhmens zusammensetzten. Ohne sie wüssten wir weit weniger, als wir uns heutzutage überhaupt vorstellen können.

Jagellonská epocha představuje výraznou kapitolu našich dějin, obestřenou řadou mýtů. Autor pozorně sleduje život a činy Vladislava II. a odmítá rozšířenou představu o slabošském králi, neopomíjí jeho dlouholetého soka Matyáše Korvína a poté krále-dítě Ludvíka, který zahynul u Moháče. Líčí vnitřní vývoj království, formování stavovské monarchie, spory šlechty s městy včetně pražského povstání (1483) či svatováclavské smlouvy. Vladislav, ač od roku 1490 panoval i v Uhrách, na české země nezapomínal, jak svědčí i výstavba Pražského hradu. Text dále popisuje hospodářský vývoj (mj. poslední, jáchymovskou konjunkturu stříbra včetně ražby tolarů) a konfesijní proměny, spojené s příchodem německé reformace. K životu ve městech i na venkově patřily i přírodní katastrofy, stejně jako školství, kulturní a umělecká tvorba, kdy se v tzv. vladislavské epoše prolínala pozdní gotika s příchodem renesance.

Kniha se zabývá popisem všech měst, městeček, obcí a osad, které se nacházejí na území někdejšího historického okresu Jindřichův Hradec. Čtenář se může seznámit ve čtyřech částech - Jindřichův Hradec a okolí, Kunžak a okolí, Nová Bystřice a okolí, Landštejn a okolí s dějinami každého jednotlivého místa, s vývojem počtu obyvatel, s nejvýznamnějšími památkami, rodáky, historickými pomístními názvy a také s majiteli domů v minulosti a nechybí ani přehledy živnostníků a řemeslníků. Nejedná se o klasického průvodce pro turisty, kterých vyšlo pro tuto oblast již vícero, ale o poměrně podrobný historický místopis. V závěru práce je umístěn ještě přehled monografií obcí a nezbytný německo-český slovníček místních jmen na Jindřichohradecku a Novobystřicku.