Kunst

 Untertitel: Poválečné umění napříč generacemi a médií (koláž, intermediální a konceptuální umění, performance a film).

Tomáše Pospiszyla Asociativní dějepis umění je postavena na esejistické analýze děl významných, i když stále nedostatečně ceněných osobností českého a slovenského umění padesátých až sedmdesátých let. Současně nabízí úvod do problémů současného umění a snaží se dokázat, že i zdánlivě těžko uchopitelná tvorba dneška je produktem historické kontinuity a vývojové logiky. Převládající tvůrčí strategií analyzovaných umělců je propojování různorodých elementů do kolážové struktury. Podobným postupem se řídí i samotná kniha. Místo lineárního myšlení, zdlouhavého dokazování a textu přetíženého odbornými výrazy nastoluje významové souvislosti pomocí kontrastů a volnějších asociací.

Je tvorba současných výtvarných umělců pouhou recyklací experimentů šedesátých a sedmdesátých let minulého století? Proč dnes výtvarníci míří do oblastí dříve vyhrazených literatuře, filmu nebo divadlu? Je naše vnímání východoevropského umění před rokem 1989 deformováno politickou perspektivou? Pět vzájemně propojených případových studií spojuje motiv nepřímých a někdy i nevědomých mezigeneračních dialogů. Tvorba současných umělců (Ján Mančuška, Kateřina Šedá, Barbora Klímová nebo Eva Koťátková) je konfrontována s díly klasiků poválečné neoavantgardy (Jiří Kolář, Milan Knížák, Július Koller či Jiří Kovanda).

Katalog ke stejnojmenné výstavě představuje život a dílo Vladislava (1914-1977) a Idy (1920-2003) Vaculkových. Obsahuje bibliografii.

Ludvík Dobeš (1914-1979) již od dětství velmi rád maloval a této zálibě se pak věnoval celý svůj život. Po základní škole absolvoval umělecko-průmyslovou školu v Brně, kde si osvojil malířské a grafické techniky. Namaloval stovky obrazů, ale mimo svůj kraj je téměř neznámý. Živil se příležitostnými výtvarnými pracemi (Toman uvádí: malíř skla a keramiky), později pracoval jako samostatný živnostník. Po válce se malování věnoval v rámci svobodného povolání. 

Kniha Marie Mžykové pojednává o nizozemských zátiších z doby pozdní renesance a baroka, která představují jednu z nejoblíbenějších kapitol evropské malby. Vzhledem k náboženským válkám 16. století řada umělců odcházela z Nizozemí do vzdálených končin Evropy a lákavou oblastí se pro ně stalo i světové kulturní centrum, jakým za vlády císaře Rudolfa II. byla Praha. V návaznosti na rudolfínské sbírky holandských zátiší se pak v zemích Koruny české zejména v době baroka formovaly skvělé šlechtické umělecké kolekce, dnes soustředěné v Národní galerii v Praze, ve fondu Pražského hradu nebo ve sbírkách českých hradů a zámků. Text in Tschechisch und Engl.

Lust for Freedom. The First Years after the Velvetet revolution.

Fotografie Pavla Hrocha a esej Jáchyma Topola zaznamenávají divoká léta po sametové revoluci v Praze, vzrušené období oslav nově nabyté svobody o pádu komunistického režimu v Československu. Emoce se z intimní zóny vnitřního exilu obyvatel dostaly na ulici, společně s mnoha potlačovanými tématy i recidivisty propuštěnými po prezidentské amnestii. Zmatek se mísí s radostí, chutí dělat vše, co se dřív nesmělo, bez řádu a pravidel, a jen s abstraktními a idealizovanými cíli. Pandánem souboru fotografií z porevoluční Prahy jsou snímky z demonstrací v Západním Berlíně, kde levicoví radikálové pod vlajkou Mao Ce-tunga spílají kapitalismu, a fotografie z protivládních demonstrací volajících po starých pořádcích v Moskvě. To vše byla střední a východní Evropa raných devadesátých let, plná euforie, iluzí a paradoxů.

The photographs of Pavel Hroch and Jáchym Topol’s essay record the wild years following the Velvet Revolution in Prague, an exciting time of celebrating the newfound freedom after the fall of the communist regime in Czechoslovakia. The emotions of the country’s inhabitants flowed out onto the streets from more personal zones, along with many other previously suppressed subjects – and also the many repeat offenders released by the president’s amnesty. Confusion was mixed with joy and with a desire to do everything that had been previously forbidden, with no order or rules and with no more than abstract and idealized objectives. A counterpart to Hroch’s photographs from post-revolution Prague are his pictures from demonstrations in West Berlin, where left-wing radicals spit on capitalism under the banner of Mao Zedong, and also his pictures from Moscow, where anti-government protesters were calling for a return to the old order. All this was Central and Eastern Europe in the early 1990s – a place full of euphoria, illusions, and paradoxes.

Kniha seskupuje všechna známá i méně známá umělcova grafická díla, vzniklá v rozmezí let 1904–1918, včetně dvou téměř neznámých listů, a zveřejňuje též několik verzí autorských zkušebních a finálních tisků, nechybí ani ukázka přípravných kreseb. Spolu s bohatým obrazovým doprovodem přináší publikace celou řadu nových poznatků, upřesňuje vročení některých děl a poprvé v ucelenosti a v rámci dobových a historických souvislostí zhodnocuje umělcovu uměleckou tvorbu. Součástí práce je kompletní obrazový katalog Kubištova grafického díla včetně jedné matrice a obsáhlý výčet aktualizovaných biografických a bibliografických údajů. Kniha v úpravě Zdeňka Zieglera je postavena na detailech, které čtenáře svým zvětšením doslova vtahují do dramatu děl a umožňují pochopit a prožít specifický „nerv“ Kubištovy grafiky. Ta byla dosud vnímána pouze v souvislosti s jeho malířskou a kreslířskou tvorbou. Monografie Mahuleny Nešlehové tento zaběhlý přístup napravuje.

Katalog výstavy.

Katalog výstavy. Výjimečná výstava potěšení milovníky Francie i francouzského umění. V návaznosti na předchozí výstavy oslavující šlechtické rody Rožmberků a Pernštejnů se tento výstavní projekt koná ve spolupráci se Správou Pražského hradu v tzv. Císařské konírně na Pražském hradě.

Jaké možnosti a cíle výstava sleduje? Od dob monarchie Ludvíka XIV. francouzská kultura prioritním způsobem podněcovala životní styl, umění a festivity aristokratických vrstev v celé Evropě. Vliv Francie se promítal v přejímání způsobu života a kultury, principů dekorativně bohatých zahrad či architektonických prvků.

V průběhu výrazných dějinných zvratů se francouzská šlechta usazovala také ve střední Evropě. Její vrcholy a pády byly reflektovány i prostřednictvím šlechty, která přicházela do zemí Koruny české jak za třicetileté války, tak po Francouzské revoluci. Do sklonku 19. století mělo v zemích Koruny české sňatkovou provázanost zhruba na padesát francouzských rodin, čímž docházelo k přímému vstupu francouzské kultury do tohoto teritoria. Doklady vlivu Francie se nejvýrazněji promítají v oblasti hradů a zámků, jejichž sbírky, doplněné z centrálních institucí, budou těžištěm výstavy.

Výstava představí uměleckou tvorbu francouzských autorů a předměty nepominutelné hodnoty kulturněhistorické: ukázky uměleckého řemesla - nábytek, hodiny, porcelán, luxusní oděvy – ale i předměty „à la française“.

Katalog výstavy akademického malíře Rudolfa Mazucha (1891-1920), žáka prof. Maxe Švabinského. Výstava seznámí návštěvníky s životem a dílem talentovaného malíře, kterému pouze předčasný skon zabránil v tom, aby se zařadil mezi nejvýznamnější české umělce první poloviny 20. století. Základem je poměrně rozsáhlá sbírka Mazuchových děl ze sbírkového fondu Regionálního muzea v Kolíně, doplněná o zápůjčky z dalších institucí (např. Městské divadlo v Kolíně) či od soukromých vlastníků.     

Obraz Oslavení sv. Václava z roku 1844 je závěsný obraz mimořádných rozměrů 830 x 490 cm. Jeho velikost je třeba zmínit hned na počátku, protože se zcela zásadně podílela na složitém osudu díla. Obraz namaloval významný rakouský malíř a ředitel vídeňské Akademie Anton Petter na objednávku olomouckého arcibiskupa Maxmiliana Sommerau-Beeckha. Obraz byl původně určen pro olomoucký dóm sv. Václava. Kniha popisuje jeho restaurování v letech 2012-2014.

Výpravná, tematicky koncipovaná obrazová kniha Bohumil Kubišta – Zářivý krystal přináší nové zhodnocení autora, jemuž nebyla třicet let věnována samostatná pozornost, přestože jde o zakladatelskou osobnost české moderní malby.

Zabývá se otázkami utvářejícími Kubištův postoj ke světu. Postihuje, jaký byl jeho vztah k Bohu a náboženství, k životu a smrti, k mužům a ženám, jak se vymezoval vůči své generaci, jak si utvářel vlastní uměleckou cestu, sleduje malířův poměr k barvě a ke zlatému řezu. Na mnoha příkladech ze staršího evropského malířství připomíná obrazy, jimiž se Kubišta zabýval ve svých recenzích a jejichž rozbory se snažil převést do vlastní tvorby.

Kniha přináší i některá nepublikovaná díla a na mnoha detailních reprodukcích zkoumá stěžejní Kubištovy obrazy. Zároveň je založena na dosud nezveřejněném archivním materiálu, přinášejícím údaje o nemoci Kubištovy matky, o soudním sporu vyvolaném aférou v kavárně Union i o umělcově podílu na potopení francouzské ponorky Curie.

Životopisná část sleduje také další osudy Kubištova odkazu ve dvacátém století, zejména jeho samostatné výstavy, které podstatně ovlivnily následující generace.

Publikace byla vydána u příležitosti nedožitých 90. narozenin malíře, grafika a ilustrátora Gustava Kruma (* 23. 5. 1924, + 21. 3 2011).

Obsahuje vyobrazení 25 barevných listů – temper a akvarelů z cyklu „Z historie Jihlavy“. Tento cyklus vznikal mezi lety 1996 – 1999 a jsou na něm zachyceny např. doly na stříbro ve Starých Horách, požár města, Švédské vojsko nebo jihlavský pivovar.  Obrazy jsou doplněny krátkými texty v českém, anglickém a německém jazyce.

Dílo i pohnutý osud avantgardního českého architekta a scénografa Bedřicha Feuersteina (1892–1936) se sice těší zájmu širší odborné veřejnosti, nicméně jeho japonský pobyt zůstával bez podrobnější analýzy.

Studie Heleny Čapkové Bedřich Feuerstein – Cesta do nejvýtvarnější země světa vychází z rozsáhlého výzkumu archivů v Čechách i v zahraničí a představuje čtenáři životní příběh a slavné i téměř neznámé realizace či projekty tohoto tvůrce. Hlavní tematickou linii knihy tvoří Feuersteinův vztah k Japonsku, a sice ještě před tím, než odcestoval do této „nejvýtvarnější země světa“, kdy se jako tolik jeho současníků ocitl pod vlivem japonismu, dále v letech 1926–1930, kdy spolupracoval s tokijským ateliérem Čechoameričana Antonína Raymonda, až po období, kdy se vrátil do Prahy, aby tu tragicky zahynul.

Katalog výstavy fotografa Jiřího Jíry. Výstava zahrnuje proslulé snímky, které prostřednictvím prestižních časopisů Time, New York Times, Life, People a Newsweek oběhly svět. Nechybí ani výběr z divácky přitažlivé série Havel, jež uzavřela působení Jiřího Jírů ve funkci osobního fotografa našeho prvního polistopadového prezidenta a v knižní podobě získala první cenu ve fotografické soutěži Orvieto fotografia 2008 v Itálii. Výstava tak nabízí překvapivé obrazové setkání s řadou populárních a významných osobností (od dalajlámy přes Bohumila Hrabala po Rolling Stones).

Katalog k výstavě „UMPRUM 2013“, jejímiž kurátory jsou David Kořínek, Marek Meduna a Robert V. Novák, vychází z konceptu celé výstavy – výběru nejvýraznějších diplomových a semestrálních prací studentů ateliérů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze v akademickém roce 2012/2013 – a je založen na principu duality: jeden pól představuje užité umění a ten druhý umění volné. Katalog vychází v česko-anglické jazykové mutaci.