Geschichte

Jaký význam mají sbírky zaniklých českých stranických muzeí a proč se jimi i dnes zabývat? Neklademe si za cíl obsáhnout komplexní dějiny těchto institucí a jejich sbírek, ale spíše rozšířit společný diskurz o zaniklých ideologických muzeích. Jde o pohledy do současného myšlení o muzejních strategiích, kde se střetávají individuální tematické i metodologické přístupy jednotlivých autorů, a to ve dvou liniích. První, stěžejní část se zabývá tématem institucionální roviny muzea, stejně tak povahou, specifickou kvalitou, proměnou rolí a uplatněním jeho sbírkového, ideologií zatíženého, fundusu. Druhá část knihy náleží třem případovým studiím o využití muzejních sbírek. Jistě se všichni shodneme, že likvidace sbírek z bývalých stranických muzeí, coby hmatatelné stopy historické paměti, by byla chyba. Zaměřili jsme se na otázky, jak uchopit a jak vytěžit bohatství materiálové škály předmětů, fotografií, filmů, dokumentů, knih či archiválií těchto sbírek coby svědectví naší minulosti, odrážející se v přítomnosti i v perspektivě budoucnosti. Text in Tschechisch und Engl.

Předložená kniha je věnována osobnosti Karla Bonaventury Buquoye. Císařský vojevůdce a majitel panství Nové Hrady je v ní představen v kontextu třicetileté války i svých mezilidských vztahů. Přední čeští i zahraniční historici v ní seznámí čtenáře se základními mezníky doby, ve které Karel Bonaventura Buquoy žil a jejíž vývoj výrazným způsobem ovlivňoval, i s životními příběhy osob, jež stály v generálově stínu.

 Publikace Věnná města českých královen autorského kolektivu odborníku z Historického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty UHK pod vedením Evy Semotanové a Josefa Žemličky se zabývá mnoha problémy a otázkami, které úzce souvisejí se vznikem a vývojem fenoménu věnných měst. Řeší tuto tematiku v samostatných, časově či tematicky pojatých kapitolách, které se vzájemně prolínají a doplňují; nabízejí varianty pohledů, směrujících posléze k syntetizující, synergické spojitosti jednotlivých námětů při zachování jejich pestrosti a rozmanitosti.

Instituce královských věnných měst se začala utvářet počátkem 14. století, prošla složitým vývojem a svého vrcholu dosáhla v období středověku. Věnná města se stala nejen zdrojem příjmů královen, ale v případe středověkého Hradce Králové a Mělníku na čas sídlem několika z nich včetně jejich dvorů. S nástupem raného novověku došlo k uvolnění osobního vztahu královen (císařoven) se svými městy a věnná města poté plnila především roli ekonomickou. České národní obrození, které s sebou přineslo rozvoj národní a regionální identity, proslulost a význam věnných měst znovu připomnělo. Dnes přispívá živá vzpomínka na věnná města a jejich historickou roli k udržení regionálního historického povědomí a sbližuje moderní současnost s minulostí. Zároveň věnná města zůstávají aktuálním badatelským tématem.

Kniha přináší příspěvky ze 41. ročníku plzeňského mezioborového sympozia, věnovaného manifestacím individualismu v průběhu „dlouhého“ 19. století. Otázky spojené se sebereflexí, sebeprezentací či sebeuskutečněním rezonovaly různým způsobem ve světě mužů a žen z řad měšťanstva, dělnictva i aristokracie. Autoři studií věnují pozornost vyhraněným osobnostem a leckdy složitému hledání a vymezování jejich pozice ve společnosti – vůči ideologickým projektům, uměleckým konvencím apod. Problematika individualismu je v publikaci obsahující obrazovou přílohu nahlížena z perspektivy historie, filozofie, literární historie, hudební vědy, teatrologie a dějin umění.

„Family business and cultural history“ česko-rakouského podnikatelského rodu Lannů trvala jedno století: od založení rodinného podniku roku 1828, který převzal obchod solí a dřevem na Vltavě a v Budějovicích stavěl dřevěné lodě, přes budování průmyslových podniků na Kladensku Adalbertem Lannou starším (1805–1866), dále výstavbou základní železniční a říční dopravní sítě v Čechách, v Horním a Dolním Rakousku Adalbertem Lannou mladším (1836–1909), až do úmrtí posledního mužského potomka rodu JUDr. Adalberta Lanny nejmladšího (1867–1922). Nové mezioborové studium podnikatelských, kulturních, spolkových a mecenášských aktivit tří generací rodiny Lannů, stejně jako zkoumání jejich habitu včetně symboliky motivů výzdoby jejich sídel v Praze, Gmundenu a v pražské nekropoli, utvářejí poprvé vícerozměrný pohled na tuto výjimečnou rodinu, která žila a podnikala v prostředí tří odlišných epoch. Publikované texty dávají nahlédnout i do soukromého, veřejného a částečně i myšlenkového světa mužských příslušníků rodiny Lannů.

Kniha obsahuje studie z oblasti hospodářských a sociálních dějin, dějin umění, architektury, dopravy, techniky, ale také z oblasti péče o kulturní a technické dědictví, které Lannové po sobě zanechali. Zvláštní pozornosti se dostalo rodinným vilám v palladiánském stylu, které byly v 70. letech 19. století postaveny v exkluzivních lokalitách pražské příměstské Bubenče a předalpského Gmundenu.

novověku.

Kniha přináší soubor studií historičky a archivářky Olgy Fejtové, které byly vydány v letech 1988–2020 v českých i zahraničních periodikách a souborných dílech a jež se tematicky zaměřují na různé aspekty dějin měst a jejich elit v raném novověku, konktrétně na příkladu Loun a měst pražských.

Souborné vydání patnácti statí Olgy Fejtové, v nichž autorka na základě pražských pramenů a také archivního materiálu z Loun přispívá k poznávání klíčových problémů dějin postmedieválních měst, zásadně pomůže k dalšímu vědeckému využití těchto textů – dosud leckdy hůře dostupných, respektive unikajících zasloužené pozornosti. Z témat, která v publikaci realizované u příležitosti autorčina životního jubilea přicházejí ke slovu, je třeba zmínit především ekonomickou a sociální strukturu městského obyvatelstva, domovní držbu, meziměstské vztahy, migraci, národnostní situaci a konfesijní poměry v městských obcích, městskou (samo)správu a (různě definovatelné) milieu urbánních elit.

Detailní průvodce historií pernštejnského parku, je uvedený zasvěcenou studií věnovanou problematice osvícenských krajinných parků na Moravě. Studie osvětluje ideová východiska  vzniku anglo - čínských zahrad a nejdůležitější příklady parkových realizací, z nichž čerpala i moravská aristokracie. Druhá část knihy se koncentruje na pernštejnský park, provází historií a detailně seznamuje s jeho stavbami. Příběh parku, představený čtenáři až do současnosti, bohatě ilustrují historická vyobrazení a aktuální fotografie.

Název knihy i obrázek na obálce symbolizující život pulzující v chladném kameni desek zákona se snaží vystihnout její hlavní výpověď, Při bližším pohledu na činnost a vnitřní život řeholních kongregací nutně vyvstává dojem určitého rozporu mezi obrovským dílem na poli služby lidem a veřejné prospěšnosti, za nímž stojí maximální nasazení tisíců odhodlaných jednotlivců, a vlastním organizačním uspořádáním těchto institutů, které s sebou neslo zátěž několikasetletého církevního vývoje vedoucího k určité deformaci původních evangelních hodnot. Kniha je příspěvkem k dějinám řeholních společenství v českobudějovické diecézi v období „dlouhého" 19. století a zároveň sondou s možností širšího zobecnění. Jejím cílem není jen přispět k regionálnímu bádání na poli církevněhistorickém, ale též podat co nejkomplexnější pohled na řeholní život v dané dějinné epoše, a to v kontextu předchozího i následného vývoje a za využití interdisciplinárního přístupu.

17 textů od účastníků již patnáctého konferenčního ročníku ze 6 zemí (Česko, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Srbsko) je rozděleno do tří základních oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově (čeština, chorvatština, polština, ruština, slovenština, srbština) a tematicky různorodé odborné studie postihují různé roviny a projevy vzájemných komplikovaných vztahů mezi Ruskem a slovanským areálem. Publikované příspěvky ukazují, že Rusko působilo na menší národy nejen vojenskou silou a mocenským vlivem, ale i svou kulturou a jazykem, bez nichž si novodobý vývoj slovanských etnik můžeme těžko představit. Východní slovanská říše do společenského a kulturního kontextu vstupovala rovněž ve své mytizované podobě jako prostor, kam ostatní národy opakovaně projektovaly vlastní cíle a plány, a v neposlední řadě se ocitla za vlastními hranicemi i jako početná a aktivní emigrace.

Kniha představuje první díl připravované trilogie věnované osvícenství v českých zemích. Věnuje se procesu „budování (moderního) státu“ pomocí série reforem. Autorka zkoumá, jak tyto reformy změnily postavení českých zemí a zasáhly do jejich vnitřního uspořádání i jak ovlivnily vztahy mezi Čechami, Moravou a Slezskem. Dále ukazuje, jaký vztah se utvářel mezi vídeňským centrem a česko/moravsko/ slezskou „periferií“, kdy a proč toto centrum zasahovalo do jejích vnitřních záležitostí. Důležitou otázkou je, do jaké míry má osvícenský absolutismus co do činění s osvícenstvím a do jaké míry spíše s budováním státu.

Navazovat budou svazky Formování veřejnosti (1740–1792) a Pozdní osvícenství (1792–1820).

Návesní kaple vybudované do poloviny 19. století svým nanejvýš harmonickým architektonickým a výtvarným řešením spoluurčují obecně vnímanou asociaci „jihočeské vesnice“, zároveň jsou i projevem a příznakem jedinečnosti konkrétních obcí. K budování zvonic na vesnických návsích nabádala státní i vrchnostenská protipožární nařízení druhé poloviny 18. století. Hluboce zbožná mentalita venkovanů ovšem nedokázala vnímat civilní ochranu obyvatel a jejich majetku bez kontextu duchovní ochrany obce. Zvonice se tak od samého počátku propojovaly s prostory určenými pro obrazy a sochy světců, osobní i kolektivní modlitby a v některých případech i liturgické úkony včetně sloužení mší svatých. Příběh proměn typologie těchto staveb na území vymezené současnými hranicemi Jihočeského kraje je o to zajímavější, že splétá dvě tendence – vedle pozvolného nabývání sakrálního obsahu výstražných zvonků i vliv odlišné situace na Moravě, kde se rozsáhlejší prostory s liturgickými funkcemi objevovaly již v 18. století.Fotograficky bohatě vybavená publikace výběrově zachycuje 284 lokalit.

Souboje o Grabenbummel, procházku německých spolkových studentů v barevných odznacích, byly jedním z nejvýznamnějších projevů nacionálního konfliktu o Prahu a její veřejný prostor. V letech 1898 až 1912 poskytl Grabenbummel čtyřikrát záminku k vypuknutí protiněmeckého násilí ve městě. Zvyk přerostl v politikum, o něž se Češi a Němci přeli v tisku, na zemském sněmu a Říšské radě, ale také v závažný problém, který musel stát a jeho úřady řešit. Kniha představuje vznik a vývoj zvyku s ohledem na specifickou situaci Prahy, současně ho zasazuje do historického kontextu 19. a 20. století. Zároveň ukazuje, proč zdánlivě neškodná tradice získala tolik pozornosti a vyvolala takové napětí, přecházející k fyzickému kolektivnímu násilí.

Exkluzivní třísvazkový soubor přináší kompletní souhrn všech závěsných portrétů ze sbírek Národního muzea.Tato monumentální publikace logicky završuje celou řadu, která si dala za úkol zmapovat kompletní fascinující kolekci portrétů z depozitářů, jež v reálné podobě nikdy nemůže být vystavena.

Autor jako dokonalý znalec a celoživotní kurátor sbírky zachycuje nejen historii jednotlivých portrétů, ale prostřednictvím obrazů podává i svědectví o době, kdy vznikaly a následně se staly součástí této zcela neopakovatelné sbírky.Na více jak 800 stránkách se milovník výtvarného umění stejně jako historik může setkat s brilantně zreprodukovanými 730 portréty, v nichž se odráží i tvář našich dějin.

obory v dokumentech.

Poznávání dějin, kultury a jazyků starověkého Předního východu se po prvotním nadšení cestovatelů a objevitelů z odkrývání pradávných měst postupně změnilo v systematické studium, které v současné době zahrnuje několik samostatných disciplín. Publikace přináší ucelený přehled dosavadního vývoje českého klínopisného bádání, předovýchodní archeologie a spřízněných oborů, a to ve více než třiceti kapitolách sepsaných předními odborníky. Je rozdělena do tří oddílů – první přináší dějinný nástin jednotlivých oborů a příspěvky ke konkrétním historickým událostem do poloviny 20. století, část druhá se týká vývoje od poloviny 20. století, zahrnuje však i kompletní přehledy. V obou oddílech jsou představeny i nejvýznamnější postavy jednotlivých oborů, které se svým působením a publikacemi zasadily o rozvoj těchto vědních disciplín. Třetí oddíl seznamuje čtenáře s nejnovějšími aktivitami v oblasti archeologických výzkumů na Předním východě i současného studia na poli jazykovědy a ukazuje, jak vypadá současné archeologické a klínopisné bádání.

Sedmým svazkem je naplněna první polovina celého encyklopedického díla, které vzniká péčí Historického ústavu AV ČR a prací jeho badatelů v součinnosti s předními odborníky z jiných akademických a univerzitních institucí. Svazek je polytematický, avšak v heslech velkého a středního rozsahu má několik výrazných dominant. Přispívá k vymezení historického prostoru z hlediska geografického a populačního pojetí (kosmografie, krajina, lid) a podrobně zpracovává některé regiony, bez nichž si nelze představit zejména starší minulost českého státu (Lucembursko a Lužice, ale také tamní slovanský národ – Lužičtí Srbové). Osvětluje klíčové pojmy středověku a raného novověku (mj. kolonizace, korunovace, královské město, kurfiřt, léno, lucemburská dynastie) i moderních dějin (mj. koncentrační tábory, Košický vládní program, Květnové povstání 1945, legionáři, letecká válka nad českými zeměmi, letectvo). Značná pozornost se soustřeďuje na období komunistické totality (kolektivizace zemědělství, komunismus, Komunistická strana Československa, komunistický režim atd.). Další hesla jsou věnována dějinám státu a práva, politickým proudům, diplomacii, národnostním menšinám, kulturní a církevní historii. Širší dosah mají rovněž hesla věnovaná pomocným a příbuzným disciplínám (kodikologie, komeniologie) a zvláště současné historiografii (kritický obrat, kulturní a sociální antropologie, kulturní obrat, lingvistický obrat).