Geschichte

Číslo 31/2  Paginae historiae  bylo připravené k poctě významného životního jubilea dlouholeté pracovnice Národního archivu Aleny Pazderové. Celkem 15 studií je věnováno především tématům, kterými se Alena Pazderová dlouhodobě zabývá (papežské nunciatury v raném novověku, dějiny Itálie, dějiny archivnictví). Druhá část tohoto svazku připomíná 80. výročí tragické smrti ředitele Archivu Země české Bedřicha Jenšovského (1889-1942). Součástí čísla jsou i bibliografie Aleny Pazderové a Bedřicha Jenšovského.

Kniha Petra Valenty představuje výraznou, a přesto zapomenutou osobnost pražského podnikatelského světa 19. století Richarda Dotzauera (1816–1887), významného podporovatele německého spolkového života a politiky v Čechách. Díky rozsahu Dotzauerových hospodářských, společenských a politických aktivit je biografie v širším kontextu sondou do prostředí pražských středostavovských elit a pražských Němců, čímž doplňuje poznání badatelských oblastí, jež jsou v historiografii stále zmapovány pouze částečně. Dotzauerovu životní dráhu lemují důležité procesy, které proměňovaly středoevropskou společnost 19. století – nástup kapitalismu, vytváření moderní občanské společnosti a postupné prosazování se moderního nacionalismu. Jednotlivé kapitoly knihy zachycují odraz těchto procesů jak v podnikatelově kariéře, tak i v jeho mentalitě a životním stylu.

Bedekr Hřbitovy zmizelých zachycuje nástin historie pohřebišť v oblasti tzv. vnitřních Sudet a představuje jejich vybraný inventář z doby před rokem 1945, včetně hrobů mnoha regionálně významných osobností. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války byly zpřetrhány sociální vazby mezi památníky mrtvých a jejich rodinami a mnoho hrobů tu postupně zaniklo nebo zpustlo. Až v posledních desetiletích se pozvolna obnovuje zájem o kritickou reflexi této zasuté a neradostné kapitoly moderních českých dějin. Echem této pozvolné národní sebereflexe jsou snahy o revitalizaci hmotných památek souvisejících s komunitou podkrkonošských Němců.

Kámen je vedle dřeva jedním z tradičních materiálů sepulkrálních památek. Přesto mu dosud nebyla věnována dostatečná pozornost ani odborný zájem. Cílem publikace je alespoň z malé části tuto mezeru zaplnit. V přehledném zpracování představuj většinu běžných, ale i méně častých nebo dokonce zapomenutých dekoračních, ušlechtilých a přírodních kamenů, které užívaly v pomníkové tvorbě v průběhu 19. století a v první polovině 20. století.

Z obsahu: Názvosloví a systematické přehledy dekoračního kamene v historické perspektivě.Proměny hřbitovů a náhrobní kamenů po roce 1800. Používané kamenické techniky. Variabilita dekoračních kamenů v sepulkrální produkci. Ušlechtilý kámen v sepulkrální produkci 19. století a první poloviny 20. stoeletí. Kamenoprůmysl v severozápadnímm Slezsku a jeho odraz v sepulkrálních památkách. Dochování kamenných sepulkrálích památek na Jesenicých hřbitovech. Kamenoprůmysl a ušlechtilá kamenická vroba před roekm 1945. Sepulkrální památky jako pramen k dějinám kamenoprůmyslu.

Reprezentativní publikaci Letní rezidence Pražanů, Černošice a vilová architektura 19. a 20. století připravoval a vydal Národní památkový ústav v rámci institucionálního výzkumu DKRVO a za finanční podpory města Černošice. Kniha je součástí ediční řady o významných vilových lokalitách v blízkosti Prahy. Navazuje tak na monografii Letní rezidence Pražanů, Dobřichovice a vilová architektura 19. a 20. století, která vyšla v roce 2013 (2. vydání 2016). Publikace je věnovaná historickému vývoji a uměleckohistorickému zhodnocení villegiatury v Černošicích, nejvýznamnějším příměstském letovisku hlavního města Prahy. Shrnuje urbanistický vývoj města do roku 1945, od několika samostatných venkovských obcí k oblíbenému vilovému letovisku. Zmiňuje reflexi černošických vil v dobovém tisku, poukazuje na stavebníky převážně letních vil s odkazy na jejich pražské zázemí a shrnuje vývoj vil v proměnách stylu, včetně interiérů domů. Zvláštní pozornost věnuje tomu, jaký vliv na architekturu zdejších vil měly velké celonárodní výstavy konce 19. století. Podrobněji se zaměřuje na podobu a vývoj zdejších zahrad a vlivu Dendrologické společnosti v Průhonicích. Zabývá se také osudy vil a jejich majitelů v období totalit po roce 1938 a 1948 (kapitolu objasňující majetkoprávní souvislosti vil vůbec poprvé u nás shrnul náš přední právní historik prof. Jan Kuklík). Exkurzem je kapitola o ruských emigrantech v Černošicích, která je v současné době ve spojitosti se solidaritou s ukrajinskými běženci dosti aktuální. Druhou část publikace tvoří katalog šedesáti vybraných vil s jejich podrobným popisem a shrnutím jejich stavební historie. Na závěr je zařazena pětice rozhovorů s potomky důležitých černošických rodin.

Bitva u Znojma, svedená mezi 10. a 11. červencem roku 1809, byla jedním z nejdůležitějších střetů války páté koalice, během níž rakouská armáda změřila již poněkolikáté síly s francouzskou Grande Armée. Bojovalo v ní přes 100 000 mužů a stala se závěrečnou bitvou války. Bitva u Znojma je však fascinující z mnoha dalších důvodů. Z čistě vojenské perspektivy si zaslouží pozornost už jen kvůli zuřivosti, s jakou byla bojována, době trvání, obrovskému počtu mužů, kteří se střetu zúčastnili, a dramatickému konci, kdy byly boje přerušeny náhlým a neočekávaným příměřím. I přesto však zůstává v povědomí široké veřejnosti prakticky neznámá. Tato kniha by to měla změnit.

Kartografické znázornění krajiny vycházející z Müllerových map, s reliéfem vyjádřeným bohatě prokreslenými kopečky, meandrujícími vodními toky a s nádhernou doprovodnou obrazovou výzdobou, hluboce zakořenilo v povědomí společnosti a stalo se symbolem pro (středo)evropskou barokní kartografii, jejíž díla zdobila sbírky a knihovny předních panovnických či šlechtických rodů i duchovenstva.

Jan Kryštof Müller (1673–1721) je vnímán především jako tvůrce podrobných tištěných, reprezentativních map Čech a Moravy a jejich rukopisných předloh. Nejznámější je rozměrná tištěná mapa Čech z roku 1720, zdobená bohatými vyobrazeními (parergy) podle návrhů Václava Vavřince Reinera. Osobnost Jana Kryštofa Müllera, zasazená do barokní Evropy, se však utvářela v rámci širokého společenského, hospodářského a vědeckého prostředí mnohem barvitěji a jeho význam je třeba chápat minimálně ve středoevropském kontextu. Müllerova tvorba se zapsala natrvalo do dějin vědy, zeměměřictví, geografie a kartografie. 

Výsledky interdisciplinárního výzkumu východočeských bojišť z prusko-rakouské války roku 1866.

Publikace shrnuje výsledky mezioborového výzkumu vybraných válečných lokalit prusko-rakouské války roku 1866 v prostoru východních Čech, které byly zkoumány metodami archeologického výzkumu nedestruktivní i destruktivní povahy. Pro interpretaci získaných poznatků ale bylo nutné ve velké míře přistoupit k interdisciplinaritě, čímž se rozumí i současné vyhodnocení konkrétních historických pramenů a literatury, které s archeologickými tématy úzce souvisejí. Ve všech tematických okruzích studie ale hrála vždy zásadní roli sledovaná bitevní krajina, která dle všech indicií výrazně ovlivnila celkový sled historických událostí v prvních týdnech válečného tažení. Je tedy namístě vě¬novat větší pozornost rekonstrukci její historické podoby z roku 1866 a válečným památkám, které se v ní dochovaly do dnešních dnů.

Kniha vyplňuje výraznou mezeru v poznávání důležité součásti našeho památkového fondu – vesnické architektury a jejího urbanistického uspořádání jako součásti historické kulturní krajiny. Autor se snaží o nový pohled na mechanismus vývoje vesnických půdorysů a plužin, včetně odhalování měr a modulů při pravidelném vytyčování v novověku i ve středověku. Půdorysy vesnic a jejich plužiny jsou přitom chápány jako celek, jehož jednotlivé složky se mohly v čase proměňovat. Jako podklad se využívají zejména mapy stabilního katastru, což současně znamená další rozšíření poznávání informací, obsažených v tomto unikátním archivním fondu. Práce má (jak je u autora obvyklé) učebnicový charakter, protože se předpokládá i její využití jako vysokoškolského učebního textu.

Bibliografie zahrnuje všechny autorovy samostatné publikace, editované práce a sborníky, pojednání, studie a úvahy, dále též drobné stati, hesla v encyklopediích, přehledy bádání, recenze a referáty. Publikace rovněž přináší vedle seznamu jubilejních statí, zpráv z vědeckého života a pořadů mediálního zaměření soupis knih, studií i vzpomínkových statí věnovaných autorovi.

Ke studiu středověkých církevních dějin neodmyslitelně patří problematika kostelní a farní sítě, stejně jako výzkum farního duchovenstva. Kniha Václava Nečady tyto aspekty studuje na příkladu řečického děkanátu od 12. století až do husitských válek. Po vylíčení procesu osídlení zkoumaného regionu autor sleduje formování kostelní a farní sítě na daném území. V další části knihy se podrobně věnuje farnímu kléru, jeho působení ve farní správě, mobilitě i kariérám duchovních. Zvláštní pozornost je věnována držbě patronátního práva k jednotlivým kostelům, majetkovému zázemí farních beneficií a hospodaření kleriků, jakož i faktickému zániku katolické církevní správy za husitských válek. Kniha obsahuje podrobný katalog jednotlivých kostelů, četné tabelární přílohy, mapy a vyobrazení.

Aus dem Inhalt: Egerland-eine Region in der Mitte Europas. Die Burgen der Ministerialen. Die Entstehung der Burg Seeberg und ihre ersten Besitzer. Die Burg Seeberg in den jahren 1322-1434. Seeberg und der Kanzler Kaspar Schlick. Seeberg zur Zeit des Dreißigjährigen Krieges. Wandlungen der Burg im 20. Jahrhundert.

Předkládaná monografie je první ucelenou biografií hraběte Františka Thun-Hohensteina (1809–1870), jednoho z nejdůležitějších představitelů českého uměleckého života 2. třetiny 19. století. Jako taková přispívá k poznání české aristokracie a jejího místa v měšťanské éře a v období modernizace. Prvním tematickým okruhem publikace je Thunova soukromá sféra, zahrnující jeho dětství, výchovu, vzdělání a cestování v kontextu rodinných strategií. Speciální pozornost je věnována vztahu mezi otcem a synem, který je klíčový a je nahlížen jako osobní a generační konflikt v rámci společenské proměny v 19. století. Druhým okruhem je pak veřejné působení Františka Thuna, mj. jeho aktivity v sociální a filantropické oblasti a politická kariéra v době předbřeznové a během revoluce roku 1848. Největší pozornost však autorka věnuje Thunově činnosti v oblasti výtvarného umění a památkové péče a poskytuje tak nejen přehled Thunovy práce v rámci oficiálních institucí a spolků, ale prezentuje fungovaní dobového uměleckého klientelismu, mechanismy přidělování zakázek i způsob jejich provádění.

Tématem 42. ročníku plzeňského sympozia jsou díla, která podstatně změnila domácí politickou, sociální i kulturní situaci, ať už tím, že byla přeložena z jazyku originálu nebo bez přiznání začala být interpretována a popírána jinými díly, ve snaze dosáhnout v české společnosti změny.Svazek zpracovává dané téma mezioborově a přináší 23 studií z oborů dějiny a teorie literatury, dějin a teorie umění, filozofie, estetika, muzikologie, historie a historická sociologie.

Vyprávění o rodině architekta Jana Blažeje Santiniho, Rubensův obraz na klenbě lodi a živý vodovod na Makové – to všechno a mnoho dalších dosud nepublikovaných příběhů z historie oblíbeného poutního místa Středního Povltaví. Kniha vychází v roce 300. výročí vydání trvalého povolení konat bohoslužby v kapli sv. Jana Křtitele na Makové, požehnané již 24. června 1720. Letos (2023) také uplyne 300 let od úmrtí slavného barokního architekta Jana Blažeje Santiniho, jehož vdova a dcera byly majitelkami Smolotel a patronkami kaple na Makové.