Geschichte

Historie, která v posledním více než půlstoletí zažila několik paradigmatických obratů, přidala nedávno další – obrat, kterému se říká animal turn: zvířata, která až dosud hrála v zorném úhlu historiků spíše okrajovou úlohu, se začala drát do jeho centra. Oprávněně, vždyť se na vývoji lidské civilizace aktivně podílela – poskytovala lidem potravu, materiál na oděv i obydlí, stála u zrodu jejich primární logistiky, budila kladné i záporné emoce. Inspirovala k uměleckým dílům, poskytovala podívanou a zábavu. Brát v potaz kategorii „zvíře“ znamená uvažovat v kontextu politiky, ekonomiky, náboženství, společnosti i kultury.V západní Evropě zaznamenala v posledních letech animal history, „historická zvířecí studia“, velký rozvoj. Vznikla řada prací chápající zvířata jako opravdové kulturní subjekty, jejichž chování je legitimním tématem historické analýzy.Kniha Zvířata a jejich lidé, jeden z prvních pokusů integrovat „animal turn“ do české historiografie, nabízí řadu pohledů na vztah lidí a zvířat. Předkládá způsoby, jimiž lidé své zvířecí souputníky zobrazovali, všímá si jejich chovu a zužitkování, jejich „léčivé síly“, zvířat v roli darů, společníků a přátel.

Publikace představuje čtvrtý svazek Edice politických programů, která má za cíl dokumentovat programový vývoj politických stran v českých zemích až do roku 1948. Připravený svazek navazuje na třetí díl této edice, který byl věnován programům českých národních stran až do říšských voleb 1891, v jejichž důsledku skončila dominance staročeské Národní strany v české občanské politice. Tento čtvrtý svazek se zabývá programy staročeských a mladočeských stran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1891-1914, v době pokračující diferenciace českého politického stranictví. Hlavní téma českých politických subjektů tvořil tehdy vztah českého národa k rakouskému státu, prosazení českých požadavků na národní a jazykovou rovnoprávnost s Němci v českých zemích při respektování státoprávního celku zemí České koruny. Od počátku 20. století se staročeští a mladočeští politikové vyjadřovali k vládním a německým návrhům podoby česko-německého vyrovnání v Čechách a na Moravě a byli rovněž konfrontováni s požadavkem zavedení všeobecného volebního práva. Editor úvodem přináší obsáhlou studii o proměnách politických programů českých národně liberálních stran v daném období. Edice celkem obsahuje 127 programových dokumentů (oficiální programy, memoranda, prohlášení, zákonné návrhy ad.), opatřených textově-kritickým a věcným poznámkovým aparátem.

Kapucínské kostely svou prostou a osobitou architekturou dodnes upozorňují na přítomnost tohoto řeholního řádu v mnoha městech České republiky, od Sokolova přes Prahu až po Fulnek. Kapucíni patřili v raném novověku nejen v našich zemích, ale i ve světě vedle jezuitů a františkánů k nejpočetnějším řeholním společenstvím. Těšili se na jedné straně přízni mocných a bohatých, což umožnilo jejich velké rozšíření, v souladu s ideály sv. Františka z Assisi ale oslovovali svou činností zejména nižší vrstvy. Výborně pramenně podložená monografie Marka Brčáka sleduje dějiny kapucínů v Čechách a na Moravě od jejich příchodu na naše území po josefinské církevní reformy. Pozornost je věnována zejména vzájemným interakcím tohoto řádu s okolním světem (sběr almužen, kazatelství, zpovědní a misijní činnost, poutní místa, laická společenství atd.). Kniha je opatřena biografickými medailony známých i méně známých kapucínů
 

Predecessors.

Publikace seznámí s výsledky zpracování pozoruhodného archeologického výzkumu, který proběhl na začátku 70. let 20. století v interiéru a v okolí románského kostela sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech v Praze. Pozornost je  věnována stávajícímu románskému kostelu a třem jeho předchůdcům, jejíž počátky spadají do průběhu 11. století. Samostatně bude prezentován nález unikátní románské podlahy z terakotových dlaždic odkryté v interiéru starší kostelní stavby a téma památkové ochrany a presentace archeologicky odhalených stavebních konstrukcí. 

Katalog představuje život v městských a převážně činžovních domech v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století, tedy v době, která se kryje s panováním císaře Františka Josefa I. Publikace shrnuje v jednotlivých kapitolách všechny podstatné stránky jak výstavby činžovních domů, tak i běžného života v nich.

Architekti a stavitelé byli při nové výstavbě limitováni tehdy všeobecně platnými stavebními předpisy. Během prakticky sedmdesáti let však prošla vývojem nejen vnější podoba domů, ale i jejich vnitřní řešení více schované lidskému zraku. Především se zásadně proměnilo dispoziční uspořádání celého domu. V městském domě již většinou nebylo nutné na dvoře stavět stáje a dvůr se uvolnil pro další obytná a méně výstavná nádvorní křídla. Nadále v něm ale fungovaly drobné řemeslnické dílny. Zásadně se proměnil i život ve vyšších patrech domů, která byla určena ryze pro bydlení, ač podoba a rozloha bytu byla závislá na finančních možnostech majitele či nájemníka. Změna vytápění kolem poloviny 19. století přinesla éru sporákových kuchyní. Do domů postupně pronikaly nové vymoženosti – rozvody vody, započala být budována kanalizace, pavlačové záchody se přemístily do bytu, začaly být budovány lázně, pozdější koupelny. Díky novým vynálezům – rozvodům plynu a od počátku nového století i elektřiny – docházelo ke zlepšení osvětlení. Nové možnosti stavebních konstrukcí ovlivnily podobu dalších součástí domu – krovů, střech, schodišť, oken, dveří a dalších.

This book on Jewish culture and literature focuses on the “quiet” decades of the nineteenth century, a scarcely written-about period of time in Bohemian Jewish history. Using a myriad of sources, including travelers’ accounts, poems, essays, short stories, guides, and newspaper articles, the volume explores Jewish expression, Jewish-Czech relations, and the changing attitudes toward Jews between the 1820s and 1880s. It offers close readings of writers like Karel Havlíček Borovský, Ján Kollár, Siegfried Kapper, and Jan Neruda, as well as lesser-known authors and sources. Combining skillful sustained analysis, judicious argumentation, and elegant writing, the book is a truly enriching reading experience.

Deníky Václava Tilleho (1867–1937) z posledních deseti let autorova života představují pozoruhodný a cenný historický pramen, tím spíše, že až do nedávné doby byla jejich ucelená podoba veřejnosti téměř neznámá. Deníky neosvětlují pouze okolnosti života významného vědce a divadelního publicisty, ale originálně glosují neobyčejně pestré dění v kruzích meziválečné intelektuální elity, kde se prolínají osudy politiků, herců, kritiků, profesorů, diplomatů... První svazek zahrnuje komentovanou edici deníků z let 1927–1931 a je doplněný úvodní životopisnou studií a jmenným rejstříkem.

Od hospodářských společností, odborných i politických spolků a exkluzivních politických reprezentací k agrárnímu stranictví (1848-1918).

Německý venkov, jehož role se z "velkých dějin" často vytrácí, sehrál v ekonomickém, sociálním, politickém a kulturním vývoji českých zemí nepřehlédnutelnou, ba formativní roli. Byl integrální součástí sociálněekonomických modernizačních procesů i nacionálních konfrontací. Kniha je výkladem vzniku a rozvoje německého agrárního hnutí v době habsburské monarchie s akcentem na tehdejší Království české. Vyplňuje znalostní vakuum o selsko-rolnické emancipaci Němci osídleného venkova na principu stavovství a zájmové sounáležitosti, jež vrcholila ve svébytné politické straně (Deutsche Agrarpartei in Böhmen). Nabízí porozumění identitě německého sedláka/rolníka v procesu jeho občanského a nacionálního uvědomování, přispívá pochopení dlouhodobého směřování německého nacionálního společenství v Čechách/českých zemích jako celku.

Publikace věnovaná teologovi, filozofovi a učiteli Janu Amosu Komenskému se zaměřuje na jeho odkaz v Církvi československé husitské. Představuje širší veřejnosti jeho odkaz především se zřetelem k náboženské a křesťanské povaze Komenského díla v Církvi československé husitské od jejího počátku bezprostředně žitý a předávaný slovem i obrazem.

Autorský tým: Tomáš Butta, Jaroslav Hrdlička, Martin Jindra, Bohdan Kaňák, Pavel Kolář, Zdeněk Kovalčík, Tomáš Novák, Markéta Pánková, Marcel Sladkowski Lektorovali: prof. PhDr. Tomáš Kasper, Ph.D. a prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., DSc.

Kniha Hieronymus Colloredo-Mannsfeld nese podtitul Životní cesta rakousko-uherského námořního důstojníka. Životní cestou má v knize dva významy. Je jí myšlena životní pouť, kterou si napříč druhou polovinou 19. století a první polovinou století 20. století Hieronymus Colloredo-Mannsfeld prošel, od dětství, dospívání, rodinný život, správu majetku, až po profesní dráhu. Tento příslušník významné aristokratické rodiny, která patřila v habsburské monarchii k jedné z nejbohatších, se rozhodl pro kariéru námořního důstojníka, což nebylo ve vyšších kruzích a v jeho době zrovna obvyklé. Colloredo-Mannsfeld se tak zařadil mezi nemálo svých krajanů z českých zemí, kteří ať již mluvili česky nebo německy, nebyli v prostředí jadranských přístavů a námořnictva ničím výjimečným. České země se v průběhu let staly lidským, technickým i finančním garantem úspěšné výstavby a řádného fungování k. u. k. Kriegsmarine a profesní kariéra Hieronyma Colloredo-Mannsfelda je toho zářným dokladem. Zároveň se knihou vine jako červená niť cesta, na kterou se v roku 1900 vydal na jachtě Taormině spolu s dvěma přáteli do Karibiku a dále podél východního pobřeží Spojených států amerických. Z této námořní cesty se nám do dnešních dnů dochovaly unikátní zápisky, které život a uvažování námořníka přiblíží čtenářům více než cokoli jiného.

Církev československá (husitská) byla po většinu 20. století druhou nejpočetnější českou církví, i dnes patří mezi nejvýznamnější náboženské organizace. Je v mnoha ohledech světovým unikátem. Její vznik před sto lety byl v rámci jediného národního společenství největším církevním rozkolem od časů reformace, církev prošla a stále prochází složitým a myšlenkově podnětným hledáním teologické a spirituální identity. Encyklopedie Církve československé husitské přibližuje nejen obecné, ale především lokální a regionální rozměry těchto snah. Poskytuje základní informace o vzniku a vývoji všech jednotlivých náboženských obcí a dalších organizačních útvarů církve stejně jako shrnující kapitoly o její historii, teologii a liturgice, vývoji sakrální architektury a proměnách členské základny.

společnosti k poctě Ivany Čornejové a Marie-Élizabeth Ducreux.

Sborník, který má v názvu vetknuté pouto přátelství, je věnován dvěma historičkám, jejichž přátelství a vzájemná badatelská spolupráce trvají mnoho let. Obě jsou mimořádnými osobnostmi na poli dějin kultury, vzdělanosti a duchovního života českých zemí 17. a 18. století. Proto se stejným směrem ubírá i dvacet devět studií, které svým zaměřením zasahují do celé řady historických témat. Zastoupeny jsou kulturní dějiny v širokém slova smyslu, dějiny církve a náboženského života, dějiny výtvarného umění a literatury, dějiny knihoven, univerzitní dějiny a mnohé další. Mimořádně zajímavou skupinu tvoří příspěvky k dějinám misií a misionářů ve vzdálených končinách Evropy a světa. Autoři vycházeli také z dosud nevyužitých a mnohdy i nově objevených pramenů, například z barokních kázání, historických katalogů knihoven, bohaté škály biografických pramenů především z jezuitských archivů, ale i z dobového periodického tisku. Text in Tschechisch und Engl.

z metternichovského fondu.

Publikace představuje unikátní nástolní ozdoby, které kancléř a jeho syn Richard dostali od francouzského krále Ludvíka Filippa (1836), od měst Bruselu (1851) a Paříže (1870). Podobné nástolní ozdoby najdete například ve rakouském Hofburgu nebo anglickém Windsoru. Ve společenském sále zámku je instalována banketní tabule pro 24 osob s bronzovou zlacenou stolní soupravou, která symbolizuje zlatou tabuli olympské hostiny. 10. září 1835 se na Kynžvartu totiž konal honorární banket Jeho Veličenstva císaře Ferdinanda V., kterého hostil státní kancléř Metternich. Takové výpravné soupravy, unikátní díla evropského uměleckého řemesla 19. století, lze spatřit například jen ve vídeňské dvorní stříbrnici, nebo ve francouzských či britských královských fondech, či v ruských carských dvorních sbírkách.

Výpravná publikace o 552 stranách poprvé zachycuje celých 1100 let dějin Pražského hradu a přináší řadu nových historických a uměleckohistorických interpretací. Editoři Jan Novák a Petr Kroupa soustředili odborné příspěvky 23 autorů do čtyř oddílů – Hrad knížecí, Hrad královský, Hrad císařský a Hrad republikánský. Reprezentativnost dodávají publikaci četné barevné fotografie a kresby, včetně rekonstrukcí podoby sv. Václava. Samostatnou přílohu tvoří kreslené rekonstrukce Hradu v průběhu dějin.

Jak dnes vnímáme Emila Holuba a aktivity, které jsou s ním spojené? Jak toto vnímání ovlivňují nejrůznější mýty a legendy? Jakou hodnotu mají jeho sbírky, jak s nimi pracoval Holub a jak s nimi pracuje současná výstavní a sbírkotvorná praxe? Kde všude se můžeme s předměty těchto sbírek setkat? Jak vnímat Holuba pohledem postkoloniálních studií? Kniha neusiluje o nalezení definitivních odpovědí na kladené otázky. Jejím záměrem je podnítit diskusi, která přesahuje holubovské téma a dotýká se obecnějších, aktuálních problémů. text in Tschechisch und Engl.